Noc na Karlštejně

Teprve až po téměř půlstoletí od premiéry jsem se dostal k jedné z našich nejznámějších muzikálových klasik - Noci na Karlštejně. Po zhlédnutí však musím konstatovat, že na mě tento dnes již kultovní počin zapůsobil veskrze průměrným dojmem. Po hudební stránce jde samozřejmě o solidní práci a kdo by neznal ikonickou píseň Lásko má, já stůňu, jejíž motiv se příjemně linul napříč celým filmem. Problém jsem měl spíše se samotným příběhem, jehož humorná, ale i romantická (snad jen až na pár záchvěvů v závěru) linie mě minula velkým obloukem a nechala mě zcela chladným. Zároveň mě celkem rušila chaotická (místy až mizerná, budu-li příkrý) práce se střihem. Jsem sice rád, že jsem se k filmu konečně dostal, nicméně jsem si celkem jistý, že se k němu (s výjimkou výše zmíněné písně) už nikdy nevrátím. (30.12.2022)

Tahle romantická taškařice byla napsána volně na motivy divadelní historické veselohry Jaroslava Vrchlického a byť je následné filmové zpracování ovlivněno vzmáhající se normalizační bolševickou kulturní zvůlí (mimo jiné původně byla role purkrabího určena Janu Werichovi a role paní Ofky Jiřině Jiráskové) i cenzorskými zásahy v textu, jde až překvapivě o vydařené dílko, které i po třiatřiceti letech ztratilo pramálo na svém půvabu a písně zde prezentované takřka zlidověly... Plejáda tehdejších skvělých herců a zpěváků napomohla výsledné podobě šťastného setkání režie, scénáře i hudby a přestože jde o víceméně nenáročnou :-) zábavu, poprávu patří tenhle muzikál do "zlatého fondu" české filmové zábavy. Navíc v tomhle filmu uzavřel Jaroslav Marvan v roli pana purkrabího (přes zdravotní problémy a vyčerpání) důstojně svou téměř půlstoletou hereckou dráhu. (12.07.2006)

Dvě věci (kromě toho chlápka s bicyklem, který míjí rytíře při úvodním turnaji) mne vždy spolehlivě pobaví- když Karel IV. při hostině recituje Nerudovy verše a poté, co oznámí, že je strašlivě unaven ("možná víc než kdejaký sedlák"), věnuje se ve své ložnici ještě pletení proutěného koše, v kteréžto činnosti neustane ani během audience bavorského vévody. Toť obrozenecké podání lidového panovníka a "největšího Čecha". (21.01.2009)

Nejlepší inteligentní československý muzikál, díky kterému se tato ne příliš výrazná divadelní hra stala asi nejznámějším dílem Vrchlického. Nepřeberné množství písniček, které doslova zlidověly, je hlavním důvodem nadčasovosti a oblíbenosti tohoto filmu. Vlastimil Brodský pak jasně ukázal, že rozsah jeho hereckých schopností je neskutečně široký. (27.12.2004)

Repríza po letech byla překvapivým zklamáním. Jako by totiž ze slavného filmu nezůstalo nic víc než sada výborných písniček, třpytících se ve vystýlce nevýrazného příběhu, který jen občas svými komentáři osvěžila zábavná dvojka Kopecký-Matuška. Höger byl sice v roli chápavého arcibiskupa Arnošta příjemný, jenže Brodský coby císař byl mdlý jako by ho natáčení příliš nebavilo, Brejchová podivně toporná, Marvanovo vystoupení spíš smutné a nezachránila to ani sehraná dvojka Kolářová-Hanzlík. (08.10.2011)