Vzpoura v Seattlu

Tak já vám nevím. Na jednu stranu mě bavila linie s policajtem a jeho těhotnou ženou ( Harrelson, Theron), i když byla trochu přitažená za vlasy (vyumělkovaná), stejně mě scény, které mě měli odrovnat odrovnaly. Na druhou stranu mi ten film přišel strašně plochej, jednoduchej a naivní. Je pravda, že se sice režisér snaží nestranit a ukazuje kladné i záporné postavy na obou stranách barikády...ale nějak si nemůžu pomoct od pocitu, že to co jsem viděl má s realitou pramálo společného, některé scény jsou už potom zcela hollywůdské. Všechny ty bláboly demonstrantů mě neskutečně rozčilovaly a v podstatě potom i několik myšlenek, které se film snažil předat - jako že to vlastně všichni myslí dobře. Mám se na konci radovat, když propustí všech 500 zadržených, když vím, že mezi nimi je několik hovad, co ničí domy a šli se tam jen vybít? Proč mi to předkládají jako happy end? Plus některé nesmyslné pohnutky ( když Harrelson brutálně napadne demonstranta, demonstrant jen řekne:děláš jen svou práci..wtf?) mi nedovolí jít na víc jak 6/10. (27.01.2009)

Pseudolevičácký blábol. Půvabná reprezentace zla v podobě anonymních tváří, které jsou zástupkyněmi mocností - Spojených států, Německa apod. a které buší do stolu při proslovu černého chudáka z nějaké africké prdele. Všichni ostatní jsou mírumilovné bytosti, co dělají svou práci (starosta, policisté .. ) případně to, co jim velí jejich lidská povinnost - v případě aktivistů. Samozřejmě bych málem zapomněl na toho jednoho filmového anarchistu/škůdce, co nejprve nasprejuje na skleněnou výlohu velké červené áčko a pak ji i s ještě nezaschlým nápisem prokopne. Ten je zlý. Takže si to shrňme - demonstrovat je dobré. Mlátit demonstranty a stříkat jim do očí slzák je také dobré. Ale nejlepší ze všeho je zůstat doma, protože se tím nakonec stejně vlastně nic nedokázalo a aspoň nedostanete na hubu. Tfuj! (17.03.2009)

"Tak proč se, sakra, vůbec namáháme ?!" Škoda !! Tohle mohla být hodně velká pecka.. To by si však Stuart Townsend musel nejdřív ujasnit, co přesně chtěl svým snímkem, jehož téma zkrátka musí nutně vyvolávat debaty, sdělit, přidat na naléhavosti na úkor zbytečných a samoúčelných scénáristických konstruktů.. Zato tradičně skvostný Woody Harrelson - Pokolikáté už ?? - si svým úchvatným výkonem, a tak i uzavřeným dílčím dramatickým obloukem, krade většinu filmu pro sebe.. Slabého filmu s několika nesmírně silnými pasážemi !! (16.11.2015)

Silné kafe...Snímek mne zaujal hlavně kvůli tomu, jací jsou lidé...Jední bojují pro to, druzí zase pro tamto...Často pak bojujeme proti sobě...Podepřeno opravdovými záběry a skutečnostmi, vidíme pohled všech představitelů - nevinní lidé, policie, protestující a ti, kteří bojují za úplně jiné věci...Doufám, že podobný příběh z roku 1989 natočí někdo i u nás...To by bylo... (09.01.2009)

Takové to narušení naší pohodlné reality, ve které se cítíme nedotknutelní problémy vnějšího širého světa, je určitě užitečným počinem. Trochu vyburcovat vědomí, byť je pravděpodobnost nějaké trvalejší odezvy mizivá, protože je opravdu těžkým průserem, že parta několika speciálních jedinců bera naši planetu jako své rukojmí a zachází s ní podle svého, zatím co polovina lidstva žije v poměrném blahobytu a ta druhá hnije ve svých sračkách... Stuart Townsend si za svůj debut na režisérské sesli zvolil ambiciózní projekt, sám si napsal i scénář a z mého pohledu konečný výsledek není žádnou prohrou. Několik scén je velmi působivých, rekonstrukce střetů demonstrantů s policií má své autentické proporce, co se ale úplně nepovedlo, je zakomponování všech těch naivních hesel, které tahají za uši (třebaže dávají smysl) a základních vztahů mezi postavami, ze kterých jsem cítil jen šustění papíru bez životního echa. Uvidíme, s čím se Townsend vytasí příště, protože byť se pořád jeví lepším hercem než scénáristou, o postu režiséra by to už platit nemuselo. 65% (21.05.2009)