Marley a já

Film horlivě rozutíkaný do všech tématických koutů (vztah, děti, práce, úspěšný kamarád proutník, pejsek), že vlastně nevypráví vůbec o ničem, ale pouze vyplňuje čas situačním humorem a životními pravdami (přičemž občas jsou to "životní pravdy"). Závěrečný vodopád slz jsem si výjimečně neužil - proběhl pouze proto, že mi bylo silně fyzicky nepříjemné se mu bránit (závěrečnou psí scénu jsem asi nejen já prošel na vlastní kůži úplně stejným způsobem se vším všudy) a zadržovat ho. Ne vážně, tak odporný tlak na emoce jsem snad nezažil a troufám si tvrdit, že hraničí se sprostým obtěžováním! :-) (15.03.2009)

"A dog has no use for fancy cars, or big homes, or designer clothes. A waterlogged stick will do just fine. A dog doesn’t care if you’re rich or poor, clever or dull, smart or dumb. Give him your heart, and he’ll give you his. How many people can you say that about? How many people can make you feel rare, and pure, and special? How many people can make you feel...extraordinary?"... Nečekaně upřímný a chytrý film o tom, že život není vždycky peříčko. Tvůrci postupují od kytky přes psa k dětem a během toho reflektují všechny maléry a radosti, které s tím souvisí. Žádný zbytečný patos, žádné laciné vztahové hrátky, čistá pravda, která vás pohltí a na konci nechá v slzách. I přes laciné plakáty nejde o snímek typu "pes se chová jako člověk na čtyřech nohách a je vtipné třeba to, že umí nastartovat auto". Marley a já není ničím víc, než věrným otiskem každodenních problémů, se vším "dobrým i zlým, dokud nás smrt nerozdělí". Zcela bez debat nejlepší vztahový mainstreamový americký film posledních let. P.S. Herci jsou fantastičtí. Owen Wilson nikdy nepůsobil tak „herecky vyspěle“, Jennifer Aniston je k pomilování i v okamžiku absolutního vyčerpání, charismatický Eric Dane potvrzuje komiksový potenciál a Alan Arkin je v roli šéfa, který „se nikdy nesměje“, jednoduše okouzlující. A Marley… pohled do těch očí jen tak nezapomenu (ano, byl to podraz, ale k životu to patří). (25.03.2009)

Je pro mě hrozně těžký sledovat, jak Jennifer stárne. Pořád ji mám zafixovanou v paměti jako sexy Rachel z Přátel. Make-up sice něco zakryl, ale už to není ono. Když pominu tuto prkotinu, tak mám na film jen samou chválu. Pár je sehraný a děsně jim to spolu sekne. Zábavné scény plynule střídají ty vážné. Při závěru jsem dokonce uronil nějakou tu slzu a to se mi stalo naposledy u Forresta Gumpa. (06.03.2010)

Rodinné drama s prvky komedie, které má hodně do sebe. Sledujeme dvojici Owen Wilson + Jennifer Aniston od jejich svatby, plné nadšení, nadějí, energie a plánů do života, vidíme, jak v průběhu let nastupují komplikace, ne vše vychází podle snů a přání, je třeba dělat kompromisy v práci i v osobním životě. Komediální složku zastupuje zejména v první polovině filmu rozmazlený labradoří živel Marley, ale nejspíš každý majitel psa vám řekne, že si s tím svým chlupatým poděsem užil mnohem více srandy. Posledních 20 minut se mě velmi osobně dotýkalo, sama totiž vlastním psího důchodce a sledovat, jak z něj odchází vitalita není vůbec snadné. Jinak řečeno: bránila jsem se marně, slzy mi promáčely ksicht. Nejsem filmem nadšená, ovšem ta jeho snaha ukazovat život reálně je sympatická, velmi váhavě proto dávám slabé 4*. 70% (20.07.2009)

„Zlato, ja sa síce smejem, ale myslím to vážne.“ Podobne, ako najlepšie športové filmy, ani najlepšie filmy o zvieratách nie sú o zvieratách: šport/zviera sú len šikovný prostriedok, ktorým tvorcovia hovoria o ľuďoch. Marley a ja nie je o psovi (napriek tomu, že je skoro v každom zábere). Je o nás, o tom. O tom, ako domáce zviera nenápadne (milimeter po milimetri) ovplyvňuje náš každodenný, stereotypný život. Našu súčasnosť. Našu budúcnosť. Bez toho, aby sme si to naplno uvedomovali. A keď umrie, umrie kus z nás. Výborne zrežírované TONY klišé, ktoré sú presne na tých miestach, na ktorých mali byť, aby to zapôsobilo (vrátane povinného, ale fantastického, finále). Rozpočet 60 miliónov, celosvetová tržba 244. (29.12.2010)