Sedm životů

Skutečně dokonale natočený sentimentální film, v kterém emocionální tlak na diváka odkazuje k jednomu ze základních aspektů dramatického umění - vyvolat u diváka silné emoce, v tomto případě nepokrytě skryté za slzy. Jako umělý konstrukt italského režiséra Gabriele Muccinoho upomíná ve své formě v emocionálním ,,vydírání" k tvorbě dánského mistra tohoto oboru Larse von Triera, obdobně silně na mne uměle vyvolaný efekt snímku zapůsobil. Když ovšem přistoupíme na základní princip filmu, tedy že je to pouhá HRA, můžeme percepcí tohoto sentimentálního díla dosáhnout skutečně silné katarze. A v mém případě se vůbec nebojím přiznat, že jsem uronil nejednu slzu. Cíl snímku byl tedy do nejvyšší míry naplněn... (chápu ovšem výhrady některých komentujících kolegů a uznávám výtky směrem k mírné kýčovitosti, která je ovšem u podobně laděných filmů vždy nutným zlem...) Podobné filmy: Štěstí na dosah, Dlouhá cesta (23.03.2009)

Už ani Štěstí na dosah mě nedokázalo zaujmout, i když tohle mělo tu sílu příběhu, že jsem se na to podívat i chtěl, jenže nakonec mě to docela mrzelo. Will Smith totiž pro mě byl herec, který kde se objevil, tam zazářil, jenže já si nemůžu pomoct, v komediích a ani dramatech to není on. Sice začínal ve Fresh Princovi, který je černoušskou zábavou nabytý od začátku do konce, ale v těch komorních dramatech není tak dobrý herec, jak ho znám. Už ani štěstí na dosah nebo Hitch mě nedokázal natolik zaujmout a ačkoliv tenhle příběh měl něco do sebe, doufal jsem, že se protrhne smůla, se kterou se mi Will Smith jeví v takto podobně laděných filmech. Sedm životů je popravdě docela průměrné drama, od kterého jsem očekával hodně a nakonec jsem dostal čistou várku stereotypu, který se z Hollywoodu na mě valí poslední dobou častěji a častěji. Radši bych toho ranaře viděl v nějakém parádním thrilleru, kam on patří, nebo nějaké příjemné sci-fi komedii, do takovýchto filmů mi on prostě nesedí, ačkoliv je to sebelepší herec, tak nesedí. Nic proti němu, mám ho hodně rád, ale tohle prostě nejsou role pro něj. Krom toho tenhle film není nic extra, i když na první pohled vypadá, nakonec z něj vypadne film, který má emocí přehršel, hlavně tedy z těch sedmi vyhasínajících životů, takže na city zahraje až se z nich bude kouřit, jenže nakonec to stejnak nebude mít tak mocné grády a dopadne to tak jako vždycky, tak co. (19.01.2009)

O co v tomhle filmu jde, se dá celkem lehce vypozorovat hned od začátku a různý příběhový maskovací fígle nejsou moc neprůhledný, ale je to natolik dobře natočený, že mi to vůbec nevadilo a síle průběhu filmu tu ani trochu neubírá a ani mi to nepřišlo zdlouhavý. Mimoto, z Willarda Smithe se pomalu ale jistě stává velice kvalitní charakterní herec, což tady předvádí v plný parádě a nebýt Rosario Dawson, tak by to byla téměř one-man-show, Will je tady jednim slovem prostě skvělej (27.12.2008)

Já mám kýč rád, ale nesmí se to přehánět, brát se tak šíleně vážně a tvářit se ohromně ambiciozně. Po čistě filmařské a herecké stránce špička, jenže tak nepříjemně a zákeřně tlačí na emocionální pilu, že se to fakt nedá. Stejný dojem jsem měl z předchozí spolupráce Smith-Muccino. Doufám, že plešouni nebudou. P.S. Mimochodem od zhruba dvacáté minuty jsou kostky vrženy a i těm pomalejším musí dojít, co přesně bude další hodinu a půl následovat. (20.12.2008)

Film s W.Smithom málokedy sklame, ale či bola práve toto trefa do čierneho, neviem. Na jednej strane výborne herecky zvládnuté a precítené /kapesníky nutné/, príbeh zaujímavý a neotrepaný,ale má to jeden veľký problém. Už úvod naznačuje ako to skončí, čo by ani nevadilo ,viď napr. bravúrne zvládnutá Carlitova cesta. Horšie je, že už po 20-30 min. je jasné úplne všetko. Je to jediný ale podstatný nedostatok tohto inak kvalitného filmu. Páčilo sa mi hľadanie a odmeňovanie dobra, v dnešných časoch je to potrebné viac ako inokedy. A možno film inšpiroval ľudí, ktorí už nemajú chuť do života... Trochu zvrátená inšpirácia, ale je. 70%. (25.10.2009)