Černá labuť

(1001) Ach jo, ach jo, ach jo, tak už je mi natuty jasné, že po Fontáně se moje cesty s Aronofským začaly rozcházet. Wrestler mě jenom nebavil, kdežto Black Swan už mě vyloženě naštvala. Už v průběhu sledování jsem si psala rozčílené poznámky, kterým se pokusím dát nějakou formu, ale spíš to aby bude snůška nesouvislých výkřiků. Tak jdeme na to. - Všichni vypadají jako naprostí psychopatové už od začátku, chybí mi stádium, kdy by všechno vypadalo jako v ráji a teprve potom se to hrozivě odkrylo. Postrádám vývoj. - Kamera a její pohyby mi na začátku hodně vadily, ale potom jsem si uvědomila, že to je záměrně, takže aspoň za to bod nahoru. To bylo disturbing, když už nic jiného. - Hudba mě silně zklamala. Byla celá podivně vyhroceně fatalistická, podobný dojem mám i z celého filmu. Tak strašně se to snaží vypadat a působit tajemně a významně, až je to ve výsledku beznadějně prázdné. - Z tolika růžové by se zbláznil každý. - S mamkou jsme vždycky vedly spor ohledně dvojice Keira - Natalie. Máma říkala, že Natalie je jenom sexy, zatímco Keira umí i hrát, já prosazovala opak. Teď už si tím nejsem jistá. Je mi jasné, že Natalie bude za svůj výkon zde velmi chválena a nejspíš i ceněna a oceňována, ale pro mě přesvědčivá nebyla. Podívala jsem se na její filmografii a zpětně naznala, že jediný opravdový výkon pro mě předvedla v Leonovi a ve všech ostatních filmech je k uzoufání stejná. A kromě ní film nic jiného nenabízel, ach jo. K čemu je mi krásně křivohubý Vincent, když mu není dán prostor a nakonec jen vyšumí? Nebo Winona. Zajímá vůbec někoho dotahování motivů do konce? Mně teda pouhé prohlášení, že to bylo dokonalé, nestačí. Já to chci vidět. ---- A teď, když mě na to upozornil spolužák a já to porovnala s Pianistkou, tak musím říct, že podobnost je zarážející až skandální a začínám Aronofského podezřívat z bezduché plagiace. (23.01.2011)

Až do září 2011 jsem si směrem k dílu pana Aronofského udržoval virginitu (to je vůle, co?) a právě včera, pozdě navečer, jsem o ni psychothrillerem z prostředí brzy zmrzačených anorektiků přišel. Trochu to snahou o přehnanou dokonalost bolelo, ale co je to proti výkonu N.Portman, která by myslím na požádání byla schopna snést i labutí vejce. S Rudovousem ve vlastním nitru do toho dává vše, ale mně to celé bohužel přišlo jako zbrusu nová hrací skříňka, kterou natočíte klíčkem a maličká baletka se za tónů nejznámější Čajkovského melodie otáčí na pružině před kulatým zrcátkem. A všichni jistě víte, co je uvnitř té skříňky v okamžiku jejího nákupu.. Ač Petr Iljič Mansell makal ze všech sil a poslední akt byl téměř orgastický, Lebedinoje ozero zamrzlo a vášeň, ve spleti rozervaných duší zrcadel, někde v dáli pohasla.. A jen tak mimochodem, podívejte se na galerii k filmu Pan Chůva (Mr.Nanny) s Hulkem Hoganem. Na co Darren potřebuje dva filmy, zvládli jiní (pravda, o něco méně oduševněle) v jednom.. (08.09.2011)

"Nikdy jsem nebyl na baletu. - Tak to rozhodně nejsi gay." Nemohu tvrdit, že bych očekával, že po zhlédnutí Aronofského baletní fantazie pocítím touhu zmasakrovat si svou tvář líčidly, vecpat se do elastického trikotu, na své ploché jedenáctky natáhnout sedmičky cvičky a začít ladně poskakovat po pódiu znamenajícím svět. Spíše jsem, jako individuum doživotně traumatizované návštěvou Labutího jezera v deseti letech, očekával plný zásah uměleckého odpadu, takže ty tři hvězdy jsou malou poklonou zmalované anorexii. (04.12.2011)

"It was perfect." Strhujúce. A obdivuhodne odvážne - natočiť adaptáciu Labutieho jazera ako mainstreamovo-oscarovo sa tváriaci eroticko-paranoidno-schizofrenický thriller... Ufffff, kto na to dal Darrenovi prachy? Psychologicky hutné, sexy bizarné, s šikovnými hororovými fintami a famóznymi hereckými výkonmi (vo všetkých úlohách, ale Natalie si ide pre Oscara). Gradujúce s každou ďalšou minútou a v závere už priam extatické. No a samozrejme geniálna réžia a fantastická práca s kamerou (hoci niektoré ťahy už poznáme z Wrestlera - čo je zároveň jediná drobná výhrada). Krásných čistých 10/10. (23.12.2010)

Moje 85% hodnocení nakonec zaokrouhluji do podoby velmi silných čtyř hvězd (které můžou jedině růst, přestože myslím, že nebudou), protože dojem je skutečně silný. Celou dobu ve mně ale hlodá svědomí, které mě tak trochu varuje, že jsem se nechal oklamat. Na druhou stranu, když už se něčím oklamat, pak dobrým filmem... A tím Black Swan bezpochyby je. (23.12.2010)