V jako Vendeta

„Česť a sloboda sú viac, než len slová. Je to životný názor.“ Nemá zmysel čakať akčnú nálož... ale tá hŕstka akčných scén, ktoré tu sú, je zvládnutá dobre. Po vizuálnej stránke sa nejedná o taký monumentálny film, ako Matrixy – ale všetko je krásne zladené, od rekvizít cez výpravu a kostýmy až po nenápadne použité počítačové efekty. Herecké výkony nie sú také explicitné, ako v Matrixoch, ale vyholená Natalie Portman a 99% filmového času (!) zamaskovaný Hugo Weaving (ale tiež John Hurt, Stephen Rea a kamarát Hugha Laurieho a najhomosexuálnejší Brit na svete Stephen Fry) môžu byť na svoje výkony plným právom hrdí. Snímka provokuje, naznačuje, že anarchia je najlepšia a ponúka jednu mimoriadne dlhú dojemnú scénu (samotka). Bravo. Mooreov komiks je samozrejme kult, prečítajte si ho. (29.11.2006)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 200 nejlepších sci-fi filmů - 200 Greatest Sci-Fi Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Scénář bratří Wachowští. Slušně udělaná apokalyptická sci-fi vize totalitní budoucnosti, tak trochu mix Brazilu, Matrixu, Equilibria, 12 opic a 1984. Přesto mi to ze všeho nejvíce připomínalo Zorra, ale to asi nebude tak úplně dobře. Čekal jsem více. Trailer: http://www.csfd.cz/film/194884-v-jako-vendeta-v-for-vendetta/videa/ (18.09.2009)

Tento snímek bych spíše zařadila do škatulky konverzační drama než akční thriller. Na každý pád ale hodně dobré drama! Zamilovala jsem se do urostlého, silného, tajemného a děsně charismatického muže s maskou úplně stejně jako Natálka. Když na ni teď tak myslím a v hlavě si přehrávám právě zhlédnuté, vidím její dokonalý, nesmírně dokonalý herecký výkon. Každý záchvěv v obličeji, každá slza, pohyb ... to všechno jsem ji věřila na sto procent. Na druhou stranu je ale hrozně hubená. Vypadá jako by vyšla z Mauthausenu. Cosyk by měla pojest, holka. (12.09.2016)

Na film se koukat dá. Oproti většině dnešních rádoby hlubších SF z Ameriky tu přeci jen nejde hlavně o triky nebo akci, ale i o nějakou tu myšlenku. Jenže problém je, že to není dotažený. Prostředí totalitní Anglie nemá ani na stav, jakej byl u nás (například, že by vysílali předtočenou revue, která zesměšňuje Stalina nebo Lenina, tomu by neuvěřil nikdo, či že by pro tvůrce této revue přišli až pozdě v noci, nebo způsoby, jak upravují cítění a myšlení lidí - zprávy a prohlášení v televizi a rádiu a zatýkání nepohodlných - to prostě není přesvědčivý). V něčem je zase až příliš drsný (střílení lidí na ulici apod). Prostě a jednoduše, s atmosférou a reálností prostředí si žádnou velkou práci nedali, spíše ji odflákli. Posledních deset minut Pelíšků má tu totalitu stonásobně hutnější, než celej tenhle film. Další věc, hlavní hrdina (a později i ta mladá) se po tom světě pohybují bez jakýchkoliv obav nebo potřeby nějak se krýt, mají přístup kdykoliv kamkoliv, a nikdo z desetitisíců tajných poldů si jich nevšimne. No a za kardinální sračku považuju konec. Nevím sice, jak vypadá ve skutečnosti krvavá revoluce, ale tohle považuju za krásně idealistické (pokud ne přímo naivní) zakončení jedné totality. Nepřesvědčivé prostředí, nepřesvědčivý konec, nepřesvědčivé ubíhání času. 451 stupňů Fahrenhetia je podobně minimální co se týká triků, ale tam je ta totalita přímo cítit z každýho kroku. Z každýho pohybu a slova. Tam nikdo netuší, jestli brácha nebo matka není náhodou udavač všeho schopný. Tady jsou všichni proti režimu a jen to nedávají najevo. Viděl jsem horší, ale to neznamená, že by to bylo kdovíjak nadprůměrné dílo. (25.05.2006)

Not bad, but not good either. McTeigue je dle mého pouhopouhý rutinér, který má podobně jako Eli Roth kliku, že se kamarádí s někým, kdo ho může procpat, kam se mu zlíbí. Scénář Wachowských možná byl zábavný, ale v McTeigueově podání je z Vendety akorát přetažená nuda, v níž se mezi sebou perou ucházející dialogové scény, tahané nahoru herci, s akcí, u níž jsem si až na dvě výjimky málem vyrval zíváním pusu z pantů. Mooreovy komiksy jsou asi vážně nezfilmovatelné. Minimálně ve stejné kvalitě. (12.06.2006)