Egypťan Sinuhet

Jedna z hvězdiček je teda za odvahu - čili, že se do zfilmování obsáhlého Waltariho román vůbec někdo pustil. Nesdílím totiž obecné nadšení z této knihy. Jednoznačně byla nejslabší z Waltariho románů, které jsem četla (kromě ní i Jeho Království, Nepřátelé lidstva a Tajemný Etrusk), přestože je nejslavnější. Z historického hlediska je i samotný román naprosto out, i když na vině není Waltari, ale zejména pokrok v egyptologii od napsání románu ( a i natočení filmu). Jen v rychlosti k těm nejzákladnějším chybám – manželkou generála a faraona Haremheba (který sice nebyl vznešeného původu, ale byl vzdělaným písařem a rozhodně nebyl syn sýraře ;-)) nebyla Beketamon ale Mutnedžemet (nebo Mutnedjemet), s největší pravděpodobností Nefertitina nevlastní sestra; faraon Achnaton (než přijal toto jméno Amenhotep IV.) nezaložil jen Atonův chrám ve Vesetu (řecky Thébách) ale celé město Achetaton (dnešní Tell el –Amarna), které postupně zpustlo, až zaniklo docela, když se po Achnatonově smrti nový faraon Tutanchamon navrátil i se svým dvorem na nátlak kněžích (a taky kvůli rozvratu egyptské společnosti a narušení jejích základních hodnot včetně božské podstaty faraona) k uctívání starých bohů (v čele s Amonem) a tím i zpět do Vesetu (Théb). Jinak Haremheb jméno Achnatonovo, Tutanchamovo a Ajovo (což byli tři jeho předchůdci na pozici faraona, kteří se zapletli s Atonem) neodtesával a neničil, k tomu došlo až za Ramsesse II., který nechtěl, aby se kdekoli objevilo jméno jiného slunečního boha než Amon-Ra, jeho patrona a ochránce. Paradoxně jsem u filmu pochopila to, co se mi nepodařilo pochopit u knihy, totiž, že podle mě mělo jít o oslavu monoteismu, čili nějakého předobrazu křesťanství již cca 13 století před narozením Krista. Chybělo Sinuhetovo setkání s minojskou kulturou a samotným Minotaurem na Krétě (uznávám, že do 2h a13 minut není možné vměstnat vše). Oproti knize byla upravena postava i osudy Nefernefernefer a i Kaptaha a malého Thovta. Scény při vraždění Atonových stoupenců a ničení chrámu nebudu komentovat, natočení filmu v roce 1954 se na tom podepsalo, kdyby se natáčely dnes, vypadaly by méně okázale, krvavěji ale reálněji (pravděpodobně ale k žádému krveprolití vůbec nedošlo, protože návrat od Atona k Amonovi krvavý nebyl). Oceňuji Jean Simmons jako Merit i Petera Ustinova jako Kaptaha. Celkově, přihlížeje k době natočení i problematické předloze (jak z hlediska faktů tak i obsahu), se film pohybuje mezi 60 a 70%. (16.11.2011)

Knížka skvělá, film jen dlouhej nudnej kýč. Tomu, kdo původní knihu "Mika Waltari - Egypťan Sinuhet" četl, za nic na světě tenhle film nedoporučuju. Ruce pryč a nohy na ramena, protože původní příběh je tady jen sesmolenej do unylý trapný přebarvený frašky!! Pokud si nechcete zničit dojem z knížky, tak se na to radši nedívejte! (09.09.2010)

Vyborne filmove spracovane staroegyptskeho Egyptana Sinuheta. Kulisy su staroegyptske a genialne, dialogy mimoriadne kvalitne -fakt, tak perfektne rozhovory som uz dlho nepocul. Tematicky Egyptan Sinuhet uzsko suvisi s vladou Amrnhotepa IV /1353 - 1335 pred Kristom/ a faraonmi Ajem a Haremhabom - vsetci faraoni boli z 18. dynastie . Jean Simmons ako merit bola vyborna, roly Baketamon sa bravurne zhostila Gene Tierney. Achnatona /Amenhotep IV/ si zahral Michael Wilding - asi aj jeho najslavnejsia rola. Achnaton bol nebezpecny blazon a sialenec, Wildingovo sialenstvo bolo zahrane fakt na urovni. No a samotny Egyptan Sinuhet bol zahrany Edmundom Purdomom. Fakt vynimocny, a u nas hodne neznamy film. Legendarna Kleopatra z roku 1963 vsak bola o cosi vyssie, chybala mi tu scena ako z Kleopatry, povedzem prichod do Rima. Keby tu take nieco dali, dam aj plnu palbu . 89 % (09.12.2017)

V rámci päťdesiatkových výpravných historických spektáklov skôr priemer, čo ale nebude ani Curtizova chyba, ako skôr chyba scenáru plného patetických dialógov (doplnených rovnakou hudbou) a štúdia, ktoré zrejme chcelo presne to, čo chcelo a Curtiz iba naplnil jeho prianie. Reakcie postáv na niektoré významné udalosti sú prinajmenšom divné, napríklad reakcia Sinuheta na smrť blízkej osoby alebo Faraónove zistenie, čo v skutočnosti vypil. V intrigách ale nie je ťažké sa vyznať a dej je prehľadný. Vizuál je síce výpravný a farebný, ale proste tu cítiť to štúdio, kulisy a papundekel. (06.03.2022)

Den po přečtení knihy jsem se musel vrhnout na film. Takže už od asi páté minuty i nadával, co všechno ve filmu bude chybět. Několik věcí bych bez knihy těžko pochopil, protože byly naznačeny, ale ne už úplně vysvětleny. Těžko hercům vyčítat herectví, které bylo tenkrát holt jiné, ale rozpočet hlavně na akční scény asi nebyl kdo ví jaký. Z předlohy jsou tak vzaty spíš jen ty komornější scény a témata, takže být někdy nová verze, nezlobil bych se. (02.10.2014)