Duna

Chápu, že mnoho filmů má vymazlenou technickou stránku a musí se to brát v potaz, ale tohle v moha ohledech přehnané zdůrazňování způsobu sledování mi je jaksi konstantně proti srsti. Moje blbost je, že mi často nesedí pravověrné sci-fi snímky, takže jsem věděl, že bych Dunu vidět měl, ale srdce mě k ní do kina prostě netáhlo. Udělal jsem chybu. Film získává diváka postupně, musí si zvykat na jeho fikční svět a orientovat se ve všech jménech mnoha postav, ale pokud se mu tohle podaří, čeká na něj neobyčejný zážitek. Na dvojku do přítmí kinosálu už zajdu! 90%. (24.02.2022)

Audiovizuální zážitek roku. Obyčejné kino je málo. Nedokonalosti plátna i slabý zvuk jsou bolestně znát. Převedení předlohy na plátna kin v této době dává dokonalý smysl a vytváří potřebný balanc drtivé většině dnešní filmové produkce. Civilizace jako přežitek, který je třeba očistit o život bezvěrců ve svaté válce nadchne bojovníky ISIS a jejich přívržence. Náznak, že muži nejsou tak úplně k ničemu jak se původně předpokládalo je také hodně odvážný. Pod tradičními západními tématy probublává Herbertova fascinace středním východem. Villeneuve si dává práci s vykreslením světa a jeho mechanizmů. Nápady jen hýří ať jde o technické detaily, harkonenské písničky nebo skotské dudáky. Srovnání s Hvězdnými válkami je na místě jen co se týče měřítka a do té míry, že ⊃∪∩⪽ působí mnohem realističtěji. Herecky špica, jeden vedle druhého. Emoce bublají pod povrchem a nejsou zbytečně okázalé. Jen je to strašně krátké i přes to, že děj první části jde mírně za půlku původní knihy. Zimmer temně burácivý. (20.10.2021)

Absolútny skvost, film roka a jeden z najlepších sci-fi filmov vôbec. Kde Frank Herbert kládol dôraz na psychológiu a dialógy, Denis Villeneuve rozpráva obrazmi, zvukmi a hudbou, cez omračujúcu veľkoleposť a hypnotizujúcu mimozemskú mystiku. Herecky bezchybné a hoci na povrchu zdanlivo studené, v skutočnosti hlboko precítené. 10/10 (26.10.2021)

10/10. Tady není o čem. Od Avataru jsem neměl pocit, že jsem v kině na podobně velkolepé filmové události a tenhle pocit vytrval po celou dobu delší stopáže, která ve výsledku utekla tak rychle, že jsem během titulků chtěl OKAMŽITĚ pokračování. Velmi unikátní, hloubavá, vizuálně podmanivá scifi odysea, která je stvořena pro velké plátna a filmové fanoušky, kteří chtějí víc, než zábavu a sterilní blockbustery. Pokud vám Duna nesedne - není to její problém. A není to i váš problém. Prostě nedojde k synergii zvoleného stylu, který Denis pro tuhle adaptaci zkonstruoval. A já ho za tenhle odvážný krok miluju. Nikdy by mě nenapadlo, že v kině pocítím podobné emoce, jako když jsem poprvé sledoval Společenstvo prstenu, Novou naději či první Matrix. Duna možná není obsahově a scénářem tak bohatá jako zmíněné projekty... ale díky pečlivé výstavbě fikčního světa a postupném odkládání karet na stůl - rozehrává tak podmanivý a zajímavý prolog k většímu příběhu, že v mém případě nemohu mluvit o ničem jiném, než o filmovém zážitku nejen letošního roku, ale dost možná poslední pětiletky. A to se tu vůbec nebavím o funkčních dramatech, politickém hašteření, designu celého světa, dech beroucí kameře, dokonalé hudbě, perfektně zvoleném hereckém obsazení či dalších proprietách, které dohromady tvoří událost jménem DUNA - na kterou pravděpodobně už nikdy nezapomenu. Ten kdo uvidí tohle scifi porno doma... je čistý barbar a já jdu ještě minimálně 3x koupit lístky, protože druhý díl MUSÍ přijít! Koření pro všechny! (21.10.2021)

Audio-vizuální stránka je opulentní. Tady bych nejraději skončil, ale nemůžu. Denis patří mezi moje top režiséry a prostě mu nemohu odpustit pár drobností v jeho vysněném projektu je. Knihy i původní film znám skoro nazpaměť a tak tu za mě ne zcela funguje vysvětlení světa Duny a jeho "zákonitosti" (štíty, lasery, vztahy, plány v plánech, kdo co ví...). Myslím, že právě v těch zákonitostech knihy a světa Duny je minimálně v prvním díle poražen původní "vykostěnou" Lynchovou verzí. Tady jsme v megalomanské a snové verzi Duny, které občas schází barvitost, ale rozhodně rozmanitost ( i když multikuturní téma využívá film opravdu detailně vč. zvuků a jazyka). Zaměření na Paulovy sny způsobuje, že není dost místa pro menší postavy (Pitter, Thuffir, Yueh a i Baron) a film se především v druhé půlce za mě docela táhne. To není zrovna příjemné po naprosto nádherné a precizní první hodině. Co je pro mě asi největší problém je vlastně neexistence emocionálního dopadu a vrcholu filmu. Tam kde Arrival na konci rozpláče snad každého, tam Duna selhává. Ano, je to teprve začátek, ale já osobně si nemyslím, že by v druhé části mělo být víc silných momentů, než je v první části knihy. Osobně jsem měl také pocit, že i když Denis všude tvrdí, že tohle je jeho definitivní verze a přesně takhle Dunu chtěl natočit, nemyslím si, že to je zcela pravda a podle mě tu tak 20-25 minut schází a to nemyslím jen (natočené) přistání Duncena na Arrakis nebo zcela přeskočené "cestování mezi světy". PS tolik slavných citátů a hlášek tu mohlo být a ... nejsou. Přesto, koření  musí proudit. PPS: jako soundtrack doporučuji rovnou Sketchbook od Hanse, je o level výš, než OST. (21.10.2021)