Sluha

Zajímavý film, který se nevyvíjí tak, jak byste si mysleli. Nejprve to vypadá, že to bude možná i komedie o tom, jak bude sluha pomáhat pánovi, ale hodně rychle se to mění v thriller, kdy nevíte, co od sluhy všechno čekat. Ale ani tohle není něco, co by vám snímek skutečně dal, protože tohle je mnohem existenciálnější. Má to potenciál, abyste v tom po každém zhlédnutí objevili něco nového. (11.05.2015)

Reziser Losey mi fakt nic nehovori - a ako to tak vyzera, ze po tomto filme to este dlho tak aj ostane. Namet o sluhovi /Dirk Bogarde/ mi nic nehovori, prilis vela deja filmu sa odohrava len po izbach, a na moje pomery je dejova linia mdla. Uz som ale pochopil, ze herci ako Dzejms Liska a vyborna Wendy Craig si davali extra bacha, aby ich dialogy boli co najobycajnejsie a aby neriesili nic dolezite. . Jo, asi sa tvorcovia snazili zniet co najobycajnejsie a vyhybali sa dolezitym temam. Bogarde bol akysi britsky Rok Hadsn a nemam ho rad, pan Liska ma aspon presvedcil, ze je slusny herec a vcelku sympatak 66 % (20.05.2014)

Neskutečné - jako odraz v křivém zrcadle ... bizarní a dovedené do krajnosti, leč ve skutečnosti ne zcela nemožné. Neboť obratní manipulátoři se vyskytují obyčejně tam, kde byste je nečekali. Proměny v chování hlavních protagonistů se mohou zdát příliš náhlé - a pramálo pravděpodobné, nicméně mají svou logiku ... znuděná a trochu samolibá lehkomyslnost, naivita a pohodlnost mladého pána v kombinaci s bezstarostnou konzumací alkoholu jim dávají smysl. V každém případě se jedná o drama poučné ... pro všechny, kteří jsou ochotni věnovat mu 112 minut svého času. (11.02.2015)

Čo všetko si môže dovoliť sluha na svojho pána. Síce miestami zbytočne naťahované, ale čímsi zaujímavé. A tiež dobre zahrané, najviac sa mi pozdával výkon mladého Jamesa Foxa. Ak by film skončil v bode, kedy boli všetky karty na stole, nemal by som väčšie námietky, no možno tak k otravnej jazzovej hudbe, ale od tohoto bodu sa z príbehu stáva málo uveriteľná fraška. Ona podkopáva, aspoň sčasti, to dobré z predchádzajúceho deja. (23.04.2019)

Nebezpečné známosti v rafinovaném "obřadu" manipulace. Kdo komu vlastně slouží? Poddaní ve službách předepsaných pravidel hry, světla ramp pašeráků manipulace, svůdců triumfu duševního i fyzického vyšinutí. Motiv disciplinované intenzity nástrah vyzývavé myšlenky. Uhlazený komorník - nevyzpytatelný bazilišek Dirk Bogarde hází udičku s lepkavě zrádnou návnadou a strhává "svého pána" na tenký led, do pozice loutky. Svým úslužným skalpelem řízne do slabin, pozvolna shazuje loajalitu ze srázu povinnosti, přebírá otěže netušené dominance a stává se tak pánem situace, mistrem manipulace, sluhou zákeřnosti nenápadného "teroru." (20.05.2014)

Dá se v tom najít ledacos včetně podobenství o úpadku britské aristokracie nebo příběhu potlačované homosexuality, ale jako psychologické drama to trošku selhává v tom, že vnitřní motivaci postav a hlavně vítězství a proher v jejich mocenské partii si laskavý divák musí z velké části přimýšlet sám a nedostává k tomu dostatek materiálu. Tak nějak bych si pro sebe pojmenoval důvod, proč na mě Sluha působil jaksi řídce, nespojitě a nedořečeně, přestože díky skvělé práci se stále klaustrofobnější kamerou a k zešílení repetitivní hudbou (balada All Gone hraje tuším čtyřikrát a její finální „zneuctění“ ruchem večírku a násilným přerušením má famózní účinek, dtto zpočátku lyrický, posléze stále otravnější smyčcovo-saxofonový motivek) se jeho zneklidňující, dusná atmosféra hezky zahušťuje až k závěrečným nočním můrám. Výsledný pocit někde mezi *** a ****, to si obvykle kladu otázku, jestli to někdy budu potřebovat vidět znovu – tentokrát spíš ne, radši si zopáknu Plynové lampy nebo Polanského Hnus. (10.02.2019)

Mladý aristokrat přijme osobního komorníka, který na výpomoc přivede i svou sestru. Profesionálně inscenované psychologické drama s určitou mírou napětí. (26.02.2007)

Wau...tak tohle je síla. Jak krásně se posledních 30 minut otočila "hra" a měla jsem hodně silné nutkání použít pojem Stockholmský syndrom ;) Tohle mě bavilo. Je to tak krásně "staré", klidné, ponuré a zároveň bizarní. Osamělost, která vede "hlavního"? hrdinu/hrdiny k takovým projevům, činům a destruktivním úkonům...to se jen tak nevidí. A ne v téměř 60let starém filmu :) Když muž s mužem snídá... ;) (22.03.2020)

Škoda, že som druhú polovicu prespal, keď sa vraj príbeh vyvinul ináč a tak nemôžem hodnotiť, vyzeralo to sľubne. (22.5.2014) Tak to dnes ani neľutujem, druhá polovica a koniec o ničom. (8.2.2015) –––– Víš, co udělám? Já se teď vykoupu v jeho koupelně. – Ó, ty jsi zvíře! (22.05.2014)

262. Velmi nenápadné, rozsahem komorní, v drobných detailech pečlivě zpracované, psychologické drama soužití dvou mužů, Tonyho a Huga, překvapivě působivý souboj moci a bezmoci, kdy jedno i druhé se v jednání jednotlivých aktérů obratně proměňuje v různé formy manipulace a osobního ovládání, úskočně, agresivně, až k hranicím psychického a fyzického týrání, bez ohledu na formální společenské postavení, uvrhuje jednu stranu do područí té druhé, velmi skrytě i naprosto otevřeně, tak jak to vývoj situace právě vyžaduje, bizarní hra, kdy původně jednoznačně praktický vztah se posouvá do mezí vzájemné těžké závislosti, vystupňovaného strádání a utrpení jako jediné životní rozkoše, bravo!!! Zajímavý komentář: andrii (09.02.2015)

Bylo to ubíjející. Hodinu a půl jsem sledoval normální, veskrze nudný drama o pánovi, jeho přítelkni, sluhovi a jeho "sestře". Banální dialogy, pomalé tempo umocněné táááááhlou jazzovou hudbou. Možná tak na 2, max na 3 hvězdičky. Pak se scénárista zblázní SPOILER - z pána se kvůli naprosté hovadině stane opilecká troska a ze sluhy v podstatě nový pán domu... a ke konci se nic nevyřeší. KONEC SPOILERu. Poslední půlhodina mě nedávala žádný smysl a opět jsem si "užil" nudný artový britský film o ničem. (17.08.2021)

[3,5*]     "He may be a servant but he's still a human being."     Pochmúrna psychologická dráma s neustálym znepokojivým napätím, ktorá sa venuje téme triednej spoločnosti v Anglicku. Príbeh postupného úpadku človeka z vyššej triedy Tonyho (výborný James Fox v jednej z prvých rolí) sa odohráva v jeho novom londýnskom dome, ktorého tiesnivé priestory sú ako pasca, z ktorej niet úniku. Vystupujú v ňom 4 hlavné postavy, výborne vykreslené i zahrané, ktoré ma veľmi zaujali aj napriek tomu, že žiadna z nich príliš sympatií nevzbudzuje - "páni" sú povýšeneckí, odmeraní (Tony je navyše strašne lenivý a jeho priateľka Susan sa síce nezdá, ale vie byť riadna mrcha), "sluhovia" zase zákerní podvodníci. Dokonalí sú predovšetkým obaja votrelci, prešibaný sluha Hugo (skvelý Dirk Bogarde) a jeho podarená zvodná družka Vera (Sarah Miles). Najsilnejšou stránkou filmu je ale nádherná kamera, ktorá vytvára intenzívne pôsobiace obrazy (tie pohľady cez zrkadlá sú úchvatné!), sprevádzané výborne ladiacou hudbou, ktorá celkový účinok ešte navyšuje. Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. (25.06.2022)

Nesnesitelná svůdnost dekadence... (20.05.2014)

Nadčasové dielo, škandalózne uchopujúce motív vzťahu medzi sluhom a pánom. Zabudnite však na Phyleasa Fogga s Passepartoutom, či Brucea Wayna spolu s Alfrédom. Na vzťahu našich dvoch hlavných postáv si totiž divák veľmi skoro povšimne niečo, čo ešte nevidel. Samotná skutočnosť dramatického vývoja kamerových liniek, ktoré postupne akoby ožívali a menia svoju pôvodnú trajektóriu na základe charakteru situácie by sa dala prirovnať k plynulej zmene v chovaní jednotlivých postáv, Samotné násobenie dôkladne tkaného napätia v dome sa preháňa pestrou škálou udalostí, ktoré hraničia s úbohosťou, šialenstvom, či dokonca absurditou, ktorá výrazne spochybňuje reťazec nastavenej hegemónie. Za zlomový okamih považujem práve Susaninu otázku: "Čo chcete od tohto domu?" načo Barett odpovedá: "Som iba sluha." Navzdory tomu, že záver, ku akému sa film nezastaviteľne ženie nie je napokon nijakým prekvapením, je prevedený do tak detailnej podoby, že len sotva ponúka príležitosť pre spochybnenie. Vynikajúci herci, strih a kamera mi nedávajú na výber nič iné, než si len stiahnuť klobúk a zvolať: "Bravo!" (21.03.2016)

Ďalšie dielo, ktoré nám v rámci predmetu Dejiny filmu predstavil a premietol vyučujúci. Neviem prečo si vyberá tie najdepresívnejšie kúsky o ľudskej dekadencii... Síce neprekonal "Modrého Anjela", no i tak zanechal dosť nepríjemný pocit a otázky na zamyslenie. Tonyho cesta úpadku je silným zážitkom. Veľmi zaujímavá kamera, hra s tieňmi a odrazmi zrkadiel. 75% (15.03.2010)

Za mne nemohu jinak,než takto hodnotit. Dále by to byly pouze fráze,kecy a beďary. Skvost! (19.05.2014)

Poněkud pokřivená variace na Hegelova Pána a raba. Z původně běžného komorního dramatu se postupně stal existenciální film s mnoha náznaky, nápovědmi a nejasnostmi. Obtížné k pochopení, ale dobré dílo. A Foxovi bylo tehdy je čtyřiadvacet! (09.02.2015)

Celkem pěkně rozjetý děj totálně pohřbil nepochopitelný, stupidní závěr. Výsledek ? Hovadina, která si asi nezaslouží ani ty 2 *... (19.05.2014)

Čekal jsem něco víc dramatického ve stylu filmu Slídil, ale dočkal se jen zdlouhavé podívané, kde zajímavých bylo asi až posledních 15 minut. Celkově 60%, 21.5.2014. (22.05.2014)

Douglas Slocombe for the win. Dlouho jsem neviděl film, ve kterém by byl dokonalý snad každý záběr – a to jak mizanscénou, tak nasvícením, prací s hloubkou ostrosti… (zejména pak vynikají časté kompozice se zrcadly). Bogarde je typicky skvělý. Škoda, že příběh nebyl sevřenější a postrádal trochu lepší, vypointovanější závěr. Ale když ono se na to tak pěkně kouká… (Jo a za ten český „plakát“ bych tomu dal nejraději odpad.) (08.02.2023)