Psí poslání

Tentokrát priznávam, že hodnotím len srdcom. Psí život tu bol vykreslený príliš idylicky a povrchne samozrejme, presne tak ako sa ľudia na psy dívajú. Skutočnosť je rozhodne drsnejšia, hlavne ak je pes na reťazi niekde na špinavom dvore a bez prísrešku v horúčavách či mrazoch. Páčilo sa mi však to, ako boli vykreslené tie pozitívne vzťahy medzi človekom a psom, takto by to malo byť! Doporučujem vidieť a to nie len dospelým, ale kľudne deťom tak nad desať rokov. (22.03.2017)

Všední až méně vkusné výjevy o tom jak jsou pejsci rozkošní, jak se mají s lidmi rádi, apod. Sama jsem jednoho psa měla a měla jsem ho moc ráda. Nicméně tento film hraje prvoplánově na city, je to spíše pro děti a neplnoleté. Mně osobně toho tato rodinná komedie mnoho nepřinesla. Až na to "překvapivé zjištění", že štěňátka jsou roztomilá a podobné světové objevy. Filmy by měly vzbuzovat emoce, nebýt chladné, ale ani nemají diváka lacině citově vydírat. Neříkám, že se nad tím filmem nedá místy laskavě usmát nebo uronit slzu. Lze to brát jako oddechovku, když není po ruce nic lepšího, nicméně těch současných 81% co film má, mě poněkud zaráží. Příběhy jsou skutečně slabé, rozmýšlela jsem se zda nedat ještě nižší hodnocení. (05.07.2017)

Ve zkratce, za svých různých převtělení zažije chlupatý vypravěč veselé kousky s klukovským kamarádem, souboje s kocourem či oslíkem, paličský útok, rozpad velké lásky, policejní pátrání včetně střelby, orgie žravosti sdílené s osamělou studentkou, útěk před dětskou armádou, vyhnanství na mrazivém dvorku, úděl tuláka i vůni domova. Nejlepší je Psí poslání tam, kde se obejde bez umělohmotných krizových dramat vedoucích k citovému vydírání a soustředí se na nevtíravou láskyplnost zábavných každodenních situací ve stylu tematicky příbuzného filmu Marley a já. Ani tak ovšem díru do světa kinematografie nedělá, lze si jej představit spíše jako tradiční televizní výplň svátečních podvečerů. (14.12.2020)

Na mňa skrátka tento námet funguje a je mi jedno, či v tom niekto vidí lacné citové vydieranie a pod. Neexistuje nič čistejšieho ako nezištná láska zvieraťa k človeku, tak úprimné, tak od srdca... Film je nielen plný skvelých, dojemných momentov, ale miestami aj roztomilého humoru, hlavne v podobe vtipného vnútorného monológu psíka. Konštrukcia dejovej linky bola tiež zaujímavá, s potupnou gradáciou emócií a s pútavým vykreslením rôznych psích životov, pričom sa nezabudlo ani na tie ľudské. A ten záver... niečo neskutočne krásne, príjemné a hrejivé, či už z pohľadu psíka alebo ľudí okolo. Nádherná vec! (05.05.2017)

Lasseho Hallströma tak trochu podezírám, že je zakuklený romatik. Nemá potřebu diváka zabavit, jako spíš rozbrečet. Ty dojemné příběhy jsou ovšem tak líbivé, až jsou na hrně kýče. Rpzdělení do pěti příběhů by mohlo fungovat, ovšem neúměrné délka jednotlivých epizod tento nápad trošku shazuje. Nenabízí žádnou převratnou hloubku. Jako příběh pro deštivé odpoledne to nemusí být špatné, hlavně pro ty, co mají chuť si pobrečet. (16.02.2018)