Jane Eyre
Jana Eyrová
Režie:
Susanna WhiteKamera:
Mike EleyHudba:
Rob LaneHrají:
Ruth Wilson, Toby Stephens, Francesca Annis, Christopher Bowen, Pam Ferris, Tara Fitzgerald, Georgie Henley, Sam Hoare, Christina Cole, Annabel Scholey (více)Epizody(4)
Obsahy(2)
Sirotek Jana Eyrová strávila 8 let v internátní škole, stala se učitelkou a coby osmnáctiletá dívka přijala místo vychovatelky mladého děvčete na panství v Thornfieldu. Tam ji čeká nebezpečné tajemství i velká láska... Jana Eyrová je sirotek, kterého se ujal strýc. Bohužel brzy zemřel a o Janu se má postarat jeho žena, paní Reedová. Teta i její tři děti však Janu nesnášejí a velmi špatně s ní zacházejí. Tetina nenávist zajde dokonce tak daleko, že i když svému muži na smrtelné posteli slíbila, že se o ni postará, dává Janu do školy v Lowoodu, což je vlastně sirotčinec. V sirotčinci panují velmi tvrdé podmínky. Je tu zima a Janina jediná přítelkyně Helen nezvládne boj s chorobou a umírá. Jana je po její smrti velmi osamělá. Ve škole stráví osm let. Když dosáhne 18 let, podá si inzerát, že přijme místo jako vychovatelka. Po nějaké době se jí opravdu ozvou a Jana se stává vychovatelkou dívky Adele na panství Thornfield. Francouzské dívenky Adele se ujal majitel panství Edward Rochester a poskytl jí domov. Není však jeho dcerou. Edward Rochester tráví mnoho času mimo domov a s Janou se seznamuje až po několika měsících, když se konečně vrací na čas domů. Rochester je zvláštní, dalo by se říci až nepříjemný člověk, ale Jana ho zajímá, a tak si s ní dokonce občas povídá. Jedné noci vzbudí Janu podivné zvuky a zdá se jí, že slyší smích. Vydá se tedy studenou chodbou za tím zvukem a najde Rochestera spícího na posteli, která je v plamenech. Janě se podaří Rochestera vzbudit a společnými silami uhasí oheň. Ráda by věděla, co to bylo za zvuky, které slyšela, a také má podezření, že v takzvané Severní věži někdo bydlí, ale odpovědi se nedočká.
Rochester opět odjíždí. Nikdo netuší, jak dlouho bude pryč. Po několika dnech dostane hospodyně dopis, aby připravila dům, budou mít hosty. Rochester přijede se společností. Hlavní hvězdou společnosti je mladá a krásná Blanche Ingramová, její matka a další hosté. Je očividné, že Blanche by se ráda provdala za bohatého Rochestera. Na panství přijíždí další host a Rochester Janě přiznává, že tohoto muže tu vidí jen nerad. Je to muž jménem Mason, prý se znají z dřívějška. V noci se ze Severní věže ozývá hrozný křik a celý dům je na nohou. Rochester všechny uklidní a pošle do postelí, ale od Jany potřebuje pomoc. Společně jdou do Severní věže, kde leží v krvi těžce zraněný Mason. Rochester požádá Janu, aby o něj pečovala, zatímco on jede pro lékaře. Mezitím se někdo zuřivě snaží dostat do pokoje. Mason je očividně pokousaný. Nad ránem se jim s lékařem podaří Masona odvézt k ošetření, aniž by se hosté něco dozvěděli. Za Janou přijíždí návštěva, která oznamuje, že její teta, paní Reedová, je na smrtelné posteli a ráda by Janu ještě viděla. Rochester je překvapený, že má Jana příbuzné, a ač nerad, dává jí dovolenou i nějaké peníze, aby mohla tetu navštívit.
Jana se po letech setkává se svou tetou, která ji chtěla ještě vidět, než zemře. Setkání je z tetiny strany opět plné nenávisti. Nenáviděla Janu, protože ji její manžel měl radši než vlastní děti, a tak se jí zbavila. Poví jí však, že Jana má ještě jednoho strýce, bratra matky a ten ji před třemi lety hledal, když zjistil, že Jana žije. Strýc je bohatý a chtěl Janě odkázat své dědictví. Teta ani na smrtelné posteli nedokáže Janě odpustit její existenci. Jana jí však odpouští. Když se vrátí do Thornfieldu, který se stal jejím prvním skutečným domovem, Edward Rochester již na ni čeká. Chyběla mu, přesto jí hodlá sehnat místo jinde. Bude se ženit a většina personálu bude muset pryč. Nejlépe do Irska. To už Jana nezvládne. Thornfield považuje za svůj domov a Rochestera miluje. To přiznání Edwarda natolik zasáhne, že Janu okamžitě požádá o ruku, a překvapená, ale šťastná Jana souhlasí. Svatba se bude konat do měsíce. Pár dní před obřadem má Jana divný sen, a když se probudí, zdá se, že v jejím pokoji někdo je. Svatební šaty jí kdosi zničil. V domě je osoba, která Janě a Edwardovi nepřeje štěstí. Přesto nadchází svatební den a Rochester spěchá do kostela. Zde se dočkají překvapení. Objevuje se Mason, který tvrdí, že je Rochester ženatý s jeho sestrou, a nemůže se tudíž oženit s Janou. Tajemství, které bylo skryto, vyplulo na povrch. Rochester se přiznává. Jeho žena Berta žije v Severní věži v Thornfieldu. Vzal si ji po krátké době a neřekli mu, že je zatížená dědičným šílenstvím. To se projevilo krátce po svatbě. I přesto ji Rochester připravil vcelku příjemný život ve svém domě. Prosí Janu, aby ho nezavrhla, a nabízí jí, že spolu odjedou do jeho domu na břehu moře, kde by spolu žili jako bratr a sestra. Nechce, aby žila v hříchu. Jana si to chce rozmyslet, ale zoufalá uteče z domu. Potuluje se opuštěným vřesovištěm a doufá, že zemře stejně jako její dávná kamarádka Helen. V mdlobách ji tam objeví místní duchovní John Rivers a donese ji do domu svých sester, kde se o ni postarají. Je zřejmé, že tato žena ztratila paměť. Na šatech má vyšity iniciály J. E., a tak jí začnou říkat Jana Eliotová. John i jeho sestry vidí, že je Jana vzdělaná, a tak jí John sežene práci učitelky v místní škole. Jana si vede dobře, ale nikdo stále neví, kdo vlastně skutečně je. Až jednoho dne přijde John za Janou a poví jí, že už ví o její minulosti v Thornfieldu. Také ji hledal jakýsi advokát, aby jí oznámil, že zdědila dvacet tisíc liber po svém strýci. Janu mrzí, že se s ním nikdy nesetkala, ale má ohromnou radost, když se dozví, že John a jeho dvě sestry jsou její příbuzní. Jana je nadšená. Okamžitě se hodlá podělit o zděděné peníze se svou novou rodinou. John se chystá na práci misionáře v Africe a požádá Janu o ruku, aby ho jako jeho žena doprovodila. Je to jediná žena, o které je skálopevně přesvědčený, že se pro takovou práci hodí. Jana souhlasí, i když Johna nemiluje a on nemiluje ji, ale nejprve se chce ještě jednou vrátit do Thornfieldu za Rochesterem. To, co vidí, ji šokuje. Z Thornfieldu zbylo jen spáleniště. Dům zapálila šílená Berta a spáchala sebevraždu skokem z výšky. Rochester žije v jiném domě. Jana se za ním vypraví a zjišťuje, že při požáru přišel o zrak, když se pokoušel Bertě vymluvit skok. Je nesmírně šťastný, že se Jana vrátila, a i Jana je šťastná, že je zase s ním. Rochesterovi však už nyní nestačí, aby spolu žili jako bratr a sestra. Přeje si ženu, manželku. Jana souhlasí. Po nějakém čase žije celá velká rodina pohromadě. Jana, Edward, Adele, Janiny sestřenice, dvě malé děti, pes. Tito všichni se nechají portrétovat, a přestože John je na misi v Africe, je na obraz přimalován také. Nyní má Jana konečně to, po čem celý život toužila. Svou rodinu a milujícího manžela. (TV Prima)
(více)Recenze (96)
Nepochybně jedna z nejlepších filmových verzí knihy, až tedy na některé detaily, jako že Adélka měla být malá holčička. Zejména ta dětská hravost a bezprostřednost od dívenky, která byla podle vzhledu Janinou vrstevnicí působí nevěrohodně. Geniálně vystižen byl naopak vzhled Jany, někdy šeredka hrající divnými barvami a někdy půvabná mladá žena. Některé odchylky od knihy, jako epizodu u Janiných sestřenic, bych přešla mávnutím ruky, kdybych neměla i jako člověk se znalostí předlohy trochu problém se v tom zorientovat. Ne, její sestřenice neměly být postpubertální chichotalky. I přes svoje šťouravé výhrady ale stejně trvám na tom, čím jsem začala, tahle filmová verze je jedna z nejlepších. ()
Romantická část na mě byla trošku moc přeslazená, ovšem větší než malé množství austenovského humoru v kombinaci s velmi zručnou režií, solidním scénářem a skvělými herci se postaralo o mimořádně povedenou adaptaci. Tohle staré dobré anglické řemeslo má prostě něco do sebe! P.S. Vida, tak oni už překladatelé nemrví jen názvy nové, oni už se musí angažovat i v klasice. Charlotte Brönte je přece úplně blbá, jinak by knížku nenazvala jenom Jane Eyre – ono to totiž není o Jane Eyre, ale o její osudové lásce! Mám pro tyhle blbečky podnětný nápad: až dokážete napsat román jakým je Jane Eyre, tak si ho nazvěte, jak chcete. Do tý doby ale laskavě respektujte rozhodnutí autora! ()
Ruth, ó, krásná Ruth Wilson, ach ten obličejík, oči, úsměv. A ten mužný přímý pohled a přísný výraz Tobyho Stephense. Tajemno, záhadno, mysterično a zvědavo z toho srší na plné obrátky. A kdo by to čekal, od jakési čoviny ze staré doby, navíc od Charlotte Brönteové, jejíž jméno stačí slyšet a v mojí hlavě hned vyvstanou myšlenky na nějakou romantickou kravinu. Tohle sice taky je dost o romantice, ale taky o tragédii, mizérii a beznaději. Dějově je to v podstatě stejné jak Jana Eyrová - The Movie, akorát tohle skončí kupodivu docela pozitivně. Co mi vadilo, tak ta častá absence logiky - že nikomu nebylo divné, že se furt svítilo ve věži, že tam visel ten šátek z té věže a že sir Rochester do té věže často leze. A že se Jane vůbec nezajímala o to, kdo ho zapálil v posteli, kdo pokousal jeho kámoša a kdo ji v noci před svatbou osvítil svíčkou a rozerval záclony (nebo možná svatební šaty nebo co to bylo) a kdo tam v noci chodil dělat bububu. No prostě ona i ostatní tam žili tak dlouho a nikdy se nic neřešilo a nezajímalo je, co se to tam děje. A navíc - jak se ta jeho bláznivá ženská dostávala dycky ven, když tam měla být zavřená? Pak mi vadilo, že ani nevysvětlili, jak oslepl atd. To jsou věci, co mi na tom vadily. Ale jinak můžu říct, že mě to docela pohltilo a jakž takž aji bavilo... No jo, holt to bylo ještě v době, kdy neexistovaly rozvody... ()
je zajímavé jak bez šťávy a jenom ilustrativní tato bbc adaptace je. Člověk by čekal, že čtyři hodiny budou stačit na prokreslení charakterů a převod děje, ale jakoby klouzal hlavně po povrchu. Hlavní hrdinové nejsou vybráni špatně, člověk jim klidně odpustí, že ani jeden z nich není nehezký (jak opakovaně zmiňuje předloha) a že věkový rozdíl mezi nimi není viditelný, ale kde se vzal ten vztah mezi nimi je celkem záhadou, zvláště když představitelka Jany, která má Rochestera zaujmout svými originálními názory a povahou, si dlouho vystačí zejména se slovy "Yes, sir" případně "No, sir". Strašlivý je výběr některých méně podstatných postav - zejména Adélky (z neznámého důvodu je ve filmu o dost starší a její dětinské pobíhání a tanečky tudíž působí dost divně) a Rosamundy, která namísto nejkrásnější dívky vypadá jak věšák na šaty. Pro úspěšnou adaptaci samozřejmě není nutné držet se zuby nehty předlohy, ale když už musí být nějaké změny, bylo by prima, kdyby měly nějakou vnitřní logiku (jak se tady Rochester zbavil Blanky Ingramové, která i po návštěvě cikánky v pokojích už pomalu přestavovala nábytek, je záhadou). Dynamické střihy (hlavně na začátku, kdy jsou Reedovi a Lowood odbyty v pár minutách, a kvůli tomu se z děje rychle vytratí jinak skvělá představitelka malé Jany) jsou zbytečně přehnané, vysvětlivkové flashbacky do Rochesterovy minulosti působí až směšně. No a u překladu názvu si zase někdo zařádil. ()
Další zajímavá adaptace známé klasické knihy. Obsahuje některé opravdu úžasné momenty, jiné bych však klidně škrtla. Janino dětství mě příliš nepotěšilo, ač nápad s oživlou knihou byl slušný začátek. Vždycky uvažuju, proč mě vyprávění o ústrcích malé Jany tak nudí. Vždycky je to pouhý sled výstupů obludně zlých dětí (Janiných sestřenic a bratrance) a absurdně zlé tety a často přiznejme si vzteklé malé Jany. Zde mi přišla zajímavá volba relativně mladé Tary Fitzgerald (osudová žena z Tmavomodrého světa), ale její pojetí paní Reedové je natolik karikující, že z ní opět není živoucí postava, ale jen figurka. Janiny sestřenice totéž v dětské i dospělé podobě. Malý Jan Reed je malé tlusté monstrum. Kdy už někdo natočí tuto etapu (když už jí točí - což by raději neměl), jako osvětlující pohled na rodinu Reedových, kde nejenom Janě Eyrové chyběla láska. Lowoodská škola je opět povinně kruté a chladné místo, ale tentokrát mi přišla poněkud oslabená půvabná postava malé Heleny. Slečna Templová (jako Janin vzor) je zde opravdu do počtu a autoři v ní spojiny jednu kladnou (Miss Temple) a jednu zápornou vychovatelku. Dospělá představitelka Jany (Ruth Wilson) je zajímavá už svou vizáží. Chvílemi je celkem hezké mladistvé děvče plné snů nebo zklamání a jindy mi přjde jako nehezká žena, u které už teď vidíte jak bude vypadat v padesáti. Někdy mi její bledá pleť s nevhodným ulízlým účesem, výrazně červenými křivými rty a věčně zarudnými tvářemi vyrazila dech. Jak může být někdo tak bledý a přitom mít tak červené tváře a ještě si dát kolem krku ten červený - ...hadr ...tedy šátek na ozdobu? Tvůrci se tu dostali hooodně blízko k představám, které se neúprosně Bronteová snažila vzbudit. Žádná estetická porcelánová tmavovláska, jejíž ošklivost tkví jen v přísných šatech. Tahle Jana působila chvílemi opravdu obrněná chladem jako kámen a jindy z ní její vášnivá nátura přímo prosakovala. Jají vztah s panem Rochesterem byl příjemně projasněný humorem a jasnou přitažlivostí, kterou nebyla sto sktrýt. Nejpůsobivější byla ale když ve svém pokoji přemýšlela a snila, tam mi opravdu připadala jako 18-leté děvče, které se poprvé zamilovalo. Toby Stephens disponuje velmi příjemným podmanivým šarmem (chvíli temným, chvíli chlapeckým) a vydal ze sebe maximum. Jeho šarm byl občas režií nadužíván. Například v zde již zmíněná rozlučková scéně, kde jsem pochybovala zda Jana hodná odejít nebo si jen chce užít to přesvědčování -( dala bych přednost předepsané rozmluvě přecházející do hádky) nebo v roztomilém, ale trochu natahovaném závěru. Domnívám se, že je to krásný a působivý příspěvek do kolekce adaptací a no už se těším na další. ()
Galerie (55)
Photo © British Broadcasting Corporation
Zajímavosti (4)
- Toby Stephens si zahrál Edwarda Rochestera. O deset let dříve byl jeho starší bratr Chris Larkin obsazen do role Fredericka Lynna v Jana Eyrová (1996). (velkavoda)
- Román Jana Eyrové od anglické autorky Charlotty Brontëové se dočkal již více než desítky různých filmových a televizních zpracování. Tato čtyřdílná série z roku 2006 nezůstala stranou očí kritiků, o čemž svědčí čtyři televizní ceny a patnáct dalších nominací, včetně nominace na Zlatý globus pro hlavní představitelku Jane Ruth Wilsonovou. (Morien)
Reklama