Baccano!

Celý tenhle seriál byl jedním přesným tahem na mou branku. Vzhledem k tomu, že si opravdu libuji v nechronologicky vyprávěných příbězích, které do sebe postupně zapadají, a navíc ještě seriál slibuje zakomponování mysterie, fantasy, gangsterky a taky napětí, nic jiného než pětihvězdičkový zážitek jsem neočekával. Má očekávání byla do puntíku splněna. První díl byl sice pěkně zamotaný a řádně mě navnadil na sledování dalších dílů, ale od druhého dílu se začala příběhová vlákna pozvolna rozmotávat a já tak mohl přijít celému tomu příběhu nesmrtelných a jedné (větší) události na Flying Pussyfootu pomalu na kloub. A že to byla opravdu jízda! Perfektní ending i opening, který vám zpočátku pomůže zorientovat se v postavách a při každém dalším dílu vás bude nabádat k hádání jmen postav (heh, tak to fungovalo alespoň u mě), pěkná retro stylizace a nešetření krví a napětím. Největším zásahem jsou ale jednoznačně postavy a příběh. Ano, postav je sice mnoho, ale každá z nich je osobitá a věřím, že si alespoň takové tři postavy dokáže každý divák oblíbit. U mě jsou to rozhodně dvojka Isaac a Miria (od teď jedna z mých nejoblíbenějších filmových dvojic – o nich bych fakt dokázal básnit hodně dlouho) a sympaťák Firo. Sakra, ještě nikdy jsem si nepřál, aby mě někdo vykradl, ale pokud by to měli být Isaac a Miria, pak by mi to snad ani nevadilo (pokud by mi teda ukradli jenom dveře, že jo). Heh, ten samotný závěr seriálu v roce 2001 s nimi byl opravdu úsměvný. :) Co dodat na závěr? Snad jen: „Ajzakkůůůů!” – „Miriááááá!” (13.05.2012)

Úžasné! Já jsem se teda nestrácel, děj mi připadal chápatelný a úžasný. Dokonce, co se stopáže týče, mi poslední dva díly přišli skoro navíc. Nejraději jsem měl, krom těch dvou lupičů, asi toho starýho dědka, ten byl drsnej. Moje nejmíň oblýbená postava asi Jacuzzi (jestli to píši správně), protože, a to se dá čekat, skoro pořád brečel. Já takovýhle postavy moc nemusím a vtipný mi nepříjdou. Ale ostatní byli super. Všechny ty dramatické změny a příběhové kotrmelce, prostě super. Jo a když se nad tím teď zamýšlím, ještě mi vadila Chane a ten její bratr, byl to bratr nebo otec? Ty jejich věčné mystické domlouvačky, to mě nebavilo. A ještě animace a provedení, to bylo taky super. Jo takhle, teď mi to došlo (při psaní komentáře hmmm, rychlej). Ty díly, co mi přišlky na víc, byly ova, tak to jo. Seriál snad stihl úplně všechno, co se dalo a na dobrou radu, kterou tímto posílám dál, jsem si to shlédl najednou, prakticky bez přestávek. A moje nejoblýbenější část z těch čtyř? Určitě vlak, ten byl nejpropletenější a nejdynamičtější. Musím dodat, že už dlouho hledám opravdu dynamické ( pozor "nekýčové") anime a tohle je to, co jsem hledal. Konečně MICHELLANGELO a ne Leonardo. (22.07.2013)

Kdybych se v ději a v postavách zhruba do dvou třetin absolutně neztrácel, tak bych byl nepochybně mnohem spokojenější... tzn bych se asi dostal na hranici naprosté dokonalosti mezi "obyčejnými, nefilosofujícími" anime seriály vůbec. A také je škoda že ten úvodní způsob retrospektivního vyprávění zkrze dva novináře nevydržel déle, jejich počáteční mapování příběhu a zkoumání jak ho vlastně vyprávět (a tedy jaký příběh to vlastně má být) je velice chytré a zábavné. 8/10 (06.12.2010)

Asi budu muset přehodnotit část filmů, co jsem viděl. Nevěřil bych, že se dá tak hezky pospojovat tolik postav a tolik náhodně rozházeného děje, aniž by to ovlivnilo přehlednost. Scénárista je prostě machr, když dokáže udělat něco co dává smysl i někomu jinému. Sice ujde pár souvislostí, ale ty určitě potěší při druhém shlédnutí. Gangsterky sice nemám zrovna v lásce, ale očividně se dosud jen nikomu nepodařilo trefit můj oblíbený styl... ony zase ty fantasy prvky docela pomohly :-) (14.02.2009)

Tohle se tak úplně nepovedlo. Problémem není příběh vyprávěný napřeskáčku v různých časových rovinách, ale příliš velké množství postav. A že některé z nich jsou velmi otravné (Izák, Mirie, Jakuzzi, Czes), tomu taky zrovna neprospívá. Naopak jsem litovala malého prostoru pro postavy, které mě zaujaly (Chane, Ennis, Firo). (31.08.2012)