Kunsten å tenke negativt
The Art of Negative Thinking
Kurz negatívneho myslenia
Režie:
Bård BreienScénář:
Bård BreienKamera:
Gaute GunnariHudba:
Stein Berge SvendsenHrají:
Fridtjov Såheim, Kirsti Eline Torhaug, Henrik Mestad, Marian Saastad Ottesen, Kari Simonsen, Per Schaanning, Kjersti Holmen, Christian Soldal (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Geirr má tridsaťtri rokov. Pred dvoma rokmi mal autonehodu a od tej doby nemôže chodiť a je impotentný. Jeho žena Ingvild v snahe zachrániť manželstvo pozve na návštevu svojpomocnú skupinu telesne postihnutých, ktorých vedie agilná psychologička Tori. Doposiaľ samodeštruktívny milovník Johnnyho Casha a vojnových filmov sa vzbúri proti nevítanej invázii "pozitívnej" energie a za pomoci miestami až brutálnej úprimnosti sa pokúsi ovládnuť situáciu. V priebehu jednej noci tak prichádza k zúčtovaniu s falošnou úprimnosťou, dusivým súcitom, i zdanlivo osvedčenými metódami liečby duše...Debutujúci režisér spojil známu formulu škandinávskej psychologickej drámy so sarkastickou čiernou komédiou. Originálnemu výsledku pridáva na atraktívnosti hudobný sprievod pre rockových fajnšmekrov (Steppenwolf, Johnny Cash, Nina Simone...). (RTVS)
(více)Recenze (435)
Tak nějak si představuji, jak to dopadne, když je v člověku nevybalancovaná energie, ať příliš pozitivní nebo negativní, energie, která se tlačí ven z těla a výsledkem tohoto velice složitého procesu je život jako na houpačce, ode zdi ke zdi a nemluvě o tom, jak to vypadá, když se tyto protipóly střetnou, což krásně bylo zpracováno do tohoto filmu. ()
Seveřani umí, ale možná právě proto, že jsem to tušil předem, byla očekávání poměrně větší. Zase to je ten známej mix absurdity, smutku a komedie a funguje to. Ale pravda je, že tentokráte pouze prošumělo. Vrcholem je cesta ze schodů. ()
Jasné, že každý človek musí niekedy vybuchnúť. O to viac, keď je po krk v problémoch. V problémoch, ktoré nemá silu vyriešiť k vlastnej spokojnosti. Nedá sa byť za každú cenu pozitívnym. A ani negatívnym. Stredná cesta je to pravé orechové. Partička, ktorá sa zišla na párty u Geirra bola excelentná, takisto aj muzika. ()
Skvělé..Snad každý si u tohoto filmu musel sáhnout na srdce.. ()
Téma z kterého si režisér dělá legraci je poměrně neobvyklé a neokoukané stejně jako velice dobré herecké obsazení ale u filmu jsem se dost nudil a i přes svou krátkou stopáž mi přišel dost utahaný. ()
42nd KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2007 - OFFICIAL SELECTION - COMPETITION - Soutěžní sekce - Viděno 3/4 filmu - 90% ()
Zápory: určitá předvídatelnost a prvoplánovitost některých scén a konec, který vyhlíží až nepřirozeně optimisticky. Klady: vynikající hlavní hrdina, dobří herci, dobré dialogy, vydatná dávka černého humoru, skvělý soundtrack a stopáž "tak akorát". Kromě toho je "Kurzu..." třeba přiznat i značnou dávku napětí, po celou dobu si udržel moji soustředěnou pozornost. Hlavně se mi ale zamlouvá naprostá absence pokrytectví, které je s daným tématem pohříchu tak často spojeno. ()
dost depresivní realita jednoho vozíčkáře.černý humor vás dostane na kolena,stejně tak tak opravdu drsné scény,plné křiku,hněvu a vyčítání.norština je sice velice otravný jazyk,však tento film vás nebude otravovat ani v nejmenším. ()
Musím se přidat k těm, kdo nechápou, proč je toto označeno jako komedie. Nezasmál jsem se ani jednou a to si myslím, že mám smysl pro humor dost zvrácený. Jinak film je to samozřejmě úžasný. ()
Byl jsem docela překvapen, že místo komedie sleduji opravdu drsný psychologický film, který zatlačil několikrát velmi vostře na pilu. Proto mám i problém s hodnocením. Chtěl jsem si odpočinout u komedie, místo toho jsem opět musel nažhavit mozek a popřemýšlet nad tím, jaké to musí být starat se o postiženého člověka. Film je to nesmírně zajímavý, i když místy nelogický, přesto pokud máte rádi psychologické filmy, tak určitě doporučuju! 65% ()
4,5*/5....Vynikajúci film, psychologicky otvorený a "presný", inteligentne napísaný a natočený, správne vybalansovaná dávka černoty, humoru a nadsázky, vynikajúco vytipovaný herci, skvelý hudobný backround...To, čo v mojich očiach robí film ešte lepším a čo ma "dostalo" (okrem Geirovej fuckujúcej scény, jemne asociujúcej 25.hodinu:) je mrazivo pravdivá filozofická rovina celého filmu, charakterizovaná brutálne trefným záverečným vyjadrením: " Nikdy sa nedostaneš úplne k podstate svojich problémov, kým neprejdeš kurzom negatívneho myslenia" - smutno realisticko geniálno pravdivé. ()
Začátek vypadal vážně slibně! parta handicapovaných životních ztroskotanců umně zmanipulována vymletou náčelnicí psychohovnologického kurzu na vymývání mozků pozitivníma kecama se vydává na terapeutické sezení k jakémusi nerudnému bimbasovi mrtvému na spodek. To samo o sobě smrdí výborným námětem, když je bimbas docela slušně utopenej v depkách a hodlá celou tu sebranku ukázkově poslat do piče. Náčelnice hýří optimismem, neustále rozdává poučná hesla typu: nesoustřeďte se na problém, ale na řešení ( což jsou samozřejmě vynikající poučky hodné vepsání na transparent, pokud nemáte tu kurevskou smůlu, že řídíte vozejk pusou, protože kromě hlavy je komplet celý tělo v hajzlu..) Ještě i u depkujícího chasníka v baráku je to docela nadrcená tragikomedie. Náčelnice zkouší prorazit svým pozitivně napřesdržku laděným mentorováním totálně laxní a negativismem zocelenou stěnu někoho, kdo se prostě odmítá bavit o "řešení" s tím, kdo nemůže vědět, jak se ve skutečnosti cítíte, ale neváhá vám vysvtětlovat, jak byste se cítit měli. No a to je vlastně celé, protože někde tam se to zadrhlo. Potenciál té cynické předehry byl následně jaksi rozmělněn v divadelní konverzačce ostatních postav, které se taky nakonec probraly ze svého růžovopozitivního opojení do reality s nápisem: sem totálně v hajzlu, ale seru na vás! takže si o tom svém hajzlu navzájem povykládaly, trochu se u toho zlily a zkouřily, čímž jsme prosvištěly k poněkud odfláklému konci plnému svorné spokojenosti, jak si vlastně tímhle zážitkem celou tu existenci trochu ulehčily. Což mi přijde tedy značně zjednodušené, ale protože tomu severskému sobovi došel dech už někde v půlce, nijak ten odfláklý závěr nevyčítám. Rozhodně si myslím, že to téma mohlo zahýbat emocemi mnohem víc. Takhle jsem vypustila nejen jména všech těch postav už u závěrečných titulků . ()
82% Humor drsnější a černější než nejostřejší špeky z České sody. chvíli mi trvalo než jsem si uvědomil, že je to fakt sranda a můžu si dovolit se smát (obzvlášť když bylo v kině několik vozíčkářů). Ta chvilka je ale dost zásadní moment, protože film má bez titulků jen lehce přes 70 minut a než se mi povedlo se dokonale naladit na strunu filmu a vychutnávat si každý vtípek byl už skoro v půlce. To je asi hlavní důvod, proč nedám pátou hvězdičku. Jinak je to skvělý film, dokonale cynický, který se v dneší době politické korektnosti nebojí poslat nikoho do prdele a to je jen a jen dobře;) ()
Niekedy treba mať v sebe kúsok negatívneho myslenia, aby sme mysleli pozitívne. ()
Klasická severská skupinová depka okořeněná o notnou dávku velmi černého humoru. Pokud to ale srovnáte s Bergmanem nebo Trierem, přeci jen tomu chybí špetka nějakého toho vyššího uměleckého záměru. I přesto ale skvěle negativní zábava. ()
Tomu říkám dobrej, temně komediální film! Žádná laciná Spielbergovská hra na city, žádné chození okolo. Obsah je výše a v podstatě sedí, ovšem nevejde se do něj zdaleka všechno. Jednak neskutečně černý humor, kterého je film plný, jednak spousta věcí o tom, jací jsou občas lidé uvnitř - zvlášť ten nechutný typ lidí, co jsou pořád pozitivní. Ze všech postav je absolutně nejlepší Asbjorn. Jestli si neoblíbíte tohohle nechodícího a nemluvícího typa, co se snaží sápat i po psycholožce, tak už nevím. Jako fanouška válečných filmů mě dostala scéna, kde právě tahle pozitivní psycholožka přijde do Geirova pokoje, a za ní je plakát k Lovci jelenů. Ten černobílý. Ostatně, tenhle film do děje ještě promluví. :-)) Jeden z nejzajímavějších filmů, které jsem viděl. A první norský. Možná to souvisí. ()
Takhle to dopadne, když chce někdo násilím všem ukázat, že život je ku.rva a po.sranej k tomu. Tepe do pozitivistů, ale sám nabízí jen černobílé negativní myšlení. Problém je, že v reálném životě nic není černobílé. ()
Tenhle film mi zas trochu otevřel oči a pomohl mi pochopit svoje nitro. ()
Naprostý souhlas s Eddardem - vykonstruované situace s pár opravdu dobrými místy, jímž vévodí především ruská ruleta a pěst. Nezapomenutelnost se ovšem nekoná. 60% ()
Příběh o tom, že s pozitivní náladou a pytlíkem na sprostá slova se psycholog k jádru problému nikdy nedostane. To je tak neuvěřitelně pravdivej film… Navíc i já umím bejt občas pěkně ironickej a cynickej. Moc zábavný psychologický drama. ()