Silent Pain
Režie:
Martin Hollý ml.Scénář:
Jiří KřižanKamera:
František UldrichHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Rudolf Hrušínský, Ivan Jiřík, Vítězslav Jandák, Miroslav Táborský, Jiří Sedláček, Martin Dejdar, Tomáš Juřička, Jiří Pomeje, Dušan Cinkota, Jiří Langmajer (více)Obsahy(1)
Autobiografický film scenáristy Jiřího Křižana se vrací do padesátých let minulého století, do doby poznamenané lidskými tragédiemi a utrpením. Vypráví baladický příběh chlapce Janka Kadavého, jehož otec byl v roce 1949 zatčen, odsouzen a popraven jako „třídní nepřítel“. Matka krátce nato zemřela a Jankovi zbyl jen děda. Děj filmu se odehrává ve dvou časových rovinách: zachycuje tragikomické epizody z vojenské služby u pétépáků a trpké vzpomínky na dětství plné ústrků ze strany spolužáků i dospělých. Jediným světlým bodem Jankových vzpomínek je děda. Moudrý a poctivý starý muž, který jej po smrti rodičů v malé valašské vesnici vychoval… (Česká televize)
(více)Recenze (413)
Tichá bolest mi ukázala opět 50. léta, ale v tochu jiné formě, která se mi také líbila. Opět pan Hrušinský zářil stejně jako ostatní herecký nováčci, kteří se stávali hvězdami a tady ukázali co v nich je. ()
smutná obžaloba komunizmu a naprosto excelující Hrušínský...komorní film který zanechá hluboký zážitek ()
Dosť depresívny a smutný film, osud malého chlapca v ťažkom postavení syna veterána z Británie v komunistickom besnení. Bolesť sa strieda s často humornými príhodami z vojny alebo aj menej humornými až tragickými. Niektoré scény je ťažké posúdiť, prečo tam sú a čím majú dotvárať dej alebo atmosféru. –––– K boji v boj, do tanku v tank. –––– O čem víš, že je správné, dělej podle sebe, nenechávej si nic diktovat. ()
Príbeh smutný ako jeho názov a doba z ktorej pochádza. Linka s Rudolfom Hrušínskym ako dedkom a Ivanom Jiříkom jeho vnukom, bola po celý čas dominantná a veľmi citlivo spracovaná. Je to jeden z filmov, ktorý stačí vidieť raz. 3,5*. ()
I v epizodních postavách vzácně silné obsazení. Obešla bych se snad jen bez exministra (tehdy jen herce) Jandáka, jeho mastný tlustý kulatý obličej vážně nemusím, přímo odpuzuje. (I když do role to patřilo.) Děti obvykle pochovávají rodiče, ale je smutné, když rodiče přežijí své děti. Jen Hrušínskému to nářečí, při vší úctě k němu, moc nesedlo. Jemu víc sluší kultivovaná čeština, Vančurův jazyk, to je jeho parketa. Ovšem hereckému umu ani ten dialekt neubral svatozář. Mladíček Langmajer, vojín malíř amatér. Vlasti sloužil do roztrhání těla. Při některých scénách jsme chvíli nevěděla, zda se smát, nebo jestli se mi chloupky ježí hrůzou. Třeba při procítěném zpěvu Písně práce! A upření !!! výsady pionýrského šátku! Další scény pak už výhradně na tu husí kůži. Po dlouhé době film, tedy český film, který mi měl co říci. A s naléhavostí, kterou jsem ani nečekala. Děda, co se bije za syna, vnuka, minulost i budoucnost. Stejně tak se střídá minulost se současností, vzpomínky s realitou. 50. léta musela být strašná, očistec na zemi. Bylo horší dětství nebo služba u PTP? Ponižující prohlídka zapálené vazačky, hrabání se ve skříni i v citech. „Každá smrt, u které jsem byl, a která se mne dotkla, mne na něco připravila.“ „Osud je akorát výmluva pro svinstva, co lidi páchají.“ „Bolest se vždycky vrátí, ale nikdy nezůstane, protože ji pokaždé něco zažene.“ Zedníček Smrtibrácha byl tak trochu zbytečnou karikaturou. Hledání slivovice těžce ze života, to známe na Moravě leckdo. Ke konci film tak trochu ztratil sevřenou formu, ale jinak patří k tomu nejlepšímu, co jsem z české tvorby v poslední době viděla a řadí se po bok Želarům či Sekalovi. „Píšu co si myslím a myslím si, co chci.“ (To je citát, ale podepisuji se pod něj na 100%.) ()
Smrtibrácha v podání Pavla Zedníčka neměl chybu :-) Hrušinský taky jako moravský dědek nezklamal, jen by to chtělo víc tenhle film propagovat a dávat ho do televize, nikdy jsem ho v televizním programu neviděl. ()
Film o najsmutnejšom období našich dejín, o päťdesiatých rokoch minulého storočia v ktorých vrcholili bolševické represie a hon na "triedných nepriateľov". Sledujeme príbeh Janka Kadavého (Ivan Jiřík), ktorého otec bojoval v británii ako pilot RAF, avšak roku 1949 ho zatkla štb a následne bol popravený. Janek má tak vypálené stigma syna triedneho nepriateľa na celý život. Všetko sledujeme v jeho trpkých spomienkách. Napríklad že na základnej škole nesmel vstúpiť k pionýrom, odmietli ho pustiť k maturite, vyhodili ho z vysokej školy a skončil ako popelár a následne šiel na vojnu k PTP. Príbeh sa drolí na smutné ale aj tragikomické scénky a vsúvajú sa do toho spomienky na jeho deda (majstrovský herecký výkon Rudolfa Hrušínského), ktorý mu bol oporou. Popritom je tu pohľad na zlé podmienky, v ktorých museli "černí baroni" pracovať. Neprávom zabudnutý film, ktorý by si zaslúžil vydať na Dvd. ()
Už jsem se párkrát zmínil, že Jiří Křižan psal vynikající scénáře, a u Tiché bolesti je tomu nejinak. A právě ve scénáři vidím největší pozitivum filmu. ()
Slová , ktoré kedy niekto pokladal do úst Rudolfa Hrušinského, sa málokedy stretli so sklamaním. Tento film má v sebe však okrem kvalitného scenára aj hlbokú štúdiu názorov , ktoré v pretriezvení časom odkrývali svoje presné znenia. Štýl natáčania tohto filmu v zmysle rovín bol dobrý nápad. Niekedy však tieto scény boli zbytočné . ( Napríklad zatknutie otca , o ktorom sme veľmi dobre vedeli už z rozprávania a lepšie by padlo, keby tento prípad zostal viac tajomstvom ). Nič sa však nemení na fakte, že sa jedná o perfektný film , ktorý bude mať vždy čo povedať. ()
Tyvole jak tam Jandák zajede s tankem do toho mokřadu, to je snad nejlepší alegorie na socialismus ever. I přes semtam uondaný pasáže je to dobrej drama/komedie film. Rozhodně stojí za zhlídnutí. (80%) ()
Bohužel nepříliš známý film, který je mnohem hlubší než Černí baroni a přitom mu nechybí ani ten humor. Navíc jsme svědky nádherné ukázky herectví Rudolfa Hrušínského. ()
Tak tohle bylo hodně velký depresárium. Jestliže je u snímku Tichá bolest napsáno drama, mělo by být minimálně s velkým D, přinejlepším psáno DRAMA. Člověka až mrazí v zádech, když vidí ty vymytý zelený mozky, jak rozdávají nesmyslný rozkazy a tresty obyčejným klukům a u toho chlastají pivo, protože jim je všechno u prdele (taky se jim to nakonec vymstilo). Vůbec celá ta politická situace téhle doby byla hrozná a můžeme být rádi, že žijeme v jiné době. 4,5/5 ()
Křižanův pohled na členy jednotek PTP se všemi základními esencemi jeho tvorby, mužností, přímočarostí a chutí slivovice. Jiřík si svou postavu Uhraje, ale film stojí hlavně na panu Hrušínském a Jandákovi, kterému blbci vážně jdou! Pan Hollý si uměl vybírat příběhy a nebál na svou dobu a místo točit moderně, dočkáme se pohybu kamery, jednotného tempa vyprávění, přehledných flashbacků a hladkého střihu. Další dílo, jenž by si zasloužilo stát se povinnou četbou. Příběh o tom, že i když se k vám osud chová jako k mravenci, kterému právě spálili mraveniště, nemusí to znamenat, že se nemáte chovat jak rovný chlap!... 90% ()
Tento film je samozrejme pojaty uplne jinak nez Cerni baroni. O mnoho vazneji. Nicmene je vynikajici. K vykonu pana Hrusinskeho nemam slov. To se proste musi videt. ()
Pomerne svizne koukatelnej film, predevsim z prostredi petepaku. Ze bych u toho slzel se rict neda, ale ostuda to neni. Jandak jako lampasak idealni, mentor Hrusinsky stejny jako vzdy. Klasicke rane devadesatkove porevolucni tema. ()
Martin Hollý opäť ukázal, že bohužiaľ len bol jeden z najlepších slovenských režisérov. Spolu s kameramanom a výborným scenárom spravili jeden z najlepších filmov z obdobia 50tych rokov. Rudolf Hrušínský vytvoril jednu fantastickú postavu plnú lásky a nenávisti. Tento film je naozaj moc dobrý!! 85%. ()
Vážení přátelé...toto je jeden z našich nejlepších porevolučních filmů...Bohužel zůstal velmi neprávem poněkud pozapomenut. Stejně jako třeba Vracenky...Je to škoda, ale doufám, že jeho čas ještě přijde... ()
16. 10. 2010 (278.); někteří lidé prožívali 50. léta minulého století dost ošklivě ()
sekera mlhy / odtíná slova od úst / uvnitř trhají ()
Len na úvod:Černí baroni od Švandrlíka sú satirou.Satirou, ktorá robí zo všetkých majorov a príslušníkov strany hlupákov.Tichá bolest je veľmi kritickou drámou,ktorá žaluje a vykresluje ich ako vrahov.Na každý pád ide, ale o film, ktorý dokáže veľmi precízne dať dohromady dve časové línie, ktoré sa nádherne doplňujú a vytvárajú jednotný celok.Filmu, ale veľmi pomohlo herecké eso menom Rudolf Hrušínský, ktorý znovu exceluje a výborným výkonom ukazuje ako má vyzerať herecká poézia.Opisovať ide, ešte veľa vecí, avšak ďalšie synonymá na tieto superlatívy nechcem opakovať. ()