Egypťan
The Egyptian
Režie:
Michael CurtizKamera:
Leon ShamroyHrají:
Jean Simmons, Victor Mature, Gene Tierney, Michael Wilding, Bella Darvi, Peter Ustinov, Edmund Purdom, Judith Evelyn, Henry Daniell, John Carradine (více)Obsahy(2)
Ze života lékaře u faraonova dvora... Snad žádný jiný historický román nedokázal vzbudit takový zájem o starověkou egyptskou civilizaci jako "Egypťan Sinuhet" z pera finského spisovatele Miky Waltariho. Poprvé byl publikován v roce 1945 a už o devět let později vznikla velkolepá hollywoodská adaptace v režii Michaela Curtize (Casablanca, Mildred Piercová, Bílé Vánoce). Výpravný historický epos přináší příběh slavného egyptského lékaře Sinuheta, který na sklonku života dožívá ve vyhnanství u břehů Rudého moře a sepisuje své pozoruhodné paměti. V jeho životním osudu se věrně zrcadlí bouřlivé dějiny a sláva starověkého Egypta, které dodnes vzbuzují pozornost. Sinuhetův příběh začíná i končí stejně – o samotě. Připlouvá po hladině Nilu jako nechtěné dítě v malé lodičce spletené z rákosí a svázané ptačími uzly. Vyrůstá v domě svých pěstounů, kteří ho vylovili z řeky. Nevlastní otec se živí jako lékař chudých a navíc ovládá prastaré lékařské umění otevírání lebek. V mládí proto Sinuhet nastoupí do školy života, aby se stal po jeho vzoru lékařem. Přísahá, že bude věrně sloužit chudým, ale díky mimořádným znalostem se stane rodinným lékařem nového faraona. Zásadní životní zlom nastává ve chvílí, kdy se Sinuhet setkává s krásnou Nefer. Kvůli vidině veškeré dokonalosti lásky neváhá obětovat svou čest, veškerý majetek a dokonce i zdravý rozum. Za svou zaslepenost ale zaplatí příliš vysokou cenu a čeká ho dlouhá cesta za nalezením milosti ve svém srdci. (Česká televize)
(více)Recenze (87)
Stará hollywoodská sandálovka. Dá se na to koukat i s tou delší stopáží. Ten Sinuhetův militantní kamarád (dále už jen Zem - zelený egyptský mozek) sice krapet přehrával a celkově to pojal dosti teátrálně, ale zbytek herců v pohodě. Akorát jsem absolutně nepochopil ten závěr. Sinuhet se Zemem chtějí otrávit krále. Sinuhet tedy přichystá jed a když nese tác se třemi číšemi na přípitek, Zem se ho zeptá: "Který je jeho?", načež Sinuhet odpoví: "Ten, který si vybere.", čímž mu vlastně odpověděl, že otrávené jsou všechny tři. Proto se také při přípitku oba nanapijí a nechají to jen vypít krále. Ten pochopitelně umře a Zem se raduje, že bude nový faraon a chce si se Sinuhetem připít. Ten ho samozřejmě varuje, že je pohár otrávený a Zem se rozčílí, že jej chtěl otrávit: "Jak ses opovážil?!!!"... To byl hodně "blink man gif". Vygooglujte si. ()
Pravda, film je starší než já, ale moc mě nenadchl. Hlavně mě překvapilo jak chudák Sinuhet propadl nic moc přitažlivé profesionálce a nacpal jí úplně všechno ač o to nežádala. Samozřejmě je mi jasné, že i nyní a vlastně vždy existují ženy pro které by chlap něco takového udělal ovšem tato zato rozhodně nestála. To sklepnice byla o dost víc k pomilování. Docela mě otrávila zběsilá jízda za lvem, který prchá po cestě a budoucí náčelník generálního štábu předpokládá, že byť na útěku jen tak pro radost, či ze své podstaty, zakousne faraona a proto je potřeba ho picnout. Předpokládal jsem, že picne faraona, ale to by scénář nerozdýchal a byl by to jiný film. Prostě máklé filmařské představy, leč nyní to nebývá jiné. No nic, je to klasika a tak se na ní musíme dívat. Ovšem kniha byla o dost lepší. :-) ()
Na to, že je to z roku 1954 mě tedy překvapila kvalita barev i kvalita triků.... Ali i jinak je tento film moc dobrý a zajímavý, i když má lehce přemrštěnou stopáž. Herce neznám, a možná právě proto to vyznívá víc autenticky, zároveŇ je zajímavý vývoj postav v čase. No, i v padesátých letech 20. století natočili něco jiného než western...70% ()
Možná je ve filmu plno historických nepřesností, ale pokud k tomu přistoupíte jako k Hollywoodu padesátých let, tak musíte i tak být na výsost spokojení. Jednoznačně epická záležitost. Exteriéry, námětem, který je geniální už od románu Mika Waltariho, výbornou kamerou, ale i prostředím, které v té době nebylo ve filmech úplně běžné. Přitom jestli v té době tento film vytvořil zájem o egyptskou mytologii, tak bych řekl, že splnil účel minimálně na dvě stě dvacet procent. ()
S předlohou to pravda mnoho společného nemá. První polovina filmu je příběh který by mohl být napsán přímo v Sinuhetově době, a byl by stále aktuální. Druhá polovina už si všímá palácových intrik na pozadí blížící se války, ovšem hloubky knihy pochopitelně nedosahuje. Mezi historickými kostýmními dramaty snímek vyniká jen zasazením do období egyptské Nové říše, a kráskou v hlavní roli. Pětadvacetileté Jean Simmons mohla konkurovat jen málokterá. ()
Galerie (55)
Zajímavosti (6)
- O úlohu Nefer sa zaujímala Marilyn Monroe, ale producent Darryl F. Zanuck ju rezervoval pre svoju vtedajšiu milenku Bella Darvi. (Michal74)
- Skutočný Sinuhet pôsobil na dvore faraóna Amenemheta I. a nie Achnatona. (beso74)
- Po skončení natáčania filmu sa štúdio 20th Century Fox snažilo rýchlo získať časť nákladov rozpredaním rekvizít. Tie získal Paramount a použil ich pri výrobe snímky The Ten Commandments (1956) režírovanej Cecilom B. DeMille. (beso74)
Reklama