Reklama

Reklama

Vlahoš von Rosret přišel jako mladík o oba rodiče a snažil se uživit, jak se dá. Velmi záhy zjistil, že má velké nadání pro podvody, a postupně své „umění“ zdokonaloval. Celou dobu, po kterou páchal tuto činnost, byl přesvědčený o tom, že tím vlastně nikomu neubližuje. Soud na to měl jiný názor a udělil mu trest smrti oběšením. Od jisté smrti ho zachrání lord Havelock Vetinari, který se považuje za jakéhosi anděla spásy a nabízí Vlahošovi místo poštmistra v Ankh-Morporku. Druhá možnost je pád do hluboké propasti a jistá smrt. Vlahoš tedy volí práci na zanedbané poště a doufá, že se mu podaří upláchnout. Hlídat ho bude golem Pumpa 19, který je něco jako probační úředník a ujišťuje ho, že se postará o to, aby neutekl, ale také o to, aby se mu nic nestalo. Na této poště totiž za záhadných okolností zemřeli již čtyři poštmistrové. Na poště jsou dva zaměstnanci. Starý, přesto mladší pošťák Toliver Grešle a mladý Slavoj Zálepka, vášnivý sběratel špendlíků. Protože pošta nedoručuje již léta žádné zásilky, všude jsou miliony dopisů a balíků. Velkým konkurentem poštovního úřadu je Nadosah Pozlátko, který vlastní systém klikacích semaforů, jež jsou mnohem rychlejší v doručování zpráv než pošta. Vlahoš na poště trpí halucinacemi, které mu ukazují, co všechno svými podvody v minulosti způsobil. Jeden z jeho podvodů s cennými papíry ovlivnil i život rodiny v tomto městečku. Pan Srdénko byl vynálezcem a majitelem semaforů, ale neměl dostatek peněz a musel si půjčit u banky. Když Vlahoš svým podvodem banku připravil o peníze, banka na svých klientech, včetně pana Srdénka, požadovala okamžité splacení půjčky, a tím byl pan Srdénko zlikvidován. Jeho systému semaforů se zmocnil podnikatel Nadosah Pozlátko. Pan Srdénko zemřel a na jedné semaforové věži zahynul i jeho syn Jan. Naživu zůstala jen jeho dcera Krasomila Adoráta Srdénková, která se o sebe musela postarat sama a vymyslela obchod s golemy. Vlahošovi se líbí a už kvůli ní se pokusí poštovní úřad obnovit, aby se pomstil Pozlátkovi. Vymyslí systém poštovních známek a nabízí expresní doručení zásilek. Krasomila Adoráta ho zprvu moc nemusí, ale když vidí, že bojuje proti Pozlátkovi, dovolí mu, aby ji pozval na večeři. V tu chvíli již díky halucinacím Vlahoš ví, že nepřímo způsobil smrt jejích blízkých, a chce se od ní raději držet dál. Tím ji však urazí. Na Pumpovu radu napíše na papír pravdu o tom, proč ji odmítl, a díky Pumpovi Krasomila Adoráta přijme pozvání na večeři. Zatímco čte dopis o všech Vlahošových skutcích, na poště začíná hořet. Způsobil to zlý bánší, který pracuje pro Pozlátka a který způsobil i smrt bývalých poštmistrů. Nyní čeká na Vlahoše a dočká se. Vlahoš se vrhne do ohně, aby zachránil Slavoje Zálepku. Bánší se Vlahošovi přizná k vraždám i k tomu, že teď hodlá zabít také jeho. Dojde k explozi a Vlahošův osud je v tuto chvíli neznámý. (TV Prima)

(více)

Recenze (320)

suicide 

všechny recenze uživatele

Otec prasátek podle mě mnohem více vystihoval tu správnou pratchettovskou atmosféru, ale Zaslaná pošta má zase mnohem více divácky příjemnější a přijatelnější příběh. Navíc po nutných filmařských úpravách a zkratkách se dostáváme k skvělému a nenudícímu filmu. Jsem rád, že SkyOne natočilo ty tři filmy - alespoň trošku šíří povědomí o páně Pratchettově dokonalém světě i mezi lidmi, co o knížku ani nezavadí. A po Barvě kouzel jsme konečně zase viděli ankh-morporskou demokracii v praxi. Jeden muž, jeden hlas - a ten muž je lord Vetinari. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

V posledných dňoch mám smolu. Naposledy som si nevšimol, že film nehodnotila ani dvadsiatka fanúšikov a dnes som si nevšimol, že film je filmovou verziou knihy T. Pratchetta, o ktorom, ani o jeho Zemeploche neviem prakticky nič. V mladosti táto literatúra nebola dostupná a teraz sa mi už do nej nechce púšťať. Pochopiteľne, že bez poznania celého segmentu kultúry, ktorú film a jeho predloha predstavujú som nemal šancu prežiť sledovanie bez problémov. Nabudúce si už dám väčší pozor, aby som nekazil hodnotenia a pozitívne dojmy tých, ktorých táto literatúra oslovuje. ()

Reklama

Ištván87 

všechny recenze uživatele

KOMENTÁŘ DODÁN PO DODATEČNÉM PŘEČTENÍ PŘEDLOHY: Je to zvláštní, ale i přesto, že si tenhle film jde dost tvrdě svou vlastní cestou a až na začátek a konec se předlohy moc nedrží (ovšem skvěle se vypořádává s geniálním Slavojovým vyplňováním příručky během požáru), i tak na mě působí dost dobře. Příběh byl silně zdramatizován a například celá část, kdy je slečna Srdénková na Vlahoše nakrknutá, je zcela v rozporu s předlohou, nicméně díky některým scénáristicky dodaným vtípkům (přemlouvání golemů ke stávce) je to poměrně osvěžující. Sice mi úplně nesedí některé herecké výkony (to je chyba u všech Pratchettových adaptací, postavy se příliš pitvoří), dosti ruší ta televiznost a některé změny proti předloze jsou už trochu moc, nehledě na to, že můj milovaný Vzoromil Výsměšek je tu prezentován jako úplně normální a k tomu ještě velice moudrý a důstojný muž, ale i přes to přese všechno zůstanu alespoň na smířlivých čtyřech hvězdičkách. Má to moc pěkné obsazení, Charles Dance je velice dobře zvolený pro úlohu Havelocka Vetinariho, Claire Foy je zkrátká nádherná, Richard Coyle v úloze Vlahoše je taky poměrně slušný (nicméně místy až moc prvoplánovitě komediální), nejlepší ovšem bude asi, i přes rozdílnost této postavy v knize a ve filmu, David Suchet v roli hlavního záporáka, Nadosaha Pozlátka. Ten zde má na triku nejvíce vtipů (a mám dojem, že žádný nepochází z knihy) a právě většina jeho scén (hlavně ve druhé části filmu) patří k tomu nejlepšímu, co ve filmu uvidíte. Zatímco v knize byl Pozlátko dvoumetrový hromotluk s postavou a vzezřením luxusního piráta, nebezpečný protivník a geniální podvodník, tady je jedním z hlavních nositelů humoru. Jak jsem již říkal, dám tomu čtyři. Ale příště by to chtělo velké plátno, velký rozpočet a víc se držet předlohy, protože zasahovat do knih Terryho Pratchetta (jehož knihy v sobě mají velice často zakomponovány ryze filmové vypravěčské prostředky) je poměrně zbytečný a v podstatě i marný boj. P.S: Má to poměrně slušný český dabing, který se věrně drží geniálního překladu Jana Kantůrka (až na ten Žuch). ()

mortak 

všechny recenze uživatele

U Pratchettových knih platí více "jak" než "co". Samotný děj, vcelku jednoduchý, je "vyšperkován" tolika nápady, postřehy, satirou, až celá Zeměplocha s jejími obyvateli se jeví jako skutečný svět tak podobný tomu našemu. Jenže ve všech třech TV adaptacích zůstal jenom ten osekaný děj, nic víc. Zatímco kniha se více soustředí na boj starého s novým, pošty s novou technologií podobající se IT, film akcentuje nápravu jednoho podvodníka čistou láskou. A i když je Claire Foy dokonalá a k nakousnutí, je to posun od Pratchettova světa někam úplně jinam. A ty němé scény typu "zoufalá slečna Srdénková začíná kouřit"...WTF!!! Tři hvězdičky za přesné herce, od Pozlátka k Slavojovi, ovšem k Pratchettovi to má dost daleko. ()

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

Poslední desetiletí nám přineslo dvě fantasy velesérie: Pána prstenů a Harryho Pottera. Filmová Zeměplocha vedle nich působí jako velmi chudý bratříček, ovšem stará česká moudrost praví, že chudoba cti netratí. Jacksonova trilogie mi připadá okázale a neživotně velkohubá, svět stvořený jen k monstrózním příběhům, v němž všechno je učiněno jiné, lepší, větší a vznešenější. Ano, i malost a obyčejnost tam má epické rozměry. V Jacksonově Středozemi, narozdíl od té Tolkienovy, se nemůže stát nic nedějinotvorného, aniž by to působilo nepatřičně. Například humor. +++++ V potterovské sáze mě odpuzuje to okaté elitářství, pohrdání mudly, kteří žijí nicotné životy (snad se to v pozdějších dílech mění ? nechci to zkoumat), neustálé střetávání Pottera a Voldemorta, které musí pokračovat, protože nic jiného se střetávat nemůže, jen absolutno s absolutnem. Velká gesta, velké city, zase všechno zveličené. +++++ Ale Zeměplocha... ? Zeměplocha plná lidského hemžení, smradu, přelidněná, nesourodá, záměrný guláš Zeměplocha? Ta je mi bližší s těmi lidičkami, človíčky, křiváčky, slizounky, podvodníčky a srábky. Kolotá a bublá, snad jak prapolévka, z které povstal život. Složena z laciného šmejdu, zdravého buranství a lidského pachtění po štěstíčku - ať žije. Té nebudou vadit laciné rekvizity, zdánlivě uboze se jevící masky, "woodpunkový" styl světě na Želvě svědčí. Může se ocitnout v prostředí westernu, sandálu, pláště a dýky, a každým krokem do dalšího mimo vyvolat úsměv. +++++ I tady "princ", velmi pochybný i s uvozovkami, získává svou "princeznu", zlo je jako v každé správné pohádce poraženo, ale cestičky k cíli se tak křiví a jsou tak zálibně pitoreskní... Postavy nereálné, blízké karikaturám, ale odrážející typy, které spíše než Frody, Gandalfy, Voldemorty, Glumy a Saurony potkáváme ve svých životech. A všechny budete uvědoměle milovat, i lstivého Vetinariho. Hermiona, Arwen či Galadriel mohou být sebenádhernější, ale Adoráta Srdénková, to je ženská! Aragorn či Frodo mohou být hrdinové, ale Vlahoš, to je sympaťák! Srdce Zeměplochy tepe s námi, nepovyšuje se nad nás. Pociťovaná absurdita našeho bytí se v ní jen násobí, což nás nakonec očišťuje víc, než hrdinské eposy. Je to únik neúnik. Prcháme do něj, nacházíme v něm chvilkový azyl, ale stále zůstáváme doma. Tohle je film, u kterého odpočívá Subjektiv, dík tempu aktivně. Silné ****. ()

Galerie (70)

Zajímavosti (5)

  • Film knihu poměrně věrně kopíruje. V několika drobnostech se ale rozcházejí. Například smrt Tragoječe je v knize "brutálnější", když spadne do kouzelné třídičky pošty. Také zpráva, kterou Vlahoš (Richard Coyle) pošle po Velké lince, není odvysílána ze staré semaforové věže, jako ve filmu, nybrž z opuštěné kouzelné veže. Ve filmu se také například neobjeví jedna ze zásadních zeměplošských postav Smrť, přestože v původní literární předloze figuruje. (Chegi)
  • Natáčení probíhalo v Maďarsku. (Chegi)
  • Sir Terry Pratchett, autor knižní předlohy, se ujal role jednoho z pošťáků, který se objevil v závěru filmu. (Tom_Lachtan)

Související novinky

Indyho brácha chce vlastní seriál

Indyho brácha chce vlastní seriál

05.04.2012

Nejslavnější filmový archeolog měl spoustu inspirací. Jednou z nich byl lovec Allan Quatermain z románů H. R. Haggarda, který žil na konci 19. století a v Africe pátral po pokladech a ztracených… (více)

Reklama

Reklama