Majestic

Scénář: Michael Sloane .. The Majestic, mé jméno je The Majestic. Jsem maloměstské kino a budu Vám vyprávět příběh, který se stal součástí mého života. Příběh o tom, jak Vám nehoda může krátkodobě změnit celý Váš pohled na svět a ukázat také něco jiného než jen Váš soukromí, nudný, osobní a každodenní stereotyp. ..tak, ani Darabont není geniální. Tedy spíše trochu je, režijně ani zde nezaostává, ale měl by zůstat u filmování knižních předloh od Kinga respektive vlastních scénářů.. tento scénář je totiž dost průhledný a tudíž předvídatelný. Kombinuje toho možná až moc, bolest v rodinách, ztracení syna ve válce, trpký život v městečku padesátých let, pronásledování a strach z komunistů, sílu a fascinaci z pohyblivých obrázků a chrámů k tomu stavěných.. Navíc si snímek sám několikrát podkopne nohy svoji přehnanou sladkostí, nelogičností a tudíž příšernou nevěrohodností, kterou mám někdy rád, ale jen do určité míry.. Být to svižnější a o takových 20-30 minut kratší, určitě by to působilo lépe. K neoddiskutovatelným kladům ovšem patří herecké výkony v jejichž čele vede Jim Carrey a poctivá atmosféra, která mi hodně připomínala kombinaci filmů Městečko Pleasantville a Truman Show. Jenže po skvostech, jaké Frank Darabont natočil, je tohle určitě zklamání.. 70%. (07.05.2005)

Darabont je takovej mistr kýče. I když sice kýčovitý Vykoupení z věznice Shawshank se mi líbilo a ještě kýčovitější Zelená míle taky nebyla úplně špatná, tak tohle už je prostě moc. Majestic je sice asi kvalitně natočenej film se solidníma hereckejma výkonama, ale je to takový násilně líbivý a vlezlý. A navíc to trvá 2,5 hodiny. Jinak to téma honu na údajný komunisty v USA v 50. letech by bylo samo o sobě docela zajímavý, ale ve filmu je to spíš taková vedlejší epizodka. 40% (23.03.2013)

Občas si při sledování starých filmů říkám, proč už dnes nikdo takové věci neumí natočit, nebo pokud umí, proč je nenatočí. Frank Darabont evidentně umí a natočil. A je radost se na to dívat. Od první do poslední minuty dokonale vystavěný scénář, který je poctou starým filmům a nevynechá jediný jejich prvek, včetně těch kouzelně naivních, které inovuje a přece jim současně nechává původní kouzlo, navíc je obohatí řadou nápaditých drobných odkazů a vtipných narážek a ještě to pro mě osobně celé povýší na druhou zasazením do prostředí prodchnutého láskou ke starým, dřevem vonícím kinům, které mám tak rád. A totéž co o scénáři platí do posledního písmenka také o atmosféře, kameře a hereckých výkonech, kterým dominuje výtečný a nezvykle se krotící živel Jim Carrey. Jeho výkon je tak věrný, že jsem měl občas pocit jakoby jeho rolí sem tam probleskl James Stewart nebo Gary Cooper. Zkrátka film, který mi udělal radost. (24.10.2014)

„Jsem na černý listině? Tak jsem sakra na černý listině?!“ - „Žádná černá listina není.“ - „Ovšem. Žádná není. Studio se k tobě jenom nechce znát.“ Když si klidně žijete v 50. letech v USA a najednou se dozvíte, že jste se znelíbili Výboru pro neamerickou činnost, může se vám během chvilky zbortit celý svět. Začít někde jinde pod novou identitou je pak tajným přáním…Líbil se mi už úvod s „dominantním“ Peterem, ale hned po příchodu do Lawsonu začne film bavit naplno a dlouho se na něj moc příjemně dívá (i za přispění soundtracku, zvláště těch boogie-woogie písniček, díky čemuž je třeba perfektní klavírní pasáž vůbec nejlepší v celém filmu). Samozřejmě je jasné, že tahle idyla nevydrží věčně. Horší je, že od čtení dopisu ve vlaku začne postupně přibývat patosu, konec je pak sentimentální a dojemný až běda. A pak záleží na vaší míře přeslazení, jak moc vám to pokazí celkový zážitek. Ale ač jde pro mě o nejslabší Darabontův film, stále je to ještě na slušné 4*. „Adele?“ - „Ano?“ - „Možná se mi to jen zdá, ale mám pocit, že tu nejsme sami.“ (22.03.2020)

Tak ani na nejaky piaty pokus som tomu neprisiel na chut. Stale pokladam za zbytocnu uvodnu dvadsatminutovku a mrzi ma, ze od zaciatku vieme, ze Carrey nie je Lukom. Vdaka tomu je minimalne prvu polovicu film dost nudny pretoze neponuka nic, cim by zaujal. Teda az na tu otravnu liniu s protikomunistickym honom na carodejnice. V druhej polovici sa uz konecne zacne nieco diat aj v mestecku a cele to korunuje finale pred sudom v ktorom ma Carrey emotivny prejav. Nikdy som nevidel ziadny film od Franka Capry, ale pokial malo byt hlavnym zamerom tohto filmu vzbudzovat v divakovi lepsie vlastnosti a pôsobit pozitivne, tak sa mu to dari bohuzial iba vo finale. Vsetko co mu predchadza pôsobi, jak keby isli vsetci len na pol plynu. Najväcsi problem vidim v nudnom a nevyraznom scenari, ktory ani nedava prilezitost vyniknut hercom. V predoslych Darabontovych filmoch dokazali zaziarit herci aj v epizodnych ulohach. V tomto filme pôsobia nevyrazne aj hlavne postavy. No a naviac mam osobny problem s Carreym. Ako komika ho zboznujem, ale v dramatickych ulohach mi nikdy nesedel. Vysledok je pre mna priemerny film s emotivnym zaverom. Jednoznacne najslabsi Darabontov film. 6/10. (14.11.2016)