O život

Ústřední dvojice v podaní Kotka a Nvotové celkem ujde, ale k čemu to je když je scénář jen změtí různých magořin, které moc nedrží pohromadě a ačkoliv proti „magořinám“ obecně nic nemám, tady to bylo už poněkud za hranicí mého vkusu. Škoda, protože Šteindler je zde jako režisér celkem nápaditý a film je technicky celkem na úrovni (až na tu „nitroděložní“ scénu). Jo a hudební doprovod je naprosto otřesný. 35% (05.02.2010)

Trochu zvláštní komedie ze současnosti. 1) No chvilkama mi tedy klesla sanice. Ve snaze dostat do filmu vše, co scénáristický think-tank napadlo, se vedle převažujícího komediálního ladění uplatní i prvky hororu, jakési jednoduché filosofie pro budhistické začátečníky, školní sexuální výchovy, surrealismu, lehkého sexování a zejména road movie (zvláště pak objevného cestování na spermii). Staronový český problém s přeplácanou žánrovou neujasněností tu opět září v celé své parádě._____ 2) Ale nemohu říci, že bych při sledování měl špatné pocity. Vtipné dialogy, neustále překvapující obraty (jejich občasná nelogičnost se v crazy nadsázce snese), výborná kamera i flashbacky, zábavná hudba, svižná režie, scénář jen s maličkými záchvěvy nudy._____ 3) A k tomu výborný Kotek (sexuálně mě sice jeho neforemný zadek nikdy nebral, ale pro kámošení bych neváhal), přesvědčivá Nvotová, do rolí dobře pasující Klepl i Nebřenský._____ 4) Film určitě není světlo naší kinematografie, ale příjemné chvíle mi způsobil a rád se podívám znova - to nemohu říci o mnoha snímcích s více než dvojnásobným počtem procent zde na CSFD. Mnozí komentátoři se zjevně řídí pravidlem - nerozumím tomu a proto je to odpad. Dej Bůh, ať takovíto lidé nerozhodují o tom, co se bude točit či tisknout._____ 5) PS o dva dny později: Podíval jsem se znova a musím konstatovat, že z humorné nadsázky a vtipů zůstalo umolousané lehce nudné nic. Jednu hvězdičku tedy odebírám. Ponaučení si však odnáším - příroda je nejhezčí, když ji pozoruješ z auta. (27.09.2009)

Většina českých filmů z poslední doby mě ničím příliš nezaujala, ale tohle byl naprostej vrchol. Nesmyslné střídání "stylů točení", kdy to chvíli vypadá, jako by pan Šteindler chtěl točit romantické drama, chvíli jako teenagerovská komedie a pak jako naprostá psychárna, se do českého filmu prostě nehodí. Kdyby si vybral jednu z těch variant a držel se jí celou dobu, mohlo to dopadnout možná dobře, ale takhle se mi vryje O život do paměti jen trapnou scénou, kdy Bohumilu Kleplovi urazí hlavu vlak. (21.12.2008)

Totální devalvace uměleckého jména Milan Šteindler. To snad nemyslel ani vážně, nevěřil jsem tomu, že tohle skutečně natočil on. Absolutní odpad... Komedie zcela bez vtipu, vršení položek vzývajících estetiku trapnosti a nesourodých (a nevkusných! - viz uťatá hlava...) absurdit... Kam se poděl duch Divadla Sklep? Kam se poděl zdravý rozum a soudnost?! Jestliže existuje subžánr evropského filmu zvaný eurotrash, pak snímek O život volně rozvíjí Troškovskou a Soukupovskou linii subžánru czechtrash! A jestli můj komentář má mít nějaký význam, pak vyzývám všechny případné čtenáře - nechoďte na to do kina, tenhle film si to skutečně nezaslouží! PS: (cituji ze svého komentáře k Perníkové věži) Je to asi obecný fenomén týkající se všech členů divadla Sklep (snad vyjma Davida Vávry) - pomalu se stávají součástí té mainstreamové kultury, toho showbyznysu, který po léta nejenom ve svém divadle, ale i v přidružených projektech soustavně parodovali a poukazovali tím na jeho obsahovou vyprázdněnost, absurditu takové umělecké a profesní existence a pokleslou estetickou a poetickou složku oficiální (nejenom normalizační) kultury. Dovedli svou poetiku trapnosti k dokonalosti, ale nikdo mi nevymluví, že ambice být součástí tohohle showbyznysu nebyla od počátku přítomna v jejich výborných kabaretních parodických číslech, což ovšem není tak důležitý fakt jako to, že většina sklepáckých osobností po roce 1989 zakotvila u zdroje svých tehdejších parodických čísel. Tomáš Hanák paroduje sám sebe (=ztrapňuje se) v kdejakém pokleslém nekonečném seriálu či uprděné estrádě, Jiří Macháček zakotvil v mělkých vodách domácí populární hudby ... a na Milana Šteindlera ,,zbylo" tajtrdlíkování v nováckém zábavním pořadu a po jednom fenomenálním (Vrať se do hrobu) a dalším výborném (Díky za každé nové ráno) se i jeho režijní tvorba řítí směrem k dekadenci mainstreamu - jak si jinak vysvětlit režijní záměr natočit tendenční film pro teenagery o drogách a vyhulených hrdinech... (01.03.2008)

Nikdy v životě bych neřekla, že se mi bude líbit film s Kotkem v hlavní roli, ale svérázná poetika a humor nového projektu Milana Šteindlera to dokázali. Robert Nebřenský je král všech komiků, Monika Kvasničková hraje stejně už od socíku a objevila se i celá branže Roberta Rosenberga. Ve výsledku je to zdokonalený nový žánr, který zabodoval už v Doblba! a já jsem maximálně spokojená. (29.06.2009)