Angels with Dirty Faces
Režie:
Michael CurtizKamera:
Sol PolitoHudba:
Max SteinerHrají:
James Cagney, Pat O'Brien, Humphrey Bogart, Ann Sheridan, George Bancroft, Bobby Jordan, Billy Halop, Leo Gorcey, Gabriel Dell, Huntz Hall, Bernard Punsly (více)Obsahy(1)
James Cagney a Humphrey Bogart hrají v drsném příběhu o gangsterovi, kterému změní život setkání s velmi zvláštními dětmi. (oficiální text distributora)
Recenze (61)
Tvorba gangsterských filmů v druhé polovině 30 let bohužel podlehla tlaku ze strany vládních institucí a křesťanských organizací. To mělo celkem neblahé následky, protože filmy se začaly točit velice černobílým, jednoznačným způsobem. Kriminálníky filmová tvorba představovala pouze jako odsouzeníhodné postavy, které v životě čeká buď smrt nebo dlouholetý pobyt za mřížemi. Oproti tomu vznikla řada snímků, které až nekriticky glorifikovaly práci policistů v boji proti gangsterské spodině (např. film G - men). Existovalo také plno nařízení, které režiséři a scénáristé museli plnit. Ve filmech např. nesměly být uváděny scény, v kterých muži zákona přímo umírají násilnou smrtí. Toto období se výrazně podepsalo i na kvalitě filmu Hříšní andělé. Je známo, že plno kontroverzních scén, které mohly pobouřit kritiky, bylo ve scénáři pozměněno. Výsledkem zásahů je nudný film. Proč nudný? No prostě rychle pochopíte o co hlavní postavě (knězi Connollymu) a potažmo celému snímku jde: ukázat, že zločin je špatný a nevyplácí se. Nic víc, nic míň. A dělá to tak přehnaně moralizujícím a průhledným způsobem, až je to směšné. Křesťanskému publiku, které se k hollywoodské produkci stavělo čím dál kritičtěji, je v něm jako laskavé pohlazení darována dokonalá duchovní postava. Kněz Connolly si totiž prošel stejným zločinným dětstvím jako Cagneyho postava, ovšem narozdíl od ní nastoupil cestu pokání a stal se z něho sluha Boží. V průběhu filmu se Connolly promění z pasivního nesmělého diváka zločinné činnosti ve svém okolí na udatného bojovníka proti gangsterům a korupci. Nehledí na možné následky. Je neúplatný. Je prostě dokonalost sama, pravý hrdina. Věřící si museli nadšením drtit růžence... Příběh na konci vygraduje extrémně moralizující (až patetickou) scénou z vězení, která je sice geniálně natočena, ale v mých očích definitivně film pořbila. Angels with Dirty Faces je ta nepřeceňovanější a nejnaivnější gangsterka, kterou jsem kdy viděl. Představuje skutečně "vrcholné" dílo společensky výchovných filmů druhé poloviny 30 let. Zlatý Veřejný nepřitel nebo Malý césar... ()
Gangsterské drama říznuté sociální kritikou, J.Cagney ve vrcholné formě, H.Bogart na pokraji slávy, ale především dnes tolik aktuální vliv médií (tenkrát samozřejmě tištěných) na vytváření "hrdinů" a veřejného mínění. Jen mám pocit, že žánrový všeuměl M.Curtiz zůstává stále tak nějak nedoceněn. ()
Dost nudna gangsterka z 30. rokov. Kulisy su len poriemerne, stretavka s chlapciskami ma nebavila a nudila. Jo a prilis sa od druhej polky moralizovalo - ako aj ja kazem boj dobra so zlom, ale na prazdne moralizovanie o nicom som alergicky. Bogarta som mal na haku, Cagney /Ragtime 1981, White Heat 1949/ cosi zahral, ale nepresvedcil ma, to iste plati aj pre Ann Sheridan /Poklad na Sierra Madre, I was a male war bride/. 52 % ()
Film je to dobrý a svižný, Cagney je machr a závěrečná půlhodinka je strhující... jen toho moralizování je hoooodně moc a ta ženská je tu zase tak nějak navíc... ()
Další Jamesova role drsného gangstera. Přesně tak jak říkal Marlon Brando. Všechny tyhle herecký esa hrají stále stejné role, ale mě to vůbec nevadí. Ba naopak se mi to u Cagneyho a Bogarta líbí. Cagneyho Rocky Sullivan je stále napjatý s chutí dát někomu přes držku a parta mladejch hejsků mu skvěle sekunduje. Film ale naprosto rozbíjí závěr, kdy přijde na řadu kdo jiný než ten protivný chlápek bůh. ()
Moralizujúca dráma o dráhe zložinca a jeho vplyvu na mládež. Nepáčilo sa mi viacnásobné zdôrazňovanie toho, že oni za to vlastne ani nemôžu, za všetko zodpovedá okolie a prostredie. Občas drsné a frajerské, občas apelujúce na tú správnu (kresťanskú) stranu. Film ale nenudí a Bogart s Cagneym sú vhodní ťahúni. Zaujímavá bola scéna mládežníkov hrajúci basketbal, pre mňa asi najstaršia basketbalová ukážka v kinematografii. ()
Neobvyklá gangsterka zaměřená hlavně na příběh a scénář s perfektně zahranými postavami. James Cagney jako irský gangster skvělý jako vždy, Pat O`Brien jako kněz s kriminální minulostí dobrý a Bogart skvěle zahrál mazaného právníka. Režisér Michael Curtiz (Casablanca) odvedl výbornou práci, kamera a střih celkový dojem jen zlepšují. Dobře vystižená atmosféra irského gangu v Americe třicátých let. Závěrečná přestřelka v El Toro dobrá, a závěr ve vězení je perfektní. Komentář napsán 19.11. v 17:06 (2008) ()
Je to paradox, ale nebýt rostoucího vlivu katolické Legie slušnosti na návštěvnost kin a následně v roce 1934 zpřísněného Haysova kodexu, jehož absurdní kritéria pak svazovala americkým filmařům ruce až do pozdních 60. let, kdo ví, kdy by se gangsterský žánr vymanil ze zavedeného schématu jednoduchoučkých vyprávěnek o vzestupu a pádu nějakého toho více či méně sympatického gaunera, těžících čistě z divácké fascinace zločinem, a posunul se k něčemu zajímavějšímu. V Hříšných andělích sice Cagney absolvuje obligátní tvrďácký oblouk „rošťárny chudého kluka – učednická léta – ovládnutí podsvětí – život v luxusu – zrada – bídná smrt“ (to opravdu není spoiler, tyhle filmy prostě jinak nekončí) se všemi mafiánskými atrakcemi kolem a mohlo by se zdát, že O'Brien jako jeho slušňácký kamarád je tu jenom jako kouřová clona pro cenzory a že závěrečné vyústění je jen naivní úlitba požadavkům kodexu, to důležité se ale odehrává napůl mezi řádky, už od prologu (kluka s pomalejšíma nohama při lumpárně chytí, zavřou a „nápravný“ systém z něj udělá nebezpečného recidivistu, rychlejší stihne utéct a vyroste z něj bojovník proti zločinu – to je jednak pro mravokárce pořádně kontroverzní sousto na úvod a jednak málem filosofická úvaha o drobnostech určujících běh života), přes různé konfrontace obou hrdinů (kněz si získává jistý respekt „svých“ kluků teprve prostřednictvím jejich idolu a svého kamaráda gangstera, ví, že bude vždycky tahat za kratší konec, na několika místech doslova žadoní o jeho podporu, když se ho zrovna nepokouší obrátit na cestu pravou nebo mu nejde po krku), přes důležitou roli médií a manipulace s nimi, až po nejednoznačný konec: Zlomil se Rocky doopravdy, nebo ne? A jestli ne, co pro něj bylo nakonec důležitější než hýčkaná fasáda chlapské cti? Šlo o poslední službu příteli, s kterým nesouhlasil, nebo o gesto, kterým mu dal za pravdu? A nejde pak vlastně o scénu ospravedlnění a vykoupení darebáka, něco (další paradox) v předkodexových gangsterkách naprosto nemyslitelného? Cagney k tomu řekl jen: „Snažil jsem se to zahrát tak, aby si to mohl každý přebrat po svém.“ A to je další věc – ti chlapi hrají jako nikdy předtím, najednou mají co, postavy jsou složitější a hlubší a nejde přitom o romantizující žánrové psychologizování pozdějších let, ale o snahu říct (a protlačit cenzurou a ještě přitom naplnit kasy) cosi ne úplně triviálního a ne úplně pohodlného o „dobru a zlu“ v reálném světě a v reálných lidech. Jistá porce naivity a idealizace v tom samozřejmě pořád zůstává, nad hodnocením jsem dlouho váhal, ale když ono to mezi zábavností, sdělením a svého druhu sebereflexí balancuje tak dovedně, že to opravdu zastiňuje všechny mně známé předchůdce a většinu následovníků. ()
Navzdory přílišnému moralizování je tohle jeden z nejlepších filmů studia Warner Bros z 30. let. Vynikající herecké výkony, tempo, stinná kamera, kousavé dialogy. A hlavně strhující finále s dvojznačným závěrem. ()
Další z řady gangsterských filmů třicátých let. Tentokrát se posunul koncept obvyklý v té době – ilustrace gangsterské kariéry nebyla klíčová, hlavní pozornost je věnována zločinecké postavě jako takové. Film se zabývá konkrétním obdobím jejího života (se stručným ozřejměním její minulosti) a reflektuje i její dopad na okolí jakožto vzorový negativní model ideálu pro mladou generaci. Tím se dostává do konfliktu organizovaný zločin jakožto nositel výchovy oproti náboženské výchově, která je zde prezentována jako naprosto neposkvrněná, čistá a jediná správná. V tom tkví jediné negativum filmu: je konstruován čistě s cílem ukázat, kdo je ten špatný a kdo je ten dobrý. V rámci těchto mantinelů je ale natočen výborně, a James Cagney v roli gangstera opravdu válí. ()
Kvalitní gangsterská noirovka se skvělou myšlenkou a ponaučením. Skvělé herecké obsazení té doby. ()
Rychlé tempo, příběh, špetka moralizování, dobře napsané dialogy a nezapomenutelný frajerJames Cagney v roli hrdiny všech mladých delikventů dělají z filmu nezapomenutelnou filmovou pecku. Nejlepší scény____ basket; kancl; naháněčka; pochod na míli. Mimochodem vidět Humphrey Bogarta jako záporáka bylo fakt zajímavé. ()
Hriešnym anjelom je vyčítaný až prisilný náboženský podtón. Mne, ako presvedčenému agnostikovy a odporcovi cirkvy, to však vôbec nevadilo a už vonkoncom som film nevnímal ako boj dobra (cirkev) so zlom (mafia). Toto bolo len vedľajšie. Všetkú moju pozornosť mal Rocky Sullivan, ktorého výborne stvárnil James Cagney. Asi najsympatickejší záporny hrdina, ktorému nemožno nefandiť, si ma úplne získal. Potvrdil to úplne na záver, keď bol schopný položiť najvyššiu, naultimátnejšiu obeť. Vzdať sa toho jediného, čo mu v živote a hlavne po ňom ostalo. To bol moment, keď si u mňa film vynútil piatu *. Takisto technické spracovanie, vedenie hercov a celkový dojem z filmu je na svoju dobu veľmi moderný a napríklad oproti Scarface z 1932, je vidieť veľký posun. Výborný film. Teším sa na White Heat. ()
Ja se vyborne bavil. Zaver je samozrejme poplatny "ponauceni mladeze" a tim padem trosku neduveryhodny, ale jinak je to podivana vynikajici. Cagney jako vzdy bezva, Bogart vyjimecne za slabocha a do toho Ann jako nebojacna holka... :) ()
Parádní gangsterka s výborným koncem. Asi povinnost pro všechny milovníky tohodle stylu. 80% ()
Stylově je tenhle film klasický Hollywood od prvního záběru živoucích ulic ghetta až po poslední scénu na elektrickém křesle. Čekal jsem možná trošku něco jiného, klasickou gangsterku o vzestupu a pádu. Místo toho tu máme dva kluky - jeden z nich při krádeži uteče a později se z něj stane kněz, který se snaží, aby děcka z ulice neskončili špatně. Druhý z nich, hlavní hrdina Rocky skončí v pasťáku a později se z něj stane mafián, ke kterému kluci vzhlíží. Je to spíše trochu naivní sociální drama než pravá gangsterka, souboj přátel z dětství a věčně moralizující kněz mi chvílemi lezl na nervy. To nejlepší ale přišlo na konec - skvělá přestřelka s obklíčeným hrdinou ve skladu a morální volba u elektrického křesla - SPOILER - Rocky může umřít jako hrdina beze strachu a nebo si zahrát v posledních chvílích na zbabělce, aby ho kluci nenásledovali a neskončili jako on. Konec SPOILERU. Díky finále a díky úžasnému Cagneymu nemůžu dát míň jak pět. Krimi/thriler roku 1938. ()
Hříšní andělé jsou černobílou gangsterkou z meziválečné Ameriky. Takových vzniklo mnoho, ale Hříšní andělé z nich vynikají originálním příběhem. Dva kluci (rošťáci) utíkají po krádeži před policií. Toho pomalejšího chytnou, jde do pasťáku a stane se z něj kriminálník a gangster. Ten rychlejší zdrhne a i díky tomu se stane knězem! :-) První z mnoha skvělých zamyšlení vycházejících z filmu. Příběh se odehrává pak o několik let později. Kdy gangstera (skvěle pekelný James Cagney) pustí z vězení a znovu se setká s kámošem z mládí a současným knězem. Ten se nyní snaží starat o podobné rošťáky, jako byl o sám v mládí („jo, to bylo tam, kde jsme spolu kradli“) a ukazuje jim tu dobrou cestu. Mladým klukům ovšem imponuje postava gangstera… skvělá zápletka. Film navíc nemoralizuje, neukazuje jedinou cestu a vyznění nechává na divákovi, což je obrovské plus. Je lepší cesta kněze, nebo gangstera? Ani idealizovaný hrdina není bez chyb a na obou hlavních postavách jsou výtečně ztvárněny jejich pochyby o správnosti své cesty. Silné čtyři hvězdy… ()
"The yellow rat was gonna spit in my eyes." Klasická gangsterka zaradená v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. Moje hodnotenie je silne poznačené dvoma subjektívnymi faktormi. Po prvé, nemám rád Jamesa Cagneyho v mladších rokoch. Pre mňa to nebol herec, ale divná maska so značne obmedzenou škálou výrazových možností (v skratke "vyškerená držka"). Po druhé, až na pár svetlých výnimiek nemám rád gangsterky, v ktorých sú čo i len náznaky vykreslenia gangstra ako nejakého obdivuhodného hrdinu (vrah pre mňa ostáva vždy len vrahom, bez ohľadu na to, ako sympaticky sa snaží pôsobiť). V tomto prípade sa dosť nejednoznačne balansuje medzi adorovaním kriminálnych živlov a moralizovaním, pričom obe tie polohy sú až otravne naivné. A naivné sú i tá romanca, to priateľstvo duchovného s gangsterom, ten obdiv (toporných) deciek (proste komplet všetci milujú ťažkého kriminálnika-vraha) a tiež aj tá vojna, ktorú vyhlásil otec Jerry podsvetiu. Celkom sa mi ale páčil ten nejednoznačný záver filmu, ktorý má svoju pôsobivosť. Z hercov ma popri strnulom Jamesovi Cagneym (Rocky) a nevýraznom Humphreym Bogartovi (Frazier), ktorý tu nemá čo hrať, viac zaujali dôstojný Pat O'Brien (otec Jerry) a kráska Ann Sheridan (Laury), ktorá mi tu silne pripomína Drew Barrymore. "Alright, fellas. Let's go and say a prayer for a boy who couldn't run as fast as I could." ()
Jednoduchá gangsterka s ďábelským Cagneym a ustrašeným Bogartem, do toho zamíchaná linie s dětmi a vyšel z toho solidní film. ()
Vynikající gansterka s hercem, který se pro takovéto postavy narodil, Jamesem Cagneym. ()