Režie:
Jiří VejdělekKamera:
Jakub ŠimůnekHudba:
Jan P. MuchowHrají:
Ivan Trojan, Gregor Bauer, Jiří Lábus, Emília Vášáryová, Jan Budař, Zuzana Kronerová, Petra Špalková, Martin Pechlát, Soňa Norisová, Vladimír Javorský (více)Obsahy(1)
Film podle skutečných událostí na motivy prezidentských milostí, které udělil Václav Havel v letech 1992-2003. Václav Vingl je vesnický outsider, který ve svých 40 letech žije s maminkou pod jednou střechou. Přestože je Václav vnímán jako místní šašek, hlupák a problematický nezvladatelný kluk, my v něm (spolu s maminkou) vidíme citlivého, vnímavého dobráka s klukovskou duší a s hlavou plnou milých lumpáren. Lidé z vesnice v něm vidí jen problém. Dokonce i bratr František, který celý život soupeří s Václavem o lásku matky a otce. Tyto dva světy na sebe neustále naráží, a tak Václav lítá z jednoho průšvihu do druhého. Drama vrcholí soubojem bratrů o lásku Frantovy milenky Lídy, který končí trestným činem. Václav je uvězněn. Matčina ochrana je pryč. Stává se terčem útoků spoluvězňů i traumatických vzpomínek na otce. Pomalu umírá. Matka se rozhodne požádat prezidenta o milost. Ta je podmíněna peticí spoluobčanů. Odpustí Václavovi celá vesnice, když mu nedokáže odpustit ani vlastní bratr František? (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (756)
Mám si pískat na křivák proto, že Václav je fakt nejlepši český film posledních let, protože ční z odpadových vod české kinematografie, nebo smutnit nad tím, že tenhle monstr-kýč je nanejvýš průměrný a dost problematický?_____ Jiři Vejdělek je tvůrce, který se až úzkostlivě snaží svými filmy "něco" sdělit, jenže z knihy utahující si z maloměšťáctví vznikli Účastníci zájezdu, film pro maloměšťáky, ROMing je film o rómské kultuře, povaze a duši, ale co do pozérskosti si může potykat s díly Davida Ondříčka... a Václav?_____ Ten měl být asi o tom, nakolik pokrytecké okolí přijímá to, co vybučuje (ať už v dobrém, nebo špatném). Ale vzešla z toho podívaná, v které Ivan Trojan, ztvárňující další ze svých ze sledování filmu vytrhávajících partů bláznů a podivínů, dělá bordel, divák-měšťak se bude smát i při ryze vážných scénách a ty zajímavé přiběhy a skutečně "lvově" zahrané postavy Budařem a Vašáryové ustupují do pozadí._____ Dílo zkázy korunuje otravně repetitivní hudba Jana P.Muchowa, která idealizuje pohlednicové výjevy s rádobypoetickou, otřesně nakašírovanou atmosférou, a totálně nezvládnutá dramaturgie filmu, kdy se jedná o volné řazení scén bez nějaké logické vyprávěcí či alespoň kauzální silné návaznosti. A tak film nemá začátek, konec a ani vrchol či zapamatováníhodná místa (njn, dramaturgem byl Suda, který je podepsán pod obdobně nezvládnutými Pusinkami).____ To, že kameraman Jakub Šimůnek, který si zaslouži pochvalu za to, že ví, kam postavit kameru, ještě neznamená, že tenhle televizní přiběh si ty 3* zaslouží.... Nezaslouži, protože logické a racionální postavy jsou zde portrétovány jako největši hajzlové a udavači či pro okolí nebezpeční jedinci jako někdo, s kým bychom měli cítit a omlouvat to, protože vypadají a tváři se jako loskošní plyšáci. Hnus, velebnosti. ()
Mě se líbil! VÁCLAV je snad první český film co mě dojal k slzám (ovšem v půlce, ne na konci) a k zamyšlení. Navíc je to krásný, dobře natočený, venkov malebný a celkově je filmem protnutá zvládnutá melancholická nálada, kterou nejvíc ucítíte ve scénách kdy se Václav vidá s tátou. Parádní výkony tu podává hlavně starší generace (výborný Lábus, kterého scénář nenutí k sebeshazování a Vašáryová), Trojan a další jsou standardně dobří. ()
Vypadá to komické a vlastně také vpravdě je to komické. Je to opravdu tak? Říkejte si, co chcete: Václavova duše je velmi složitá věc, ale lze mu vyčítat, že se neumí přetvařovat? Trojan tu vytvořil zajímavou a obtížnou roli, na kterou se důkladně připravoval. Položil tu i důraz na prostředí, v němž Václav žije, aby lépe pochopil jeho mentalitu a konfrontaci se skutečností a přiblížení světa lidské povahy těchto lidí. V tom je smysl a myslím, že věrohodného převedení Václava do filmové podoby je záležitost vizuální, ale veskrze funkční, dovede navodit atmosféru. Herec si určitě uvědomil, že stojí před úlohou, kterou není možno zahrát hereckou rutinou, ale je nutno poznat hloubku lidského charakteru role Václavu. Vznikl tak jakýsi příběh, mírně rozdrobený, ale přesto emotivní. Film vyzněl nakonec docela slušně. ()
Niekde na ceste k štyrom hviezdam. Je ťažké natočiť film, v ktorom je hlavným hrdinom mentálne retardovaný jedinec, pretože ten z princípu robí veci, ktoré musia jeho okoliu poriadne liezť na nervy. Lezú na nervy aj divákovi a ten sa preto nečuduje reakciám jeho okolia. Ja som na strane jeho brata, aj keď je každému jasné, že mama bude svoje dieťa brať vždy nekriticky. Sympatický pokus o netradičnú tému v českých komerčných vodách. Nevadila ani oná tradičná televíznosť. ()
Jeden z mála filmů na sáhodlouhý rozbor. Nejdůležitější na Václavovi je fakt, že lidi jdou na Trojana, místo na Václava, smějí se na nevtipných místek (např. Václav s mnoha monokly) a že to není komedie, jim dochází až v posledních 10ti minutách. Ale za to si tvůrci můžou sami, protože podobně jako ve Vesničce střediskové měli do hlavní role obsadit někoho neznámého. Druhou věcí je trochu falešná propagace filmu. Moc si cením toho, že Václav je tragikomedií bez hlášek, bez lidového humoru. Humor tu v první polovině sice exituje, ale je spíš mile úsměvný, než bezzubou řachandou, a často přechází do vážných scén. Posledním problémem filmu je jeho bezčasí. Chvíli máte dojem, že sledujete JZD, kde místní rozhlas vyřvává těžkou dechnu, vzápětí vás udeří do očí zánovní traktor, zřejmě ne Zetor. Ač by se zdálo, že výhrad mám spoustu, film se mi ve výsledku líbil. Často se v něm mluví filmovou řečí, je v něm spousta pěkných scén (ta poslední, rozhovor s matkou ve vězení, zaplacené a nevypité pivo v popředí záběru kulhající mámy, "ta scéna" ve vaně atd.). A závěr mě vážně dojmul. ()
Galerie (41)
Zajímavosti (20)
- Původní verze scénáře obsahovala zcela jiný závěr. Byl mimo jiné delší i o text odpovídající cca dalším dvaceti minutám filmu. Celá tato pasáž byla nakonec vyškrtnuta, jelikož by dle tvůrců již byla emocionálně prázdná. (DaViD´82)
- Ivan Trojan odmítl, aby složitější scény za něj točili kaskadéři. Takže se mu například stalo, že spadl z motorky, narazil si rameno a od motoru si způsobil popáleniny druhého stupně. (Siriuss)
Reklama