Obchod s bílým masem

Podle odhadů Mezinárodní organizace práce je na celém světe ročně obchodováno minimálně 2,45 milionů osob. Obchod s lidmi se dotýká všech kontinentů a většiny zemí. Vláda USA odhaduje, že ročně je v rámci obchodu s lidmi přes hranice přepraveno 700 000 až 2 miliony žen a dětí. Toto číslo nezahrnuje obchod s lidmi uvnitř zemí ani muže. Sedmdesát sedm procent obětí jsou ženy, devět z deseti končí jako sexuální otrokyně. Obrovský nárůst obchodu se ženami v Evropě nastal po rozpadu Sovětského svazu. Později, v důsledku válek na Balkáně, se významným centrem obchodu s lidmi staly státy bývalé Jugoslávie. Obchod s lidmi je nejrychleji rostoucí formou nucené práce a patří k nejvýnosnějším kriminálním aktivitám na Zemi - zisky jsou srovnatelné s pašováním drog a zbraní, je ale bezpečnější. Roční zisky mafie se odhadují na 8,5 až 12 miliard eur (238 mld. až 336 mld. Kč). ___ Kvalit Obchodníka se smrtí tento TV film sice nedosahuje, nicméně poskytuje dostatečně informací o tomto nejen drsném a špinavém, ale hlavně absolutně nedůstojném a ponižujícím světě nabídky a poptávky v oblasti ukojení sexuálního pudu. Jak se ukazuje, všeobecná rovnost lidské důstojnosti je stále vzdálenou utopií, jakou byla za dob Římského impéria. Lidé pořád vnitřně a čistě automaticky hodnotí toho druhého a hned ho zařazují výše nebo níže na pomyslném hierarchickém žebříčku, akorát někteří následně rozumově, nikoliv emotivně, otočí žebříček do horizontály - dál nebo blíž, kdežto někteří se stále chovají, jako kdyby se jich civilizace a etika ani nedotkla. Kdy člověk může zneužívat jiného člověka přes jeho nevůli, kdy může páchat násilí na jiném? Nezvladatelně, když neovládá své pudy a choutky. Dálkově, když nevidí důsledky svého konání. Odcizeně, když koná bezprostředně. Odcizení je hlavním mechanizmem potlačení tzv. hlasu svědomí - přírodního zákona zachování svého vlastního druhu. Aby člověk překročil tento zákon, musí označit zneužívaného za cizího, za nečlověka - vnímat ho jako nepřítele nebo jako věc. Je vidět, že tam, kde se hodnoty materiálního rázu snoubí s větším bohatstvím, je větší poptávka po lidech-věcech. Peníze vypínají vnitřní morální zákazy velmi snadně. Bohužel. (15.10.2011)

Castingová produkce asi vybírala hlavní představitelku hlavně typově (aby utáhla závěrečný part). Neherectví Miry Sorvino naštěstí zachraňuje civilní režije i kamera. Film je plný drobných rušivých failů. Matriošky a angličtinu v nejméně vhodných situacích raději nezmiňuji. Nicméně celek drží relativně pokupě a svoji misi film zvládne. (04.08.2017)

Na televízne pomery slušne natočená krimidráma, o najšpinavšom obchode na svete, síce netlačí príliš na pílu, ale stále mi bolo z daných skutočností príslušne nechutne Obsadenie až na geniálne slizského Roberta Carlyle však nič moc, a to už nehovoriac o trochu "pokulhávajúcom" deji, ktorý je natiahnutý do šialených 3 hodín. Možno stačilo jeden plnohodnotne nadupaný celovečerák, v ktorom by lepšie vyznela tiesnivá situácia z odcudzenia od rodiny, poníženia a zneuctenia ľudskej bytosti, či dokonca zo zverského zneucťovania tých najmenších. Tak by každému prišlo zle už pri pomyslení na nejaké internetové porno, ktoré mnohí "nevinne" pozerajú bez toho, aby si vôbec uvedomovali, čo všetko sa môže za ním skrývať. A tak sila príbehu je natiahnutá v zbytočnej dĺžke a často v prehovoroch obetí, ktoré ako by sa s tým všetkým viac-menej zmierili. Silná téma potom zapôsobí asi až pri záverečnom preslove hlavnej hrdinky....A to je tak trochu škoda. Čo sa týka samotného svinsky špinavého obchodu so ženami vôbec, dodám štyrmi výstižnými slovami....Liama Neesona na nich! (02.03.2010)

Film naliehavo a presvedčivo upozorňuje na novodobé otroctvo v súčasnosti. Dievčatá (Aj deti!) sú prilákané (napríklad pod zámienkou modelingu, či novej známosti s nastrčeným mužom) alebo jednoducho unesené niekde do zahraničia. Potom ich nútia pre porno-priemysel vykonávať a znášať aj tie najnechutnejšie perverznosti. Útekom by ohrozili nielen svoj život, ale aj život svojej rodiny. ODPORÚČANÁ PRÍSTUPNOSŤ: Od 18 rokov. (05.01.2010)

Dost drsné, akorát ten stereotyp si mohli amíci odpustit, jelikož to jste občas, jako diváci, byli nevyhnutelně naštvaní na ty nesprávný lidi a na americkej všeobecnej nezájem o jiné kultury mimo jejich vlastní, který z filmu čišel pravidelně ob jednu minutu. Je to škoda, jelikož mě osobně právě tohle podkopalo jinak docela dobrý dojem z filmu a měla jsem tak co dělat, abych tomu dala ty 4 hvězdy. Nicméně i přes ta kulturní a někdy i dějová faux pas, si snímek zaslouží pozornost rozhodně větší, než se mu doposud dostalo. Ale i tak mi asi bude chvíli trvat, než se z naštvanosti pramenící z té občasné americké demence dostanu, jelikož když už si někdo vezme na program tuhle seriózní tématiku, mohl si aspoň o určitých východních a středních částech Evropy něco málo zjistit a necucat si scénář z prstu zjevně velmi inspirován stereotypní mapou světa made in USA. (05.08.2012)