Warcraft: První střet

V podstatě by se dalo říct, že je to poměrně adekvátně natočené absolutní fantasy se vším všudy. Takže žádné Tolkienovské více history, než-li fantasy a nebo něco ve stylu Hry o trůny, kde si vlastně až na konci první série uvědomíte, že to není úplně seriál ze středověku, ale že v něm jsou také trošku prvky fantasy. Tady Vám to je jasné hned první digitální postavou orka, který se v první scéně objeví. V tu ránu mi došlo, že to vlastně ani jinak natočit nešlo, protože celý svět Warcraftu je založený hlavně na národech jako jsou elfové, orkové, skřeti, trpaslíci nebo nemrtví a lidé jsou zde spíše jen tak na okraj. Respektive mají také své místo, ale srovnatelné se všemi ostatními. Tudíž mi tedy celou půlku filmu trvalo, než jsem si na tento filmový svět zvykl. Barevné to bylo až běda, digitalisti také odvedli hodně velký kus práce a hledat na tomto filmu kus reálného světa by bylo stejně tak těžké, jako hledat dobré pivko mezi basou Staráče. Druhý filmový poločas mě ale dokázal zvednout ze židle a ačkoliv jsem původně myslel, že to možná ani nedokoukám, nakonec mě závěrečná válečná scéna víceméně uspokojila. Pokračování bych sice nevyhledával, ale na druhou stranu musím uznat, že si to Blizzard pohlídal. Fanoušek Wowek nebo Doty tady pravděpodobně vyteče blahem. (03.10.2016)

Extáze pro fanoušky, nudařina pro zbytek. Tvůrci úplně rezignovali na to, snažit se zaujmout širší diváckou základnu. Tím pádem po superkrátkem prologu "aby se neřeklo", se jde rovnou na věc a divák se nezastaví v podstatě až do konce. Takže ve chvíli, kdy začne válčit ten s tím a tamten dělat tohle, recipient neznalý hry bude z kola ven. Je to působivá paleta obrázků, dobře zvolený casting (Patton, Foster, Fimmel), má to i slušné tempo, ale komukoliv jinému, než absolutnímu milovníkovi hry to nedovolí mít emoce a vytvořit si k filmu osobnější vazbu, tedy oblíbit si ho. (25.09.2016)

“VÁLKA MEZI ORKY A LIDMI SE VEDLA OD NEPAMĚTI. BYLY ALE DOBY, KDY JSME ANI NETUŠILI, KDO JE NÁŠ NEPŘÍTEL...“ /// Přesně tak - herní svět Orků mi zůstal utajen. Naštěstí parchant to má zmáklý, takže prováděl osvětu, abych jako prej těm zubatejm příšerám víc rozuměl. Asi se mu to povedlo, páč jsem byl vcelku spokojenej. Dvouhodinový intro, který, řek bych, hernímu světu rozhodně ostudu neudělalo. Scénář není ničím vyjimečnej, ale solidně zapadá do fantasy světa, ve kterým v tom veškerým digi bordelu nechá dost prostoru postavám. Sice s něma emočně neprožívám, ale (aspoň) dostatečně lidsky soucítím. Viking Fimmel i Paula Patton jsou fajn, akce sice není buhví jaká, ale s příběhem se vhodně doplňujou. Víc bych to nepitval. Hru nedám, ale na další díl si s radostí počkám! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Našel jsem v potoce dvouzubýho parchanta (a v Chrastavě nikdo nechybí). 2.) Knižní a herní sérii sjíždím jako pravej závislák. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * (18.06.2016)

Překvapivě dobrá práce. Bez vytáček a zaváhání táhne na bránu s razancí Hordy, aby chvílemi zapojila nápaditost Aliance. V prvním případě nabízí monumentální a přehlednou řež, v tom druhém zase fajnové osobní momenty, hlášky a dokonce i emocionální vrcholy hrdinského sebeobětování. Jonesův biják by sice zasloužil ještě půl hodiny nášup, aby ten svět představil ještě o chlup podrobněji a divák mohl lépe proniknout do vnitřních nitek každé strany sváru, ale chápu, že studio chtělo spíše vějičku, která zaboduje lépe, pokud diváka budou balamutit trikaři a Djawadiho hřmotné vibrace, aby nám mohlo díky výdělkům naservírovat osobitou trilogii. Za dobré adaptace her stále považuji už Mortal Kombat a Silent hill, ale Warcraft snad ostatním rozrazí žánrová stavidla do quality cinema. (05.08.2016)

Kočkopes, který není ani dostatečně špatný, aby byl ve své nechtěné debilitě směšně zábavný (byť přeplácaný vizuál či kouzlení neonových run stylem, kdy se vrhají krhavé pohledy, zlotřile se komíhá prsty a šušká něco ve stylu "breptybreptyčárymáryžbluňk" k tomu mají nebezpečně blízko) a zároveň není ani dostatečně dobrý na to, aby bez výhrad obstál jako kvalitní žánrovka a ne pouze jako video(herní) béčko v áčkovém hávu. V zásadě platí, že když se vykreslují panoramata, postavy drží hubu a bitkují se "padni komu padni", tak to funguje. Jinými slovy ano, funguje to především pokud je to ve své podstatě variace na animačky, jak je známe přímo od Blizzardu. Navzdory tomu, jak moc se to bere vážně, tak to funguje také v pasážích s orky, ve kterých je to přesně tím, čím měl být filmový Warcraft jako celek. Ovšem vše z pohledu Aliance je čiročiré peklo. K tomu v každé druhé scéně nebývale bije kyjem do očí, jak moc se krátila stopáž (údajně až o čtyřicet minut), ale na škodu to paradoxně není. Evidentně se krátilo především v oblasti keců, keců, keciček. Tedy v tom co je na filmovém Warcraftu k uzoufání nesnesitelné; a i tak je jich tam více než by bylo záhodno. Celkově to má potenciál, zajímavě rozehrané linie, solidní bitevní výjevy, sympatickou nekompromisnost k hlavním postavám, ale zrovna tak to má céčkové dialogy, toporné herce (ti skuteční působí oproti CGI orkům bez života), otřesnou (jakkoli předloze věrnou) stylizaci i gala přehlídku těch vůbec nejotřelejších a nejsměšnějších klišé z ranku "fantasy pro uhrovité panice". (18.06.2016)