Firelight
Režie:
William NicholsonScénář:
William NicholsonKamera:
Nic MorrisHudba:
Christopher GunningHrají:
Sophie Marceau, Stephen Dillane, Dominique Belcourt, Kevin Anderson, Lia Williams, Joss Ackland, Tom Fisher, Frank Rozelaar-Green, Harry Jones, Sally Dexter (více)Obsahy(2)
Láska nezná žádné hranice. Ta mateřská teprve ne... 30. léta 19. století. Chudá dvaadvacetiletá Švýcarka Elisabeth Laurierová kvůli finanční tísni přistoupí na návrh bohatého mladého statkáře Charlese Godwina a za pět set liber mu porodí dítě. Musí se však hned po porodu vzdát jakéhokoliv kontaktu s ním i s Charlesem. Sedm let tak svou dcerku Louisu nespatří. Pak se jí však podaří dítě vypátrat. Zatímco je Charles obchodně pryč, Elisabeth nastoupí do jeho rodiny jako vychovatelka. Zjistí, že z Louisy roste vzdorovitá a nezvladatelná dívka, která nemá žádné přátele. Elisabeth pochopí, že otec, zaneprázdněný prací na ovčí farmě, se dceři dost nevěnuje. A matku si děvče mohlo vždy jen představovat. Elisabeth tedy vezme její výchovu pevně do ruky. Kromě toho celou dobu tajně miluje nejen Louisu, ale také Charlese… (Česká televize)
(více)Recenze (46)
Nechala jsem se navnadit příznivými komentáři a Sophií Marceau. A pak jsem ten otřesný brak poctivě protrpěla až do šťastného konce. Nevím, zda mám smůlu, nebo zda je to už konstatování neradostného faktu, avšak zatím se mi krásnou Sophii nepodařilo vidět v žádném dobrém filmu. Takže - čím se liší brak (kýč) od skutečného uměleckého díla, v tomto případě filmového? Hlavním znakem kýče je, že se snaží tvářit "jako" něco jiného - pochopitelně, něco hodnotného, vznešeného, cenného atd. V tomto případě se zcela ahistorická slátanina urputně tváří jako "historický" příběh - proboha, kdyby se pachatelé aspoň mrkli do dobové literatury, do dějin pedagogiky, do dobových společenských pravidel; kdyby se aspoň snažili pochopit takovou Janu Eyrovou, z níž svým způsobem značnou část zhovadile obšlehli... Dále: tato trapná story se tváří "jako" příběh o lásce (partnerské, mateřské), "jako" příběh o morálce, "jako" psychologický příběh o nejintimnějších lidských citech... Fujtajxl! - Bohužel, nezbývá než spoiler! Pozor! - Nejde tedy o žádnou historii, nýbrž o kostýmní splácaninu, v níž např. tatíček (anglický lord z první poloviny 19. století) aktuálně po americku vykřikuje na svého spratka "mám tě rád!" (skoro se mi chtělo dodat podle vzoru Little Britain - "mám tě rád jako transsexuální porno!"), splácaninu, v níž není z dotyčného času obsažena jediná důvěryhodná historická reálie. Neboť k tomu, aby film byl "historický", opravdu nestačí pouze jakési kulisy a kostýmy. A co se týče vyspekulované a nevěrohodné motivace jednání postav - nějak jsem neporozuměla, proč milý lord absolvoval tak složitý a tajný způsob zplození potomka, když pak dovolil, aby se o jeho dceři vykládalo, že je to nalezenec, kterého kdosi nechal v košíku na schodech hospody?!. Ouvej, horliví, leč stupidní autoři se asi zamotali ještě do rychlostudia Toma Jonese a spol. (doporučila bych jako doplňující četbu Z. Wintera - Rozina Sebranec!). O ostatním se už ani nemá smysl rozepisovat, je to jeden kopanec vedle druhého, snad tedy jenom poslední věcná poznámečka: ubohá manželka deset let v kómatu s otevřenýma očima! Jak vidno, před více než jeden a půl stoletím byla v Británii medicína na nebývalé úrovni; dýchací přístroje byly neviditelné, proleženiny neexistovaly, infekce veškeré žádné...; a vyvalené oční bulvy měla ta nebožačka asi rovnou z porcelánu, aby jí nevyschly. Summa summarum: historický, psychologický, milostný, romantický a bůhví jaký ještě snímek není nakonec ničím jiným než nejhnusnější brakovou zpotvořeninou, kde hlavními "hrdiny" s doslova ocelovou morálkou a horoucími srdci jsou: vysoce pragmatická nána, ochotná pronajmout svou dělohu za patřičný peníz a poté stejně pragmaticky si znovu přisvojit prodané děcko. A lord-farmář, který po inseminátorském výkonu a cituplné vraždě nepoužitelné manželky konečně svého zaslouženého štěstí dojde. A když se k tomu přidá tklivé chvění skřipek, to by v tom byl čert, aby něžné duše srdceryvně netroubily do šnuptychlů! ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $785,482║Tržby Celosvetovo $-║ ()
Mateřský cit přenáší hory, nadzvedává náklaďáky, či v cajdáku, při kterém jsem natolik zvlhčil kapesník, že vyždímáním zavlažil dvě vzrostlé difenbachie v obývacím pokoji, mění sličnou S.Marceau ve švýcarský ledoborec.. Vše není tolik prvoplánové a načančané jako u Červené mindy Pilcherové na našich komerčních stanicích, nicméně každý další dějový posun krásně odhadnete a autor vede příběh přesně v těch intencích, které chtějí diváci vidět. A to je pro pokojové rostliny jenom dobře.. ()
Romantické drama pro holky... Mě jako babě to perfektně sedlo :-) Ale pánové se asi u sledování tohoto filmu budou nudit. I když ... Sophie Marceau dokáže i v tomto ohledu leccos vynahradit. ()
Nádherná Sophie.. ()
Film skutočne určený skôr dámam a pre pánov je tu Sophie Marceau. Také celkom príjemné historické prostredie s celkom silným príbehom, je to pekný film. Užívateľka IdaHutt by mala pri svojom odpadovom šesťdesiatriadkovom hodnotení skľudniť hormón a dať si kúsok pizze Hut. Vždy sa smejem nad podobnými komentármi ako: Ten film vôbec nie je historický verný! No do prdele, veď to ani nie je životopisný film, nikde sa tam nepíše že je to podľa skutočných udalostí. Dajte trošku priestoru aj fantázii. V takom prípade ani Gladiátor či Statočné srdce neboli historicky verné. Ide teda snáď o braky? ()
Krásné zachycení dobovosti, ale scénář (William Nicholson) je předvídatelný a některé vazby mezi postavami (hlavně matka a dcera) pouze naznačeny. ()
Komorní příběh, jak jen komorní může být. Herecky to na mne působilo sešněrovana a upjatě jak korzet a přesto byl film poutavý a zaujal mne, ačkoli prvotní důvod byla pouze Sophie, proč jsem se na film díval. >70% (viděl jsem: 1x tv) ()
Je to tedy doják. Ale moc pěkný a krásně natočený. S citem pro dobovou atmosféru. A se Sofií Marceau. Co chtít víc, když má člověk chuť na nějaký pěkný film. ()
Nejsem sice fanda kostýmovek, ale tahle mě náhodou ze začátku v televizi docela zaujala. Pochmurná atmosféra úvodu je docela pohlcující. A když se hlavní hrdinka poté stala vychovatelkou, byl jsem docela zvědavý, co z trojuhelníku v domě a utajovaných tajemství vyleze. Bohužel ve druhé pulce začne být vývoj docela předvídatelný, i tak nechci být úplně za cynika, vzhledem k milému zakončení. Ale přišlo mi to k vyvolání větších emocí i trochu studené. Jo a taky to byl asi spíše ženský film. A to teď neřešmě mou mužnost. ()
Docela zajímavý film dokázal téměř zabít neskutečně stupidní závěr, kdy z úst malé holky vyšlo něco příšerného. Navíc je to v tom závěru celé podivné a nelogické. Je to škoda, protože jinak by to bylo opravdu velmi koukatelné a vůbec ne tak hloupé, jak to nakonec dopadlo. ()
Príjemné prekvapenie. Takéto komorné historické drámy Briti jednoducho vedia. Príjemná atmosféra, nenásilná romantika, ktorá je sprievodcom príbehu, nie celým jeho obsahom, ako to ve ľmi často býva. 31-ročná Sophie Marceau je kus a hoci som ju mal zaškatuľovanú ako nenáročnú herečku, ktorá sa rada zoblieka, milo ma prekvapila. Pod dobrým hereckým vedením zvláda viac a je dostatočne uveriteľná. Tri príbehové línie sa pekne dopľnajú. Spracovanie síce prípomína skôr televíziu, ale na druhej strane pôsobí kvalitne a atmosfericky, výborne vtiahne do deja. Je to jeden z tých filmov, ktoré majú dušu. ()
Hoří pro ně(ho), i přes hoře. Činy jako plameny nepoleví. Héfaistovy jiskrné, omamující. Nebude popelavět. Divotvůrkyně. Lucerna sluneční, s čirými paprsky nevyhaslé něhy, fialkových siluet. ()
Dobré, ale jak už bylo řečeno, mohlo se to doho dát víc a možná by to v takovém případě chtělo i delší stopáž. I tak jde ale o kvalitní a dobře zahraný film. ()
Sophie Marceau ()
Melancholická atmosféra, která se táhne celým filmem jako mlžný opar za rozbřesku, stahuje náladu diváka k trudomyslným výhledům, je chladná a odtažitá. Nebesa jsou neustále ztěžklá, krajina zimničně ponurá a teplo uvnitř honosné usedlosti je snad jen v záři krbových ohňů. To nahrává umělé historce, dávající celkový rámec a název filmu, tedy že v záři ohně, když pohasnou lampy, zastavuje se čas a každý může dělat co se mu líbí, protože jak se lampy opět rozzáří, vše je zapomenuto, jako by se nestalo... Atmosféra se mi hodně líbila, krása Sophie Marceauové je trvalá, stejně jako herecký talent, Stephen Dillane představuje pro příběh přesně to co si žádá, ale snaha režiséra a scénáristy v jedné osobě o prokreslené pojetí v nejlepší dickensovské tradici naráží v potřebě zjednodušení do formy dívčího románu. II Scénář: William Nicholson. Hudba: Christopher Gunning. 60% ()
celkem příjemný komorní příběh...škoda jen nedořečenosti určitých motivů a naopak jisté uspěchanosti ke konci, film by klidně mohl být o pár minut delší...ps: jen pořád nevím, jestli se dá vášní, byť sebevětší, ospravedlnit vražda (i když šlo spíš o euthanasii). ()
Hodně z Jany Eyrové a přesto něco zcela jiného. Mírně šokující začátek se vyvine v zcela klasický příběh - nelze moc co vytknout, není co chválit. Doporučuji milovníkům velkolepých panských sídel uprostřed ničeho, málomluvných lordů s širákem a Sophie Marceau. ()
Film, při kterém jsem měl stejně niterný pocit jako kdybych četl knihu. Byl jsem vtažen do děje zejména kvůli přitažlivé Sophii Marceau - nejen krásná, ale i moudrá. Velice skromně, ale rozhodně jde za svým snem a cílem - získat zpět svou dceru. ()