Reklama

Reklama

Ze života lékaře u faraonova dvora... Snad žádný jiný historický román nedokázal vzbudit takový zájem o starověkou egyptskou civilizaci jako "Egypťan Sinuhet" z pera finského spisovatele Miky Waltariho. Poprvé byl publikován v roce 1945 a už o devět let později vznikla velkolepá hollywoodská adaptace v režii Michaela Curtize (Casablanca, Mildred Piercová, Bílé Vánoce). Výpravný historický epos přináší příběh slavného egyptského lékaře Sinuheta, který na sklonku života dožívá ve vyhnanství u břehů Rudého moře a sepisuje své pozoruhodné paměti. V jeho životním osudu se věrně zrcadlí bouřlivé dějiny a sláva starověkého Egypta, které dodnes vzbuzují pozornost. Sinuhetův příběh začíná i končí stejně – o samotě. Připlouvá po hladině Nilu jako nechtěné dítě v malé lodičce spletené z rákosí a svázané ptačími uzly. Vyrůstá v domě svých pěstounů, kteří ho vylovili z řeky. Nevlastní otec se živí jako lékař chudých a navíc ovládá prastaré lékařské umění otevírání lebek. V mládí proto Sinuhet nastoupí do školy života, aby se stal po jeho vzoru lékařem. Přísahá, že bude věrně sloužit chudým, ale díky mimořádným znalostem se stane rodinným lékařem nového faraona. Zásadní životní zlom nastává ve chvílí, kdy se Sinuhet setkává s krásnou Nefer. Kvůli vidině veškeré dokonalosti lásky neváhá obětovat svou čest, veškerý majetek a dokonce i zdravý rozum. Za svou zaslepenost ale zaplatí příliš vysokou cenu a čeká ho dlouhá cesta za nalezením milosti ve svém srdci. (Česká televize)

(více)

Recenze (87)

filipvrbik 

všechny recenze uživatele

Na to, že je to z roku 1954 mě tedy překvapila kvalita barev i kvalita triků.... Ali i jinak je tento film moc dobrý a zajímavý, i když má lehce přemrštěnou stopáž. Herce neznám, a možná právě proto to vyznívá víc autenticky, zároveŇ je zajímavý vývoj postav v čase. No, i v padesátých letech 20. století natočili něco jiného než western...70% ()

KASUGI 

všechny recenze uživatele

Stará hollywoodská sandálovka. Dá se na to koukat i s tou delší stopáží. Ten Sinuhetův militantní kamarád (dále už jen Zem - zelený egyptský mozek) sice krapet přehrával a celkově to pojal dosti teátrálně, ale zbytek herců v pohodě. Akorát jsem absolutně nepochopil ten závěr. Sinuhet se Zemem chtějí otrávit krále. Sinuhet tedy přichystá jed a když nese tác se třemi číšemi na přípitek, Zem se ho zeptá: "Který je jeho?", načež Sinuhet odpoví: "Ten, který si vybere.", čímž mu vlastně odpověděl, že otrávené jsou všechny tři. Proto se také při přípitku oba nanapijí a nechají to jen vypít krále. Ten pochopitelně umře a Zem se raduje, že bude nový faraon a chce si se Sinuhetem připít. Ten ho samozřejmě varuje, že je pohár otrávený a Zem se rozčílí, že jej chtěl otrávit: "Jak ses opovážil?!!!"... To byl hodně "blink man gif". Vygooglujte si. ()

Reklama

Brtniik 

všechny recenze uživatele

Pravda, film je starší než já, ale moc mě nenadchl. Hlavně mě překvapilo jak chudák Sinuhet propadl nic moc přitažlivé profesionálce a nacpal jí úplně všechno ač o to nežádala. Samozřejmě je mi jasné, že i nyní a vlastně vždy existují ženy pro které by chlap něco takového udělal ovšem tato zato rozhodně nestála. To sklepnice byla o dost víc k pomilování. Docela mě otrávila zběsilá jízda za lvem, který prchá po cestě a budoucí náčelník generálního štábu předpokládá, že byť na útěku jen tak pro radost, či ze své podstaty, zakousne faraona a proto je potřeba ho picnout. Předpokládal jsem, že picne faraona, ale to by scénář nerozdýchal a byl by to jiný film. Prostě máklé filmařské představy, leč nyní to nebývá jiné. No nic, je to klasika a tak se na ní musíme dívat. Ovšem kniha byla o dost lepší. :-) ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Když jsem před mnoha lety četl Waltariho rozsáhlý román, byl to pro mě po všech stránkách hluboký zážitek. Waltari Sinuheta pojal jako možnost přiblížit západnímu čtenáři všechno, co v době vzniku románu bylo o starém Egyptě a jeho kultuře známo. Egyptologie se sice rozvíjí, nové objevy by možná trošku revidovaly obsah Waltariho textu, ale přesto věřím, že kdybych se k četbě vrátil, rozhodně nebudu zklamaný. Curtizův film je pouhou historickou připomínkou určité kapitoly vývoje americké studiové kinematografie. V 50. a 60. letech tyhle nákladné kostýmní projekty ze starověkých říší letěly a představovaly výkladní skříň tehdejší produkce. Co naplat, k vrcholům Egypťan Sinuhet určitě nepatří a dnes už přímo vadí mělkost a osekání mnohavrstevných románových motivů. Je to prostě kostýmní biják z 50. let... Celkový dojem: 40 %. ()

Johny_fork 

všechny recenze uživatele

Prakticky vše, co jsem chtěl napsat dokonale vystihl Aky. Po technické stránce Egypťan Sinuhet s ohledem na dobu, kdy byl natočen, vypadá velmi dobře. Ovšem děj je příliš lineární, charaktery povrchní. Rozdělení filmu na dvě části, před Sinuhetovým odjezdem do Sýrie a následný střih po jeho příjezdu působí velmi nepřirozeně. První polovina s epizodkou kolem Nefernefernefer je velmi dobrá, druhá je již trošku mimo a nezachrání to ani Sinuhetova závěrečná řeč. S Waltariho knihou se film totiž absolutně nedá srovnávat, jelikož se ani nepřiblížil její podstatě. Vykreslení Sinuhetova vývoje na pozadí doby, kdy došlo k pokusu o kulturní, náboženskou a filozofickou revoluci, následné setkání se s nepochopením a postupný Amonův návrat. Symbolistický střet rohů a křížů kontrastující s fašistickou realitou doby, kdy byla kniha psána. Knižní předloha je rovněž unikátní starověký cestopis, kdy Sinuhet projde celý antický svět a doslova čerpá jeho moudrost. Celá tato část je ve filmu prakticky přeskočena. Závěrem bych dodal, že se jedná o slušně vypadající historický film odpovídající stylu velkofilmů své doby, který ovšem nenaplnil podstatu knihy. Doufám, že taková HBO brzy pochopí, že se jedná o dokonalý materiál. Strašně rád bych někdy na filmovém plátně spatřil Mineu, chrobáka a hlavně velitele Gazy:). ()

Galerie (55)

Zajímavosti (6)

  • Po skončení natáčania filmu sa štúdio 20th Century Fox snažilo rýchlo získať časť nákladov rozpredaním rekvizít. Tie získal Paramount a použil ich pri výrobe snímky The Ten Commandments (1956) režírovanej Cecilom B. DeMille. (beso74)
  • O úlohu Nefer sa zaujímala Marilyn Monroe, ale producent Darryl F. Zanuck ju rezervoval pre svoju vtedajšiu milenku Bella Darvi. (Michal74)
  • Po Achnatonovi nasledoval Tutanchamon a nie Horemhab. Horemhab sa ujal vlády až po Ajem, ktorý bol nástupcom Tutanchamona. (beso74)

Reklama

Reklama