Mušiši

O Mušiši lze často číst či slyšet, že se jedná o jedno z nejlepších anime všech dob. To jsou pochopitelně silná slova, a ačkoli sám toto anime též řadím do své top 10, sedí mi na něj spíše trochu jiný přívlastek. A tím přívlastkem je výjimečnost. Přestože se světem anime potloukám už nějaký ten pátek, nenarazil jsem na žádné jiné anime, které by ve mně dokázalo vyvolat podobné pocity jako Mušiši. Nejedná se přitom o rafinovaný epos, jenž by dokázal strhnout diváka silou příběhu či propracovanými postavami. To, co dělá z Ginkova putování tak výjimečnou podívanou, je kombinace čisté kresby, krásně atmosferické hudby, nápaditosti, vypravěčského nadhledu a moudrosti, jíž je prostoupen každý jednotlivý díl. Ona moudrost přitom nebývá usazena až na dně šálku, ale uvolňuje se postupně při sledování a nutí diváka přemýšlet mimo jiné nad tím, jak a zda se dá vyrovnat s momenty, které jsou v životě nevyhnutelné a kdy člověk nemá sílu a prostředky je změnit. Mušiši je jednoduché, přesto nesmírně působivé, originální a pohlcující dílo, které za každým dílem zanechává silnou katarzi. (04.01.2022)

Na Mushishi se hodí jen samé superlativy. Dokonalá vyváženost vynikající kresby se zatraceně dobře promýšlenými jednotlivými díly dává dohromady jedinečný celek, který je tím nejlepším, co jsem zatím v rámci Anime viděl a jsem velice zvědav, jestli se najde seriál (a tím nemyslím jen kreslený a jen japonský), který mě víc uchvátí, pobaví a také donutí k přemýšlení. Ginko se svojí moudrostí, talentem a inteligencí je nejsympatičtější mužskou postavou, kterou jsem zatím poznal.Co se týče jednotlivých dílů, tak všechny mají svojí obrovskou kvalitu, nicméně nejoblíbenější je pro mě díl s rybníkem v němž bydlí překrásná zelenovlasá slečna, který se postupně posunuje k moři. Mushishi nemůžu jinak, než vřele doporučit. 98% a místo v TOP 10 je naprostou samozřejmostí. (16.02.2011)

Bez váhání musím Mushishi označit za jeden z nejlepších anime seriálů, a to hlavně díky tomu, že do něj, na rozdíl od většiny jiných anime seriálů, které prostě jen baví (třebaže kvalitně), sestoupila určitá moudrost a uměřenost. Své zhmotnění nalezla nejen v podobě Mushishi Ginka, ale i v prostých zemědělcích, řemeslnících, rybářích či chůvách. O těch a samozřejmě jejich trápení s Mushi je seriál především. S důvěrou a nadějí se odevzdávají do péče Ginka, protože oni sami o příčinách svých trápení vědí pramálo a mnohdy fatalisticky očekávají, co přijde. Jsou smíření se svým údělem, ale jen zřídka rezignují. Jsou vytrvalí a houževnatí. Jsou si vědomi, že nad některými věcmi nemají žádnou moc. Ale s čím mohou bojovat, tomu se postaví. Seriál je ve svém přístupu k postavám skutečně citlivý. Poctivě je vykresluje, snaží se je pochopit, ale nesoudí je a v žádném případě neodsuzuje. Při případném nešťastném (spíše volím toto slovo, vyloženě zlé činy v seriálu nejsou) činu spíše pozoruje se smutným pochopením. Co musím vyzdvihnout, je fakt, že seriál nedává svému diváku znamení "teď plač", "teď souciť", "směj se" či "pociťuj hrůzu". Tohle musí divák Mushishi zvládnout sám. Když se mu to podaří, budou jeho pocity o mnoho intenzivnější. Nejde o seriál, který lze zkonzumovat nezúčastněně. Rovněž mě těší, že seriál občas nastoluje závažné morální otázky a neusnadňuje diváku a postavám situaci existencí řešení, které by bylo prosto chyb. V tomhle ohledu se mi velmi líbil díl o člověku, který osil pole jistým druhem Mushi. Bez debat *****. (30.06.2008)

Melancholický klid. Takto by se dal shrnout celý seriál, který hraje vlastně stejnou notou skrze všechny díly a přesto je lákavé se na to dívat. Občas se tu vyskytne náhodou slabší až vyloženě špatný díl, ale ty zase nahrazují ostatní - velmi dobré. Nevýhodu za mě je, že tento počin je až moc epizodický a zvolená hudba se velmi rychle oposlouchá, jelikož se používá pořád ta stejná. (07.03.2020)

Mušiši je seriál z rodu epizodických, každý díl je tedy samostatným příběhem (oproti kupříkladu Paranoia Agentovi to zde platí naprosto - chybí tu jakákoli jednotící dějová linie). Po zhlédnutí prvních čtyř dílů jsem se trochu obával, aby seriál neupadl do stereotypu, poněvadž druhý až čtvrtý díl jsou si docela podobné, ovšem hned díl následující (jeden z nejlepších) a postupně všechny ostatní mé obavy nekompromisně rozptýlily. Jistěže, základní schema prolnutí života člověka a Muši (vesměs s více či méně neblahými důsledky pro prvně jmenovaného) zůstává zachováno, ovšem nabírá úžasně rozličné podoby. Příběhy jsou opravdu velice dobré až skvělé a působí jako pověsti, které by si lidé na venkově mohli donedávna vyprávět. Co se týče zpracování, Mušiši je na první pohled docela nenápadný seriál. Žádná strhující úvodní animace (v té se zvolna prolínají skvrny přírodních barev), během děje pak zní pomalejšímu tempu odpovídající subtilní hudba („zen-like music“ pravil uživatel vivafruit v recenzi na AniDB), která se velice příjemně poslouchá. Neohromí ani kresba postav, na kterých je zajímavé, že většina si je do značné míry podobná (větší rozdíly jsou mezi ženami, jelikož mívají různou délku vlasů:-)). Avšak nemate to, protože kromě Ginka (a jednoho jeho přítele) se žádná osoba nevyskytuje ve více než jednom díle. Co musím vrchovatě pochválit, jsou pozadí. Tak nádherné a detailní obrazy přírody a venkova ve všech ročních obdobích se vidí jen málokdy - k největším mňamkám patří bambusový háj ze 14. epizody (jedna z nejlepších). Jedinou drobnou výtku mám k místy nefungujícímu přenosu emocí, což se ale vás týkat nemusí. Koho zaujal popis Muši a komu nevadí pomalejší tempo vyprávění, tomu se Mušiši s vysokou pravděpodobností bude líbit. 8/10 (19.03.2007)