Hannah Montana

Žila byla trapka s thymolinovým úsměvem a poruchou osobnosti. Něco jako Jekyl a Hyde, ale tady je to kráva a větší kráva. Všichni ji mají rádi, ona by se taky rozdala. Spousta přátel a chápající papá to všecho jistí z povzdálí. Všude klid a mír.....ale tady to není. Další Disneyho příběh z planety Lobotomia. (14.07.2009)

Vražedná směs "ztřeštěného" (čti - retardovaného) humoru, naprosto příšerného herectví, cukrlátkového popíku a country (kristepane!). Miley Cyrus je osoba, kterou mám chuť škaredým způsobem sprovodit ze světa pokaždé, když promluví - Disneyovo impérium dosáhlo nejkrutějšího dna, filmy jako tento jsou asi nejlepším důkazem. Ještě jednou uvidím kovbojské boty a budu zvracet. (31.07.2009)

Apriorní nenávist a odpor filmových recenzentů a uživatelů internetových databází plyne pouze z jejich domnělé pozice elity a záštity dobrého vkusu. "Hannah Montana" není špatný film! Je hloupý a ideologicky pochybný. Je to tedy principielně podobný případ jako u "Triumfu vůle". Řemeslo podřízené oslovení cílového publika je zde precizní. Také se nabízí srovnání s neadekvátně adorovanou klasikou "Čaroděj ze země Oz" (1939). Oba filmy jsou totiž otevřené diametrálně odlišnému čtení – na jedné straně to jsou „neškodné“ filmy pro děti, současně mohou být vnímány jako plytké povrchnosti i ideologicky odporné snímky, ale stejně tak vyzývají ke queer interpretacím.___Haterský bonus pro české nerdy: Když se poprvé objeví hlavní záporák v převlečení za fanouška Hanny Montany, vypadá jako František Fuka. I když později odloží brýle a mimoňský výraz, nerdí klenot - ledvinka - zůstává. Více v recenzi na Aktuálně.cz. (11.06.2009)

Pokusím se nepsat kritický, satirický, cynický příspěvek jako ostatní, kteří (z velké části právem) hází Hannah Montanu do odpadového hodnocení. Abych řekla pravdu, v poslední době chodím do kina na tři typy filmů. Ty první mě zajímají, odpočítávám dny do jejich premiéry a většinou si je hned po prvním shlédnutí zamiluju. Na ty druhé přichází čas v době, kdy v kině nejde žádný film z první kategorie a já mám přesto chuť na velkém plátně něco vidět, a vyberu tedy film, který se aspoň částečně jeví jako nadprůměr hodný pozornosti. Třetí typ jsou filmy, na které chodím čistě z recese se stejně naladěnými kamarády. Do první kategorie patřilo v poslední době třeba Gran Torino, do druhé Star Trek a jak jistě uhodnete, Hannah Montaně náleží třetí. Občas mám pocit, že dneska stačí studiu Disney sebrat průměrnou čtrnáctiletou holku z ulice, nalíčit ji tak, aby vypadala nejmíň jako dvacetiletá, obléknout ji do vyzývavých barevných oblečků, postavit ji na podium a děti podobně staré jako ona hlavní hrdinka budou šílet. Co na tom, že její písně byste nikdy nezahráli na pianu, protože nemají melodii, že ta úžasná holka zpívá hůř než vaše kamarádka sedící vedle vás a že se za filmový tanec dnes považuje skákání na místě a máchání rukama, pro jistotu natočené dvaceti kamerami z dvaceti úhlů, aby se to vždy dalo ve studiu sestříhat do nějaké patřičně cool podoby. Asi jsem šílenec, ale za hudební film považuju to, co lidi jako Bing Crosby, Frank Sinatra nebo Gene Kelly předváděli před půl stoletím a rozhodně ne to, o co se dnes snaží Hannah Montana. Víte, občas mě napadne... zkuste tenhle film hodit do černobílé barvy, seberte mu miliony dolarů, stovky komparzistů a stylisty herců, natočte ho v komorním prostředí a postarejte se o to, aby aspoň dvě písně byly provedené za minimálního doprovodu nebo bez kapely. Když tohle uděláte, nezbyde vám z Hannah Montany vůbec nic. (26.07.2009)

Zcela průměrný hollywoodský film, nic víc, nic míň. Kdo to sakra je Hannah Montana? Konstrukt v reálném světě i ve světě příběhu, karikatura valley girl á la Pravá blondýnka, která si nikdy nesmí zapomenout obří kufr se šminkami. Oproti tomu Miley Stewart je docela fajn holka se zajímavým hlasem, který se mi líbil hlavně ve chvílích, kdy nezpívala. A scéna "prozrazení," i když je jen roztáhlou verzí toho samého z Táty v sukni, je náhodou docela zábavná. (04.09.2009)