Hranice smrti

Pan režisér měl očividně nakoukáno velké množství hororů, z kterých čerpal inspiraci. Cca. prvních 15 minut jsem měl chuť tu blbost vypnout, poté však film nabral uspokojivé tempo. Jako horor tento film označit nelze, ale to se bohužel stává trendem poslední doby. Sem tam useknutá končetina, nebo věčně ječící postavy u mě možná nějaké pocity vzbudí, bohužel však ne strach. Režisér je Francouz, takže koho lepšího si mohl pozvat na paškál než nacistickou rodinu. Nesympatický kvartet hlavních postav zahrál tomuhle filmu umíráček. Dávám * za snahu Franci dotáhnout se na USA. Ovšem Francouzi by měli zůstat u komedií, ty jsou alespoň koukatelné. (13.11.2010)

Musím říct, že jak si v eploiťácích příliš nelibuju, tak tohle mi sedlo. Jakmile se film rozjede (asi po 15 minutách), pak svižně ubíhá a nudit už nezačne. Obsahuje hned několik perfektních scén, za které si ode mě vysloužil 4*. Upozorňuju, že být já silnější nátury, a nezavřít oči při těch zbylých, koketoval bych s myšlenkou dát i plný počet. V rámci žánru silně podhodnocený snímek. Po čase zvyšuju na plnej, protože v žánru hixploitation jde o absolutní TOP. Doporučuju. (24.09.2012)

Sice je to blbé jako tágo, postavy se chovají absolutně nelogicky, ale bavila mě na tom proměna hlavní hrdinky z civilizované dívčiny do psychopatické osoby se zvířecími instinkty. Gens kolikrát hezky čaruje s atmosférou, místy si půjčuje ze Silent Hillu a jede skutečně až na dřeň, což se o nemehlu z Hostelu (ano, mluvím o Rothovi) rozhodně říct nedá. Oproti tomuhle je i Rambo slabý čajíček. Poslední půlhodina je přes nelogičnosti atd. v rámci žánru výborně natočená, solidně "zahraná" a dokonce i obdařená emocemi. Prostředí francozských dolů dělá samozřejmě taky hodně. Minimálně není tak směšné jako parodické Slovensko. Fajnová šedesátka jen to fikne. (10.04.2008)

Drsné a krvavé. Proste výborné, brutálne exploitation, ale určite nie pre každého diváka. Snímok je naozaj len pre otrlých. Okrem luxusných gore scén je tu výborná atmosféra a napínavý dej, baví od začiatku až do konca. Ja som spokojný. Psycho rodina rozpútala hotové peklo, na ktoré hlavná hrdinka len tak ľahko nezabudne. (02.09.2013)

Francouzská odpověď na HOSTEL. Jak to umějí jenom Francouzi, film naprosto bezelstně spojuje dekadenci a (předpokládám) záměrnou demenci s provokujícím politickým podtextem. Čtveřice mladých lidí zjevně arabského původu využije rasových nepokojů na předměstích Paříže k loupeži a uteče na venkov, kde se dostane do spárů početné, výrazně zdegenerované rodiny žijící v osamoceném stavení nad starým dolem (a taky provozující liduprázdný „hostel“). Pokud se na začátku jeden z hrdinů vyjádří o policistech jako fašistech, určitě nebyl připraven na přivítání, které jim všem připraví rasově čistá, leč vymírající rodina v čele se starým otcem, ryzím „náckem“ trousícím v uniformě slogany typu „Arbeit machts frei“. Když jediná z přeživších postav skončí v rukou policie, znamená to pro ní ironické osvobození nebo definitivní stvrzení její bezvýchodné situace? Film jednoznačnou odpověď nedává a budiž mu to k dobru. Ačkoliv se subžánru „maso“ hororů důsledně vyhýbám, FRONTIERE(S) považuju za jeho celkem snesitelný příklad. Tím, že je film natočený efektně, tj. rychle tempem i střihem, vyznívají veškeré důsledky použitých nástrojů (cirkulárky, řeznických háků, velkých kleští) spíše ve zrychleně „splatterovém“ než protahovaně sadistickém duchu. FRONTIERE(S) jsou atmosférickým a slušně zábavným mrháním celuloidu. (07.10.2007)