Grandmother
Režie:
František ČápKamera:
Karel DeglHudba:
Jiří Julius FialaHrají:
Terezie Brzková, Světla Svozilová, Karel Třešňák, Nataša Tanská, Jiří Papež, Jan Krchňavý, Jitka Dušková, Dagmar Appelová, Marie Glázrová, Nora Cifková (více)Obsahy(1)
Obrazy ze života na Starém Bělidle ve filmovém přepisu klasického díla Boženy Němcové... O první filmovou verzi Babičky se v roce 1939 vážně zajímal přední avantgardní divadelní režisér Jiří Frejka. Po bezohledné štvanici fašistického tisku se však svého záměru vzdal ve prospěch tehdy sedmadvacetiletého Františka Čápa. Ten natočil pečlivý přepis, který byl viditelně inspirován obrazovými ilustracemi Adolfa Kašpara. Poetická kamera Karla Degla se uplatnila v exteriérech Ratibořic a Starého Bělidla, které bylo výtvarníky Ferdinandem Fialou a Jiřím Duškem pečlivě restaurováno, stejně jako mlýn a Viktorčin splav. K celkovému dojmu přispěla také hudba Jiřího Fialy. Největší předností však byly herecké výkony. Plzeňská herečka Terezie Brzková ve své druhé filmové roli vytvořila babičku krásnou, laskavou a moudrou. Dalším objevem byla mladičká Nataša Tanská v roli Barunky. I další herecké obsazení bylo na vysoké úrovni – Světla Svozilová hrála paní Proškovou, Marie Glázrová byla aristokraticky krásnou paní kněžnou, Viktorku s výraznou expresí ztvárnila Jiřina Štěpničková. Divácký ohlas byl obrovský a film dodnes těší tisíce diváků při každém televizním uvedení. (Česká televize)
(více)Recenze (149)
Nádherný,milý a vlastenecký film, který by u nás povinně mělo vidět nejen každé dítě, ale i dospělý, pokud v této oblasti má nějaké mezery. Bravurní výkon Terezy Brzkové, mladičké Nataši Tanské i nádherné Marie Glázrové (v roli kněžny) stojí za váš čas a zhlédnutí tohoto starého krásného filmu. ()
Jednoznačně klenot české kinematografie, na kterém se velkou měrou podepsala doba vzniku. Je to milý film až po okraj naplněný vřelostí a něhou. Atmosféra venkova je tu doslava hmatatelná. Taktéž mám tohle dílo spojené především ze střední školou. Když padla otázka Babičky, volila jsem právě tento film, který mi velmi pomohl. Ale přesto mám raději tu Moskalykovu verzi. Je trošku jiná. ()
Téhle české klasice jsem nikdy moc nedal a "Babičku" jsem nikdy nečetl. Nevím, jestli se to někdy změní, protože tu potřebu rozhodně nemám. Jenže i když nemám chuť ten příběh číst, prostě se mu nemůže vzít, že je v něm něco krásného českého, něco, co vás přiměje se zamyslet nad tím, co vlastně jste a kde jste. Ale v klidu, ono to po zhlédnutí zase vyprchá. ()
Dílo Babička mě nebere ani jako kniha, ani jako film...bohužel... ()
S citem pro předlohu natočený film, ač předloze paradoxně hodně ubírá. On by to ale musel být aspoň 150 minutový film a kdo by na to šel, že? Nicméně vznikl film, který patří k tomu nejlepšímu v naší kinematografii. ()
Na Babičku jsem se kdysi dívala, protože se mi nechtělo číst knížku. Je to stravitelnější. A teď už k filmu samotnému. Děj, ten je klasický a zná ho asi každý, ale zdá se mi, že ten konec nějak usekli. Jinak jako film pěkné, je to staré, ale dobré a nemám tomu co vytknout. ()
Až je mi smutno, když i Nataša Tanská hrající v jedenácti letech Barunku, je už pod drnem. Člověk si vážně pak připadá starej... Jinak je to nejlepší filmový zpracování Babičky, který jsem viděl (a to považuju Jarmilu Kurandovou v roli Babičky z roku 1971 za Paní herečku), především díky hereckýmu obsazení par excellence --> Brzková, Svozilka, Glázrová, Cifková a dokonce i bláznivá Viktorka je Jiřinou Štěpničkovou zahraná velmi přesvědčivě. Zkrátka Babička mi vždycky uteče jak voda a závěrečná scéna mě vždycky dojme. Jsem hold měkota... ()
Určitě nejlepší verze a protektorátní film k tomu,kde babča s klidem povídá - ,, a nezapomeň Barunko z které země jsi vzešla a že jsi krev mé krve!" Tohle by za Heydricha už asi neprošlo. ()
I když nemám černobílé filmy rád, tak tenhle se mi opravdu moc líbil, jelikož černobílá kamera skvěle navozuje dobovou atmosféru. Snímek mě ani na minutu nenudil a svým závěrem mě přímo nadchl. Rozhodně nejlepší filmový přepis babičky!! ()
Tak ja som videl Babku z roku 1971 - ta sa mi videla viac, toto bolo az prilis nerealne ....sentimentalita, malo stycnych bodov s realitou .... skor ne nez jo, tak 55 % ()
Milý herci, pěkně z filmované, velký dík všem. Hodně mi to připomělo moji babičku, takže nemůžu jinak než.... 100% ()
No myslím, že to byl slušný průměr. Zrežírovaná klasika Boženy Němcové v podání Čápa mi nevadila, ale podruhé už bych na to asi nekoukal. Nepovažuji to jako klasiku. Tím v žádném případě nehájím nové filmy, protože ty jsou ještě horší. Nehajím totiž skoro žádné české filmy až na pár vyjímek. ()
Tato filmová adaptace všeobecně váženého a uctívaného díla české obrozené vlastenkyně Boženy Němcové je výstižná ve svém přenosu poselství ducha. Skoro si lze sáhnout na vlastenecké uvědomění a národní hrdost, která v tradicích venkova obsahuje kořeny národa. Vzhledem k době vzniku literárního díla je vlastenecká nóta pochopitelnou a přirozenou součástí knihy a v souvislosti s dobou vzniku filmové adaptace je tento ráz ještě zvýrazněn. Spolu s národním uvědoměním je v díle patrná také stopa obdivu ke spravedlivé a laskavé moudrosti prostých a pevných základů české svébytnosti. Tento pozoruhodný faktor měl dodávat důvěru a hrdost českému národu v područí germánské rozpínavosti. Hlavní postavou je předobraz prostého, moudrého a láskyplného vlastenectví v podobě babičky (dobrá Terezie Brzková). Požívá vzácné společenské úcty a svým osobním příkladem i upřímnou a citlivou radou je vzorem lidského chování pro její blízké i širší veřejnost. Výraznou postavou je aristokratická představitelka kraje a přívětivá paní kněžna (zajímavá Marie Glázrová) ve velkorysé dobrosrdečnosti ke své schovance i prostému lidu. Další velmi pozoruhodnou ženskou postavou je životem na psychice ve věčnosti poznamenaná Viktorka (dobrá Jiřina Štěpničková) v baladě lásky a bolesti antických rozměrů. Z rodiny babičky se musí uvést babiččina starostlivá dcera Terezka Prošková (Světla Svozilová), Terezčina nejstarší a naslouchající dcera Barunka (zajímavá Nataša Tanská), Barunčin otec Jan Prošek (Karel Třešňák) a Barunčina mladší sestra Adélka (Jitka Dušková, jako starší Dagmar Appelová). Z dalších rolí: osudový muž s uhrančivým pohledem a černý myslivec rakouské armády (zajímavý Gustav Nezval), z odloučenosti lásky nešťastná kněžnina schovanka a komtesa Hortenzie (půvabná Nora Cifková), bodrý vypravěč a myslivec (příjemný Jaroslav Průcha), rázná i dobrotivá mlynářka (sympatická Marie Blažková), díky babičce lidskou důstojnost si zachovající nový pomocník na statku a kočkožrout Kudrna (Vladimír Řepa), či veselá kopa a přátelský mlynář (příjemný Theodor Pištěk). I přes své tragické okamžiky je Babička optimistickým dílem, které se s nadějí dívá na pokračování českého národního uvědomění se zdravou dávkou hrdosti a lidskosti. ()
Vyborna Terezie Brzkova, kamera a hudba. Tento film se mi ale zda malo obsahly a radeji preferuji adaptaci z roku 1971. ()
Konečně zkouknuta i původní filmová babička. Začátek velmi solidní, celkově atmosféricky slušně zpracovaný film, jen jsem dospěl k závěru, že babička byla vlastně slušná intrikánka. Hlavně, jak jí kněžna najednou splní všechna ta přání. ;-) ()
Dobře natočený film, který se věrně drží slavné předlohy, které se stává je lepším ve chvíli, kdy si divák uvědomí, v jaké době vznikl a pozná, komu patří poslední Barunčina replika ve filmu. Hereckému ansámblu vévodí dokonalá Brzková, nejlepší představitelka Babičky široko daleko, moudrá, hodná, pečlivá. ()
Jakožto nejsem moc knihomol, tak mi Babička ve filmovém zpracování pomohla vyobrazit, o čem kniha vlastně je. Milý příběh, který ale bohužel nemůžu porovnat s ostatními předělávkami, například novější verzi z roku 1970. Babička je celkově milý snímek, ale já na takové filmy bohužel moc nejsem.. Kde se nic moc neděje a děj je to takový všelijaký. ()
Toto skvělé dílo můžu vidět mnohokrát, neboť závěrečný konec má stále stejnou sílu i dnes, kdy si vzpomenu na svou již zesnulou babičku. Oproti pozdějšímu barevnému zpracovaní pohádkovější a malebnější s perfektně načasovanou dramatickou hudbou. V oblibě ho má každý, kdo podle tohoto předobrazu stejně krásně vnímá některou se svých vlastních poznaných babiček. Terezie Brzková totiž jakoby vypadla z knižní předlohy. ()
To bylo radosti na starém bělidle. 30% ()
chvilkama měli herci poněkud křečovitý projev,ale kvůli té černobílé jsem to přešla s úsměvem :-) ()