Režie:
Clint EastwoodScénář:
J. Michael StraczynskiKamera:
Tom SternHudba:
Clint EastwoodHrají:
Angelina Jolie, John Malkovich, Jeffrey Donovan, Michael Kelly, Colm Feore, Jason Butler Harner, Amy Ryan, Geoff Pierson, Denis O'Hare, Frank Wood (více)Obsahy(1)
Je sobotní ráno roku 1928 a Christine Collinsová se loučí se svým synem Walterem a odchází do práce. Když se v podvečer vrátí domů, zjistí, že její chlapec zmizel. Zavolá policii, ale dozví se, že policie může vyhlásit pátrání po pohřešovaném až za dvacet čtyři hodin. Příštího dne se kapitán J. J. Jones z policejního oddělení v Los Angeles ujímá vyšetřování. O pět měsíců později kapitán Jones oznámí Christine, že v Illinois objevili chlapce, který prohlašuje, že je Walter Collins. Policie pozve novináře, aby se zúčastnili shledání matky se synem. Christine prohlásí, že to její syn není. Policie nechce přijít o kladné body, tak trvá na tom, že nalezenec je pohřešovaný Walter a matčiny protesty vysvětluje neskutečnou psychickou zátěží. Koho zajímá, že nalezený Walter je ve skutečnosti o něco menší než před svým zmizením a jak za těch pět měsíců přišel k obřízce? Christine se pustí do boje za svou pravdu s takovou vehemencí, že začne být nepohodlná... (TV Nova)
(více)Videa (2)
Recenze (1 363)
Clint je výjimečná osobnost. Natočit v jednom roce dva úžasné filmy: Výměnu a Gran Torino, navíc v takovém věku, to je neuvěřitelný výkon. Jako u jiných posledních Clintových filmů i zde se vše opírá o velmi silný a působivý příběh, s nímž režisér zachází nanejvýš citlivě, až jakoby s chladným odstupem - rozhodně netlačí na pilu, aby z diváků dostal více emocí. Skvěle vybraní herci předvádí koncentrované výkony, to jak ti známí (Jolie, Malkovich), tak ti zcela neznámí (např. velmi dobrý výběr dětských rolí). ()
Eastwood si vybral dobové drama dvacátých let podle skutečných událostí, nadčasový motiv a herečku, která je i v civilním životě mediální ikonou mateřství. Angelina Jolie se pro roli zoufalé matky doslova narodila- její tvář zračí celé spektrum emocí a právě díky ní nepostrádá film s chladnou režií lidskou sílu. Nerozdává sice kknockouty v ringu, ale chopí se každé zbraně, jako každá matka chránící své dítě. Jiný pohled nabízí postava reverenda Briegeba /brilantní John Malkovich/, křižáka, jenž vede na rádiových vlnách válku proti korupci. Výměna však není jen černobílým příběhem z předměstí. Jak pátrání postupuje, objev sériových vražd přidá krimithrillerové prvky a nakonec se promění v atmosférické soudní drama. Ústřední humanistické téma filmu- boj jedince proti zkorumpovanému systému- však zůstává silné ve všech žánrových podobách. Ačkoliv poslední půlhodina je, přísně vzato, redundantní:) ()
Ať lidé tu mluví jako lidé! Ať náhody vypadají jako náhody a ne jako osud! Ať nespatřuje reverend nešťastnou matku právě v okamžik, kdy se dozvídá od jiných o smrti svého syna, aby ji mohl náhle a nečekaně zachytit! Ať nezachraňuje tu samo ženu před elektrošoky v okamžik, kdy již sestra položila ruku na spínač! Ať v soudním procesu více hrají roli fakta a důkazy namísto emocí! Pak bude více hvězd pro zdejší hvězdy. A pro smutnou pravdu. Těžko uvěřitelnou a hnusnou pravdu. Silné ***. ()
Klíčová otázka: Jak může starosvětský film bojovat proti institucím? Není v tom cosi schizofrenního? Není, protože Eastwoodovi nejde o kritiku samotné jejich existence, jeho jen popouzí, pokud nefungují, jak by měly. Protože můžeme – a také musíme – orgány politické moci bedlivě sledovat, co nejpřísněji kontrolovat a v případě potřeby si na ně stěžovat (to bychom měli skoro pořád), nesmíme si však stěžovat na samu nutnost a existenci moci, ledaže bychom vymysleli jiný svět, o což se už mnozí pokoušeli, ale zatím vždy neúspěšně. ____ Připomněl bych názor jednoho známého filozofa, který řekl, že nejpůvodnější umělecké dílo vzniká jen v autorově mysli a že jeho realizace a všechno ostatní už je jenom byznys. To není případ Výměny, která stojí přesně naproti filmům točeným na zakázku, neboť z každého záběru, totiž v každém záběru lze vysledovat ohromný cit pro věc. Vskutku uchvacující film, zejména herecky (kdo jiný než herecký Metuzalém Eastwood by měl vědět, jak pracovat s herci) a hudebně (jak říká Tarantino, kdybych uměl skládat jako Clint, dělal bych si hudbu k filmům taky sám). ()
Clintova téměř bezchybná práce s žánrově rozvětveným vyprávěním, na němž je znát, že se nejcharismatičtější pistolník Divokého západu učil od těch nejlepších, má jen pár vad na kráse. Především Angelině tyhle role na rozdíl od lepých děv s bouchačkou věřit příliš nelze a roztahaný závěr, z něhož mám pocit, že si Clint nebyl jistý, jak celý film zakončit. Vždyť doplňující titulky "co se stalo dál" mohly přijít již o dobrých 40 minut dřív. To ovšem nic nemění na tom, že Clint umí a scény z léčebny a farmy považuji za takřka geniální. ()
Galerie (51)
Zajímavosti (30)
- Ron Howard se chtěl původně ujmout režie. Nakonec se na filmu podílel jako producent. (HellFire)
- Prohlášení policejního šéfa je založeno na jeho původních citacích z novin. (Karlos80)
- Rozpočet filmu činil 55 milionů amerických dolarů. Natáčet se začalo 15. října 2007 a konec natáčení byl 14. prosince 2007. (Pattrick)
Reklama