Reklama

Reklama

Film podle skutečných událostí na motivy prezidentských milostí, které udělil Václav Havel v letech 1992-2003. Václav Vingl je vesnický outsider, který ve svých 40 letech žije s maminkou pod jednou střechou. Přestože je Václav vnímán jako místní šašek, hlupák a problematický nezvladatelný kluk, my v něm (spolu s maminkou) vidíme citlivého, vnímavého dobráka s klukovskou duší a s hlavou plnou milých lumpáren. Lidé z vesnice v něm vidí jen problém. Dokonce i bratr František, který celý život soupeří s Václavem o lásku matky a otce. Tyto dva světy na sebe neustále naráží, a tak Václav lítá z jednoho průšvihu do druhého. Drama vrcholí soubojem bratrů o lásku Frantovy milenky Lídy, který končí trestným činem. Václav je uvězněn. Matčina ochrana je pryč. Stává se terčem útoků spoluvězňů i traumatických vzpomínek na otce. Pomalu umírá. Matka se rozhodne požádat prezidenta o milost. Ta je podmíněna peticí spoluobčanů. Odpustí Václavovi celá vesnice, když mu nedokáže odpustit ani vlastní bratr František? (Česká televize)

(více)

Videa (3)

Trailer 2

Recenze (754)

Matty 

všechny recenze uživatele

Na Václavovi více než na mnoha jiných filmech obdivuji jednu specifickou (ne)schopnost českých filmařů: natočit i tu největší tragédii tak trochu jako komedii. Jiří Vejdělek umí režírovat situace, které vás dojmou a rozesmějí. Marek Epstein takové situace umí napsat. Bohužel ani jeden z těchto pánů (zatím) nedovede šikovně zkombinovat situace dojemné se situacemi směšnými a následně jimi dosáhnout nějakého výraznějšího dramatického efektu. Groteskní střílení na pošťáka, bílení pokoje, jízda na motorce a oproti tomu naprosto seriózní řešení vztahu s matkou a prvního vážnějšího milostného vzplanutí. Tyhle scény spojuje jenom a právě postava Václava, obecního blázna, který by na klání vesnických idiotů v Allenově Lásce a smrti pro nevýjimečnost svých excesů nepostoupil ani do semifinále. Nechci shazovat výkon Ivana Trojana, ten se snaží, ač nejspíš přesně neví, koho hrát. Václav je oním typem „oscarového retarda“, nad nímž nahlas přemýšlí Kate Winslet v jedné epizodě Komparsu. Kdyby tvůrci konkretizovali jeho chorobu a nezahalovali vše onou „obecnou líbivostí“, věřím, že by mohl vzniknout bez nadsázky silný snímek. Nejasnost scénáristova záměru je obzvlášť patrná ve druhé polovině, kdy najednou dostávají prostor flashbacky do dětství. Můžeme si je vysvětlovat Václavovou snahou zaplnit prázdný prostor po matce, ale to neospravedlňuje jejich nicotnou vypovídací hodnotu a pramalý vliv na takřka neexistující zápletku. Václav, obdobně jako Účastníci zájezdu nebo ROMing, disponuje okamžiky, které bych si dokázal představit coby autonomní povídky s vlastní pointou, ale do celku nezapadají. 60% Zajímavé komentáře: Cival, Tetsuo, DaViD´82, kiddo, ad-k, Cushing ()

Galadriel 

všechny recenze uživatele

Václav na mě působil z jedné strany tak, že byl natočený proto, aby mohl Ivan Trojan dostat dalšího Českho lva. Přesto jde i jinak o na naše poměry poměrně zajímavý film, přecházející u počáteční tragikomedie ke skutečnému, citlivě natočenému dramatu. Kromě excelujícího Trojana zaujme i zbytek hereckého obsazení, skvělá kamera a velmi zajímavá hudba Jana P.Muchowa... 60% ()

Reklama

Tetsuo 

všechny recenze uživatele

Rainman nutí své okolí stát se citlivějšími, Forrest Gump je metaforou průměrného stádního člověka. Václav jenom škemrá o milost a pod diagnózu L(ehké)M(ozkové)R(etardace) ukrývá libovolnou právě se hodící schopnost, či neschopnost. I František z Gedeonova Návratu idiota je hlavně spasitelským podobenstvím a zrcadlem ostatních, „normálních“ lidí. Václav však není nevinný a spásu hledá u jiných. ________ Paradoxně tak jde spíš o příběh věčné nedospělosti a nezodpovědnosti než o tom, že většinová společnost nectí odlišné jedince. Je otázka, jestli tento skrytý symptom nedospělosti přiřknout nejenom hlavnímu hrdinovi konkrétního jednoho filmu, nebo zobrazení jeho životní podstaty chápat jako jistý vrchol přehlídky pošahaných a chcípáckých českých mužů, jimiž je naše kinematografie posledních dvou desetiletí přehlcená. ___________ Samozřejmě, takto si autoři Jiří Vejdělek a Marek Epstein svůj snímek nevykládají. Raději jej fanfarónsky srovnávají s Vesničkou mou střediskovou, kde prý byl Otík Rákosník moc hodný a roztomilý, zatímco Václav.je prý více potřeštěný a je třeba si k němu hledat vztah, což by mělo značit jakousi větší komplexnost jejich dílka. Představitel Otíka, János Bán však byl u nás neznámý, a proto mohl být přijat jako „zavostalej“. _______ Pokud tu původně byl zájem udělat film s nesympatickým retardem, který opravdu ani na chvíli nevypadne z původní diagnózy do pozice zbitého plyšáčka chudinky, měl být pro autory laťkou vynikající jihokorejský titul Oáza (Oasis, 2003) Leeho Chang-donga. Film, který bohužel až příliš nepříjemně ukazuje, na co u nás nemáme kapacity. ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

Češi jsou od doby "Slunce, sena, čehokoliv" zvyklí se převážně smát při tom, když někdo někam spadne, nebo když se někdo někde legračně fackuje. Nic proti tomu - ale měl bych vědět, na co jdu a co točím. Protože při projekci Václava v kině, kde jsem byl, se někteří lidé smáli i u vysoce intimních a sofistikovaných scén (vana), kterážto byla + - na počátku vážné části filmu. A tvůrci? Je mi jasné, že se snažili téma odlehčit, i na začátku snímku občas tragika probleskla, ale sami filmaři si pod sebou podtrhli stoličku v podobě scén na koncertě či s močůvkou. Některé diváky totiž zmátli. Taky z toho důležitého důvodu, že se film odehrává na vesnici. A Ivan Trojan IMHO předvedl svůj standardní výkon. Nicméně závěr byl silný. 70%. ()

Cival 

všechny recenze uživatele

Ivan Trojan dělá dvě hodiny bordel na obyčejné české vesnici = Ivan Trojan dostane Českého lva. Jezdí totiž na fichtlovi, hraje si s vysokozdvižným vozíkem a střílí z pušky, tak aby nakonec skončil tam, kde skončit musí (film přeci vznikl "díky" amnestii Václava Havla). Ve vyspělých zemích by to stačilo na poloviční a ryze průměrnou televizní inscenaci, u nás se razí do kin. Plakátových moralitek, které pohladí po srsti, totiž domácí divák schroustá libovolné množství. Ukáže si na netolerantní sousedy, pokochá se hezkými českými babami, zasní se nad poetickými záběry z venkova, dojme se nad hereckou exhibicí a v uších si nechá rozeznít líbeznou hudbu, aby ta vlezlá poetičnost byla ještě vlezlejší. Furt to samé. Stejná plochá nuda, stejná předvídatelná šeď. Kdo o ní má zájem, nechť si užije. Pak ať se ale vlastenecky nebije v prsa a nediví se, že český film jako celek ve světě nikoho nezajímá. 50% P.S.: Pan režisér by si mohl uvědomit, že je rozdíl mezi jiným pohledem na věc, resp. jiným názorem na dílo, a lží. Věty, jakými vítal na projekci, patří do slovníku Pomejů, Trošků a Paroubků a ne sem. ()

Galerie (41)

Zajímavosti (17)

  • Se skutečným předobrazem postiženého Václava se Ivan Trojan, scenárista ani režisér nesetkali, pro rady ale zašli k psycholožce. (109)
  • Jan Budař (František) musel kvůli filmu chodit do posilovny a učil se řídit traktor. (Posheidon)
  • Původní verze scénáře obsahovala zcela jiný závěr. Byl mimo jiné delší i o text odpovídající cca dalším dvaceti minutám filmu. Celá tato pasáž byla nakonec vyškrtnuta, jelikož by dle tvůrců již byla emocionálně prázdná. (DaViD´82)

Reklama

Reklama