Egypťan Sinuhet

Na Egypťanovi je vynikající, že jej lze vnímat jako další stupeň rozvoje historických spektáklů, které Michael Curtiz, tehdy ještě jako Michael Kertész, točil už v Rakousku ve 20. letech, jeho velkofilmy jako Sodom und Gomorrha, Harun al Raschid nebo Die Sklavenkönigin předcházely Sinuhetovi tak přirozeně, jak jen si je možné představit. Waltariho proslavený román je ideální materiál pro epický CinemaScope v barvách De Luxe. Příběh je velkolepý, zábavný, poučný, má všechny předpoklady stát se nesmrtelným a takovým se i stává. Herecky vyniká tradičně Ustinov, ale výborný je i Victor Mature, s jehož výkonem v Samson and Delilah jsem se nicméně ještě nevyrovnala. Ze sošných Egypťanek (které jsou ve skutečnosti děvky babylónské) vládne mému srdci Bella Darvi. (08.01.2014)

Na svou dobu velice pěkný historický velkofilm. Literární předloha je ovšem někde jinde. Kniha je filozoficko historický román do hloubky popisující střet náboženských nauk a usilování o velmocenské postavení Egypta v dané době vykreslované na několika zajímavých proplétajících se osobních příbězích, zeména postavy Waltarim vymyšleného lékaře Sinuheta. Film je ovšem v první polovině snímkem o nešťastné lásce a potvornosti žen a ve druhé variacemi na uplatňování touhy po moci. Námět je zřejmě zralý pro remake, nejlépe možná pro seriál BBC. (02.06.2012)

V rámci päťdesiatkových výpravných historických spektáklov skôr priemer, čo ale nebude ani Curtizova chyba, ako skôr chyba scenáru plného patetických dialógov (doplnených rovnakou hudbou) a štúdia, ktoré zrejme chcelo presne to, čo chcelo a Curtiz iba naplnil jeho prianie. Reakcie postáv na niektoré významné udalosti sú prinajmenšom divné, napríklad reakcia Sinuheta na smrť blízkej osoby alebo Faraónove zistenie, čo v skutočnosti vypil. V intrigách ale nie je ťažké sa vyznať a dej je prehľadný. Vizuál je síce výpravný a farebný, ale proste tu cítiť to štúdio, kulisy a papundekel. (06.03.2022)

Zručně natočené historické kostýmní drama podle známé knižní předlohy s podtitulem "15 knih ze života lékaře", ale v tomto případě šlo už o starověké staroegyptské literární dílo "Povídka o Sinuhetovi", film už tak známý není. Ještě do nedávna však jsem ani netušil, že se ze starého Egypta něco podobného natočilo. Příběh se odehrává z období někdy koncem 18. dynastie za vlády pacifistického faraona Achnatona, který zbožňoval kult slunce, a jeho krásné manželky Nefertiti, která ve filmu ale moc vidět nebyla. Je to kus dějin, podaných v tomto filmu, poměrně přesně i co se týče některých historických souvislostí, byla tu i taková maličkost jako první použití železných zbraní, v tomto případě Chetity. Některé postavy včetně titulní byly sice fiktivní, některé zcela chyběly, ale ve 140 minutách , oproti obsáhlé knize, co by jsme chtěli.. Výprava, kostýmy, hudba, kamera, ale i styl vyprávění z pohledu zavrženého lékaře, to byly asi hlavní držáky filmu. O moc pozadu však nestály ani herecké výkony jednotlivých protagonistů, z nichž bych vyzdvihl hlavně herečky. Především krásnou, ve filmu sice milující, ale na druhou stranu bohužel i nešťastnou, zklamanou a posléze na pár let i opuštěnou Jean Simmons (Merit), dále, jak už bylo napsáno, nový filmový objev Bellu Darvi v roli tajuplné mstící a intrikářské kněžky Nefef s jejím uhrančivým pohledem, sváděcími metodami, které jistě nenechaly chladným nejednoho muže. Třetí do počtu byl ovšem muž, nikoliv však hlavní románový hrdina lékař Sinuhet (Edmund Purdom) ani velitel egyptského vojska Horemheb (Victor Mature, známý z jiných history filmů Demetria nebo Roucha), ale k nepoznání ušmudlaný a špinavý, ale hlavně prostořeký a lišácky mazaný sluha Kaptah (opravdu skvělý a hlavně vtipný Peter Ustinov). Moc pěkný film, natočený v barvě a technikou CinemaScope,film plný nečekaných zvratů, odplat, odpuštění. Film, při kterém možná nejen na konec uroníte i nejednu slzu. Egypt tehdy se svými monumentálními stavbami a třpytivým leskem svých paláců musel být opravdu senzační stát (potažmo civlizace).. (20.06.2009)

Možná je ve filmu plno historických nepřesností, ale pokud k tomu přistoupíte jako k Hollywoodu padesátých let, tak musíte i tak být na výsost spokojení. Jednoznačně epická záležitost. Exteriéry, námětem, který je geniální už od románu Mika Waltariho, výbornou kamerou, ale i prostředím, které v té době nebylo ve filmech úplně běžné. Přitom jestli v té době tento film vytvořil zájem o egyptskou mytologii, tak bych řekl, že splnil účel minimálně na dvě stě dvacet procent. (11.03.2022)