Obsluhoval jsem anglického krále

musím se přiznat, že Hrabalovu tvorbu jsem nikdy nemusela... takže jsem ani nečekala že by se mi film mohl líbit.. když tedy začínal.. Kaiserova první věta mě usadila a říkala jsem si, že by to nebylo tak hrozný... ale jak moje nadšení rychle začalo... tak zase rychle skončilo.. střídání scén, kde se hemžili jen samý nahý ženský, politici, Němci a pořád jen prachy a prachy.. mě nikterak nezaujmulo.. a vrcholem mé trpělivosti bylo svatební noc... nevěděla jsem jestli se mám smát nebo začít házet rajčata.. sice film měl i své světlé stránky.. ale ty můj názor moc neovlivňili... to co jsem očekávala se naplnilo... nijak ale tento film neodsuzuju... možná že časem se můj vkus změní.. ale bohužel nyní to šálek mého čaje není ;) (04.04.2009)

Neuvěřitelné se stalo skutkem a poprvé v životě ve mně Menzelova adaptace Hrabalovy předlohy zanechala hořkost, zklamání a rozčarování. Možná ne tak úplně zaslouženě, ale při vzpomínce na to, co dokázal Menzel natočit, mi tohle připadlo už jen jako výkřik do prázdna. Ne že by tu nebyly okamžiky hodné zapamatování, kdy je znát, co mohlo z tohohle snímku být (běh za vlakem, výstup pana Skřivánka a německého hosta) a herci, kteří dokázali vdechnout svým postavám život (zcela po zásluze oceněný Martin Huba, Milan Lasica a Oldřich Kaiser). Ale na přebití absence atmosféry a životnosti a naopak nadbytek záběrů výplodů kulinářského umění a odhalených těl, která ve mně zanechala podezření, že Menzel k stáru propadl voyeurství, to nestačilo. Bohužel. (30.04.2007)

Když je kolem filmu takový humbuk, většinou se potvrzuje pravidlo, že se nejedná o nic závratného. Dobrý film si pozornost zaslouží sám sebou, nikterak masivní reklamní kampaní. Úctyhodnou řadu filmových klenotů už pan režisér Menzel pustil do světa, ale Anglický král se k nim rozhodně nezařadí!! Shovívavě opět pohlíží na hříchy svých hrdinů, ti jsou opět křehcí a zranitelní, přesto z životních křivd a bolístek vycházejí vítězně. Bulharský herec Ivan Barnev neměl projít prvním kolem castingu, za to Oldřich Kaiser je bohužel žalostně nevyužitý!! Filmu nesluší ani žánrová roztěkanost, na druhou stranu ale kamera Jaromíra Šofra dokonale plnila svou roli!! Ve výsledku je ale společně s Kaiserem či Martinem Hubou jen zbloudilou duší v nemastném projektu!! Dvě a půl.. (19.01.2007)

Jste-li Češkou v Srbsku, takřka denně se vás někdo snaží oslnit tím, že viděl Služio sam engleskog kralja a je to podle něj nejvtipnější film na světě (Pokud zrovna neviděl Povratne boce.). Tak jsem byla nucena se na to také konečně podívat, ačkoli už při četbě předlohy jsem tušila, že z ní nevznikne dobrý film. Tedy určitě ne v režii Jiřího Menzela, který sice kdysi natočil pár slušných až výborných adaptací, ale ne proto, že je génius, ale proto, že byl ve správný čas na správném místě. Teď už je naopak úplně mimo. I když se nějak vyrovnám s tím, že z hrabalovsky mrazivé a oplzlé knihy vzniklo uhlazené leporelo, se závěrem, jenž je regulérní reklamou na Prazdroj, která navíc vypadá jak z 90. let, se smiřovat nehodlám. (20.11.2010)

Knihu jsem nečetl, proto je můj pohled jednostranný... A zřejmě z tohoto důvodu je můj názor na cestu pikolíka Dítěte za poznáním ,, je-li lidstvo potomstvo zlé, blbé a zločiné, a jestli být milionářem je ten nejsladší pocit" víceméně kladný. Nemohu mít nic proti Menzelovu přepisu, ale nemám nic ani proti jeho režii. Byl jsem schopen zde objevit krásné pasáže (slečna upijející grog), nebo obrazy žen, které Menzel zobrazuje s poetikou sobě vlastní. Stejně tak skládanka z mnoha krátkých příběhů a hlavně postav, kdy každá má svoji malou (Lábus, Dulava) či větší (Huba, Labuda) roli, na mne činila kompaktní dojmem. Ale přesto souhlasím se všemi názory, že toto dílo nepatří k Menzelovu vrcholu. Ale i kdyby ve mne zůstala při vzpomínce na tento film jen touha vyzkoušet, jestli je lepší zasypat ženu květinami nebo penězi a jak to vypadá u Rajských, nepovažoval bych to za málo. (05.01.2008)