Režie:
Václav HudečekKamera:
Alois NožičkaHrají:
Jiřina Bohdalová, Jaromír Hanzlík, Miloš Kopecký, Hana Maciuchová, Ludmila Vostrčilová, Vladimír Krška, Milan Klásek, Stanislava BartošováObsahy(1)
Geniální český dramatik Jiří Hubač napsal na přání Jiřiny Bohdalové roli Kláry, stárnoucí ženské z bufetu na nádraží, která celý život pečuje o svoji rodinu. Hodného, i když jednoduššího bratra Fandu a záletného otce, který za sebou zanechává zástupy bývalých milenek a jejich dětí. A celý život sní o tom, že si koupí dům, v němž bydlí v nájmu – svůj dům na nebesích... Jedna z nejlepších inscenací Divadla na Vinohradech 80. let. Trošku smutná, ale přece jen komedie, s dokonalým výkonem Jiřiny Bohdalové. Divadlo na Vinohradech uvedlo premiéru představení 14. listopadu 1980 a derniéru 23. dubna 1987. Celkem bylo odehráno 159 představení. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (27)
Jednoduše řečeno - neuvěřitelná Jiřina Bohdalová! To nejde nijak popsat, zpracování do filmové podoby a výsledný snímek Jedna kočka za druhou, není zdaleka tak dobrý jako hra Dům na nebesích. Jedinečný scénář Jiřího Hubače je ve filmu necelý, ale na prknech zaznívá celý. Herecký ansábl je zde taktéž o trošku jinačí. Miloš Kopecký místo Petra Nárožného, Hana Maciuchová - Simona Postlerová, Jaromír Hanzlík - Václav Vydra. Akorát paní domácí - Lída Vostrčilová, nebyla zdaleka tak přesvědčivá jako filmová Jiřina Jirásková. Ale jinak: divadlo je divadlo, film je možné pouštět stále dokola, ale v divadle je každé představení jiné a to je právě jeho velké plus. ()
Vrcholná umělecká kreace Jiřiny Bohdalové připomíná jinou obryni české Thálie: Danu Medřickou ajejí Erži z KOČIČÍ HRY. Schopnost podívat se na lidský život očima těch průměrných "normálních smrtelníků" a objevit na dně pomyslného zlatokopeckého síta jejich života vlastní autorská nenapodobitelná zrnka "perliček na dně" je jedinečná a takřka vždy hraničí s tvořitelskou genialitou. Ivan Hubač, jeden z největších spisovatelů písemnictví rozvětvené české Thalie druhé poloviny dvacátého století, mezi tyto autory nesporně náleží. Mimo Bohdalové hvězdné vystoupení na sebe upozornili další, neméně dobří: bohem políbený Jaromír Hanzlík, jedinečný Miloš Kopecký, skvělá Hana Maciuchová. I ostatní výkony jsou na vysoké úrovni s výjimkou Lídy Vostrčilové, jejíž herecký projev nese známky lehkého zastarávání a spíše by patřil na rozhraní druhé a třetí čtvrtiny dvacátého století. Ocenit je nutné i scénu a její vynikající práci s jevištním prostorem, který realitu kontur slučuje organicky se symboličností, druhým plánem, děje a obsahu dramatu. V každém případě se na DVD podařilo uchovat jedinečný umělecký zážitek přenositelný svým étosem a tvůrčím vzmachem i na mladší nebo zcela nepamětnické generace české divácké i umělecké veřejnosti. ()
Samozřejmě je to přijatelnější zážitek, než filmová adaptace Jedna kočka za druhou, neb vznikala po revoluci, že. A toto je fenomén Vinohrad 80. let. Čiže tak. Ale stejně prožít s Bohdalkou a její vyřídilkou dvě hodiny je poměrně náročné. Naštěstí je tu Hanzlík s Maciučkou a několik vedlejších linek, které mají trochu jiný obsah, než je ten nekonečný gejzír moralit, mouder a poučení. "Takovouhle vilu vidíš jenom ve filmu pro pamětníky! A já ti jí koupím!" ()
"Největší a nejhorší věc na světě je, když má někdo někoho příliš rád." Dům na nebesích je skvost, a to bez jakékoliv nadsázky či snad přehnané adorace. Doporučuji ho úplně každému. Jiřina Bohdalová předvádí neskutečně obdivuhodný výkon, zcela uvěřitelný i díky tomu, že Jiří Hubač hru psal přímo pro ni a založil ji na jejím skutečném životě. Pobaví i dojímá. Zkrátka a dobře Divadlo na Vinohradech v plné síle a 156 minut uteče jako hodina. Vážně. ()
Velmi se vtírá a nabízí srovnávání s Kočičí hrou a paní Medřickou. A když si to připustím, a neumím jinak, musím zůstat u čtyřech hvězdiček. Nechci vyjmenovávat konkréta, nutně by to vyznělo jako hanění Domu na nebesísch, což bych nechtěl. Je to pěkná hra a po všech stránkách výtečně zvládnutá. ()
Hubačova životní moudra a Bohdalka na 120%. Ukázkové herectví v komediálním dramatu na úrovni nejvyšší. ()
Tohle je pěkné. Ale mohlo to být i ošklivé, proto jsem rád že je to pěkné, že toho slova mohu užít. ()
To ještě paní Bohdalová byla HEREČKA... ()
Čtyři hvězdičky za hru a pět za úžasnou Jiřinu Bohdalovou! ()
"Všichni umíráme, ale málokdo si to připouští, proto je na světě takovej bordel..." 90% ()
Je to více o smutku než o komedii, ale představení určitě stojí za shlédnutí. Jiřina Bohdalová táhne celé dvě a půl hodiny s neskutečnou energií a je na co se koukat. Nakonec, když se film ve mně rozležel, měním hodnocení na plný počet. ()
Herecký koncert par excellence. 1) Divadelní představení na televizní obrazovce těžko konkurují výpravným řádově dražším filmům plným nádherného pokoukání, dokonalého zvuku a výborného osvětlení. Divadelní atmosféru bezprostředního kontaktu diváka s herci kamery přenesou v tom lepším případě jen částečně. Před obrazovkou nejsem přítomen jedinečné chvíli vzniku uměleckého výkonu, sleduji pouze záznam. 2) Proto nemám divadlo na obrazovce příliš v oblibě. V tomto případě však fantastické herecké výkony zejména Jiřiny Bohdalové, ale i Miloše Kopeckého, Hany Maciuchové či Milana Kláska převálcují všechny možné výhrady. Skvěle napsaný (inu, Jiří Hubač) příběh pod taktovkou dlouholetého režiséra Národního divadla Václava Hudečka nemůže diváka neoslnit. 3) Moje jediná výhrada je zbytečně rozvleklá střední část, kde se příběh téměř zastaví a přešlapuje na místě. Vzhledem k celkové délce by hře zkrácení o nějakých třicet minut prospělo, získala by na dynamice. A to je také důvod, proč dávám jenom čtyři hvězdičky, i když paní Bohdalová by si jich zasloužila minimálně šest. ()
Role šitá Bohdalové na tělo a vyplatilo se. Viděla jsem ,,Dům" naživo v divadle Na Vinohradech a byla to bomba. Už taková bomba není, když si uvědomím, kolik let uplynulo sakra :-) ()
Stačí když řeknu, že to byl velmi pěkný zážitek a paní Bohdalová byla skvělá. ()
Proti jedné kočce..která vznikla podle divadla a které se Bohdalce hodně nelíbilo, je tohle moc veselé... Jedna kočka za druhou je skvostná, s tímhle sem se nepotkal... Manželka scénáristy Jiřího Hubače mu nedopatřením vyhodila 25 stran textu a on zdrcen už odmítl hru znovu psát.Jiřina Bohdalová která věděla že píše hlavní roli pro ni ho tak dlouho "otravovala" žadonila, motivovala autora, až se scénárista rozhodl hru dopsat. ()
"To snad není vůbec ženská, to je zástrčka od pekla…" Pekelně výborná hra Jiří Hubače se spoustou vtipných frků, pekelně skvělá Jiřína Bohdalová. Ale nejen ona. Celá pleáda krásných herců Vinohradského divadla. ()
Bohdalova, Kopecky, Hubac a genialni magicky klavirni napev (Jiří Bažant, Jiří Malásek). Kdyby takhle vypadalo kazdy divadlo, snad bych se tam sel i podivat... ()
Takovéhle herecké mistrovství se v televizi moc často nevidí. Bohdalka jede!!! Historka to není nijak převratná (pojednává se o těžkostech života), ale rozhodně má co říct, dialogy přinášejí spoustu zábavy i zamyšlení a všechny ty postavy, vykreslené i s negativními vlastnostmi, jsou nakonec docela sympatické a každý si může říct, že někoho tak obětavého, který občas dokáže pěkně lézt na nervy, v rodině měl či má. ()
Mám rád divadlo, obzvláště pak komedie s dobrým hereckým obsazením. A tahle je hra je divadelní klenot. Bohdalová, Hanzlík a Kopecký předvádí takové úchvatné výkony, které u nich málokdy můžeme vidět ve filmu; navíc je znát, že hru napsal Hubač, protože je svižná, vtipná a bravurní. Jedno z nejlepších dívadel, co jsem viděl. Po dlouhé době zase "snímek", u kterého jsem byl rád za jeho delší stopáž. ()
Mnohem lepší, než filmová verze. ()