世界の中心で、愛をさけぶ
Crying Out Love, In the Center of the World
Režie:
Isao JukisadaKamera:
Noboru ŠinodaHrají:
Takao Ósawa, Kó Šibasaki, Masami Nagasawa, Mirai Morijama, Cutomu Jamazaki, Kankuró Kudó, Rio Kanno, Masaru Mijazaki, Mačiko Ono, Maki Horikita, Kanako Higuči (více)Obsahy(1)
Saku, přestože žije se svojí přítelkyní, nemůže zapomenout na dívku, kterou miloval před sedmnácti lety. Prochází si místa a vzpomíná na vše, co s Aki zažili. Příběh nás zavede do minulosti, ale i přítomnosti, a zprostředkuje, jak se Saku cítí. Povede se Sakovi splnit sen, který dříve sdílel s Aki? (TylerGage)
Recenze (77)
Už je to poměrně dlouhá doba, co jsem o tomto filmu četla na internetu a samozřejmě si tehdy přečetla i komentáře na CSFD. A pro tenhle film jsem se absolutně nadchla, sehnala si ho a vyčkávala a vyčkávala na nějakou speciální chvíli, kdy bych si ho mohla pustit. Čekala jsem, že to bude tak silný film jako například A moment to remember nebo pár jiných filmů z asijské romantiky. Bohužel, stalo se naopak přesně to, co jsem vůbec nečekala.... Sedím si tak večer na futonu, který jsem si pracně rozložila na tatami hotelového pokoje, navíc uprostřed mého vysněného japonského města Kjóta, kam jsem jela poprvé v životě... uvařím si japonský čaj sencha a řeknu si, že teď je přesně ta pravá nálada na to si pustit nějaký výjimečný japonský film. A pustím si tohle... koukám, koukám, koukám dlouho (138 min) a ono nic. Nic se ve mně nehnulo, nic mě nedojalo, ke konci už to i nudilo (!!!) Doteď nevím, co bylo špatně. Byly tam pocity, byl tam dojemný příběh, stará kazetová nahrávka, slzy, radost, smutek - všechno tam bylo, ale se mnou to ani nehnulo. Samozřejmě jsem byla zklamaná. Nedokážu říct, čím přesně to bylo, ale tenhle film mi absolutně neseděl a vůbec mě nedojal, ba dokonce mi ani nezůstal v paměti, jako to bývá u jiných filmů. Pro mě jedno z největších filmových "faux pas". ~(2,0★)~ ()
Rovnaký prípad ako Moment to Remember, kde som bol schopný tolerovať to, čo by som v euro-americkej zóne nedokázal prekusnúť. Skrátka je to nakrútené inak, s iným typom postáv ako sme zvyknutí, ale film vyzdvihuje v mojich očiach najmä komplikovanejší spôsob rozprávania a inovatívne prvky začlenené do naratívu, ako kazety a tajfún. Na konci som síce necítil takú katarziu ako pri vyššie spomínanom filme, ale nechýbalo veľa. Dlhšia stopáž nie je vôbec prekážkou a to aj napriek tomu, že nie som ideálnou cieľovou skupinou. Opäť pomôže, keď si vopred o diele nič neprečítate, so zásadným zvratom si totiž tvorcovia dávajú načas. ()
japonci a celkovo azijska kinematografia je plna skvelych, silnych romantickych dram. aj toto je jedna z nich. priviedla mi dalsi smutny, ale emocionalne cisty zazitok. ()
Ten chlapec ju skrátka musel dostať do tej Austrálie!! ()
Začněme, že jsem už viděl lepší japonské filmy. Třeba takový Heavenly Forest nebo A Song to the Sun jsou, pokud hovoříme o melodramatech, podle mě lepší. Ve filmu "Vykřikne láska v srdci světa" je mi příjemné emocionální "netlačení na pilu". Volně plynoucí film (samozřejmě výborně vizuálně a a atmoférově vytvořený - "zarámovat" dějovou linii filmu tajfuny je poměrně neobvyklé). Zajímavý příběh o muži, který si po sedmnácti letech pouští kazety namluvené svojí první láskou. Prochází místy, na kterých byli spolu a vzpomíná. Příběh o duši, která došla svého klidu trochu později, než mohla dojít. A o životě s otevřeným koncem. Přestože něco schází, abych mohl tento film zařadit mezi své nejoblíběnější (nedokážu definovat co), je to stále solidní nadprůměr. Čtyři * a 75 procent. ■ Potěšil mě další film s hercem Mirai Moriyama (zaujal už epizodní rolí ve Fish Story). Líbila se mi Masami Nagasawa (naopak nezaujala Kō Shibasaki). A Tsutomu Yamazaki se ve svých sedmdesáti letech (a po druhém shlédnutém filmu s ním) stává mým docela oblíbeným hercem :). ()
Po prvním shlédnutí je to dost těžké objektivně hodnotit. Převládají kladné pocity a dojmy, ale potřebuji to vidět ještě jednou, pak budu vědět více. ()
Jukisadovy patrí obrovská poklona za komorné spracovanie, za tie rôznorodé pocity lásky a straty, ktoré s citom a s poetikou dokázal preniesť na filmové plátno aj na diváka. Jednoduchý príbeh pripomína skôr kórejský, než japonský film. Ale významy obsiahnuté v obrazoch majú v sebe vážnosť, väčšiu úprimnosť a emocionálne vydierajú len sporadicky a aj to záleží na vás, či sa necháte, alebo nie. Film netlačí na diváka, je to príbeh o spomienkach a vyrovnaní sa s minulosťou. Je to o kroku dopredu. A každý kto zažil niečo podobné si pridá jednu hviezdu. Inak, objektívne je to na 4, ale toľko krásy a pozitívnych pocitov, plných smútku som dlho nevidel. Príbeh pohladil dušu a motív z nahrávkami bol využitý stopercentne. Pre mňa krásny film. A do Masami Nagasawa som sa zaľúbil. ()
Už nejaký čas sa snažím spoznávať toľko ospevovanú ázijskú kinematografiu a po dlhšej dobe som konečne opäť zhliadol jeden jej bezchybný produkt. Napriek dlhšej stopáži tu nebol jediný moment, kedy by som sa nudil, lebo silný príbeh a svieže dialógy mi k tomu nedali šancu. Neviem, čo viac by sa dalo napísať k dokonalému filmu. Snáď len, že to treba vidieť. ()
Mám rád asijskou kinematografii, dojímají mě smutné příběhy, rád si popláču, ale tohle už je i na mě moc. Legas to napsal dobře: totální citové vydírání, kde se jenom umírá, pláče a vzpomíná.. tohle není film, tohle už je jenom vypočítavost, jak vyždímat co nejvíc peněz z lidského utrpení. Sorry. ()
Shouting Beautiful In Front Of Computer. 10/10. ()
Překrásná Masami Nagasawa a sympatický Takao Osawa ve flmu, který nepotřebuje komentář. Snad jen varuji, že vaše srdce opravdu zasáhne a rozezní jako zvon. ()
Opět jsem unikl mimo realitu, snil krásný a něžný příběh dvou mladých studentů, které rozdělí až smrt jednoho z nich a nechal se unášet proudem pocitů, s nimiž dokáží Japonci, tak skvěle pracovat. Asi se budu opakovat, ale znovu jsem byl u Japonského filmu dojímán těmi nejobyčejnějšími detaily a situacemi. ()
Zdejšími uživateli opravdu přeceněný film. S emocemi Japonci pracovat umí, o tom žádná, ale tady se místy dost přestřelovalo. Způsob vyprávění děje je rozhodně zajímavé, posílání vzkazy pomocí kazet dokonce velmi nápadité. Snaha vyvolat hektolitry slz ztroskotává na nepříliš sympatických hercích, snad kromě Aki. Jsou lepší a opravdovější "tear films," vážně. ()
Dakedy aby sme boli šťastní treba zahodiť minulosť a žiť pre prítomnosť, dokonca aj vtedy keď človek ktorého sme veľmi milovali zomrel a nám ostali len spomienky a kazety s jej odkazmi ... film sa mi páčil, i keď na začiatku som sa trošku nudil... ()
Neobvykle smutný príbeh o vyrovnávaní sa so stratou blízkeho človeka a následnej schopnosti žiť ďalej bez výčitiek voči tomu druhému. Prelínajú sa tu dve roviny ostro kontrastujúce, kde jedna je naplnená nežnou láskou dvoch mladých nepoznačených ľudí nemajúcich čo stratiť a omnoho menej farbistého a naivného sveta ranených duší, ktoré vyfarbil do siva sám život so svojími úskaliami. Je to taká variácia na Christmas in august, My live without me a Il mare v smutnom kabáte, kombinujúc všetko čo na nich bolo dobré . Len musím zase raz smutne skonštatovať, že sa nejedná o nič preborné len o využitie osvedčených princípov, len ma mrzí, že túto vetu som na konci môjho komentára musel už po ntý krát vysloviť pri Ázijskej produkcii. 4,5* ()
Odzbrojující příběh, který se dostane se pod vaši kůži tak jednoduše a zároveň nenávratně, až tomu nebudete věřit. Budete se snažit usnout a zapomenout, ale nepujde to. A čím více se o to budete pokoušet, tím hlouběji se bude zavrtávat.. ()
Diary (Aki) : 28. října. ----- Nevím přesně, proč... nemůžu usnout. Tolik se bojím zítřka, že nemůžu usnout. Já... asi brzy umřu. -- Víš, myslím, že už bychom se neměli víckrát vidět. Ten maličký kousek věčnosti, který jsem s tebou strávila, byl tím největším pokladem v mém životě. Byla jsem s tebou tak šťastná. Asi to tak bude lepší. Měli bychom se rozloučit. Ty vyrosteš, oženíš se, najdeš si práci, a budeš mít dlouhý život. Tohle si budu představovat až budu dnes usínat. ()
Druhym najziskovejsim japonskym filmom minuleho roka bola tato patetciky uplakana romanticka drama. Napodiv, napriek mnohym uplakanym klise je to film sviezi a zaujimavy, od zaciatku po koniec, co dosahuje nenapadnym vsunutim detektivno mysteriozneho patrania - po com vlastne? - to je to patranie. Ziadna vrazda, ziaden velky dejovy zvrat sa vsak nekona, kazdemu je to dopredu jasne, no aj tak preco nepatrat, nehladat, nenechat sa napinat osudovou a nenaplnenou laskou. ()
Sáhl jsem po "Crying Out Love" na popud zdejšího vysokého hodnocení a aj, dostal jsem přes prsty. Asi mám jiné představy o romantice (zdravím mou milou Jane Austen) nebo jsem možná na takový doják už moc starý (či snad zralý?), ale nedokázal jsem se zbavit dojmu, že v tomto filmu je vše plytce vyumělkované. Obávám se, že kdo je životem skutečně protřelý a kdo skutečně prožil něco podobně hluboce trýznivého, natočil by podobný příběh prostě úplně jinak. Jediná uvěřitelná postava v tomto filmu se mi jevil strýček Shige. ()
Chtěli byste umět čarovat? Chtěli? Jedno kouzlo Vás naučím... Řeknu Vám, jak očarovat člověka, aby na Vás dlouho nezapomněl. Pošlete mu tenhle film. Ten večer, kdy si ho pustí, se asi moc nevyspí. Nejdřív bude zvědavý, nebude vědět co čekat. Postupně ho ale film strhne tak, že přestane vnímat vše ostatní. Chudák bude nejspíš hodně plakat. Bude přemítat o životě. Bude smutný... ale i šťastný. Vzpomene si i na Vás a na to, co jste mu provedli. Bude Vás chvíli nenávidět. A dlouho milovat. ()