Reklama

Reklama

Berlínsky producent elektronickej hudby Martin, známy ako DJ Ickarus cestuje po kluboch po celom svete so svojou manažérkou a priateľkou Mathilde a chystá sa vydať svoj najväčší album. Všetky jeho plány však stroskotajú po tom, čo ho hospitalizujú na psychiatrickej liečebni kvôli nadmernému požitiu drog po jeho vystúpení. Berlin Calling je tragikomédia, poukazujúca na problémy a život v dnešnom Berlíne. (sonickaaaa)

(více)

Videa (1)

Recenze (104)

Flipnic 

všechny recenze uživatele

On to není ani tak film o hudební-párties-scéně a už vůbec ne o taneční elektronické hudbě (i když ta je super!!), ale je to film hlavně o drogách ... O drogách, překopanejch, vyjetejch stavech a pak teprve o taneční scéně ... Není to taková pohodovka a srandička jako Human Traffic, ale ani takovej hardcore jako Trainspoting. Je to někde mezi ... Pro mne jeden z nejlepších filmů o drogové scéně ... takhle to prostě chodí na hudebních párties, takhle to prostě funguje. V tomhle jsem (bohužel) našel kus svýho já a minulosti ... Absolutně nejlepší okamžik fimu 48. minuta kdy Icky příjde sjeten z kokainu na párty a paří tam na ten suprovej track ... Melancholický, smutný ... ale sakra dobrý ... ()

emma53 

všechny recenze uživatele

Jeden by neřekl, co se všechno může odehrávat za vznikem takového alba, jako je Berlin Calling. Droga je svinstvo a dokáže člověka totálně zlikvidovat a nebo v případě DJ Icka dostat do psychiatrické léčebny. Byly chvíle, kdy jsem měla husí kůži při pohledu na to, co dokáže taková droga udělat s člověkem. Přestože nejsem zrovna fandou téhle hudby, tak sem rozhodně bezvadně sedla a vůbec mně nevadila. Že by to byla zrovna komedie, to bych neřekla, ale syrovost a reálnost z toho snímku vyzařovala zcela jasně. Paul Kalkbrenner svého Icka zahrál opravdu bezchybně a já mu jen fandila, aby se z toho nějak dostal, ale jestli to dopadlo, nebo ne............ ()

Reklama

Renton 

všechny recenze uživatele

Scénář: Hannes Stöhr .. Tento snímek zaujme především zainteresovaného příznivce elektronické hudby, protože hudebního směru neznalé nebude po filmařské stránce zrovna uvádět do extatických výšin. Ovšem i tak se zde jisté zdařilé segmenty najdou a taktéž hlavní postava, kterou ztvárnil neherec - DJ Paul Kalkbrenner, předvádí výborné herecké výstupy, patrně také proto, že ze zkušeností ví přesně jak všechny stavy "pod vlivem hudby - drog" zahrát. Osobně mi navíc dosti sedí interpretovaná hudba a byť ta "biografická" příběhová kostra není nejobjevnější, patří do kategorií, kde opakování je matkou moudrosti, protože některé věci/stavy nebude chtít každý poznat resp. je důležité před nimi stále varovat. Pro další postřehy vás odkážu na komentář uživatele Traffic. ()

Traffic 

všechny recenze uživatele

Co napsat k filmu, který se do všeho zásadního trefuje během úvodních několika minut a pak už jen servíruje předvídatelnou story o špatných drogách a všeléčivé hudbě? ____ Začátek fantasticky a jednoduše vystihuje, o čem je taneční hudba - ta reakce publika na fesťáku v momentě, kdy Kalkbrenner naplno pustí basy, je kvintesencí vztahu DJ-lidi. Otázkou je, jak si tohle uvědomí divák, který něco podobného nezažil na vlastní kůži. ____ Když si Ickarus stěžuje, že mezi tím vším cestováním a hraním nemá čas se pořádně věnovat skládání nového alba, naráží tím na aktuální problém elektronické/taneční scény, ve které se stírají dřívější jasně rozdělené úlohy djů a producentů (producent v klidu domova/studia tvoří, aby měl pak DJ co ve vinyl shopu vybírat) a umělci jsou nuceni zaujímat obě role naráz - DJ musí začít produkovat, aby dostal svoje jméno do nějaké té hitparády a měl co hrát lidem, producent musí nutně uvažovat o živém vystupování, protože vydáváním empétrojek si na chleba nevydělá. A v době laptopů není nutné na stage stěhovat celé studio. Ickarus (potažmo i Kalkbrenner, který ho hraje) představuje tohoto "hrajícího producenta" a svým způsobem skutečně symbolizuje současnou realitu taneční scény, která našla svůj domov v Berlíně ____ Gayové a lesbičky k technu patřili od nepaměti a Berlín není výjimkou; ve věhlasném Berghainu si jakožto heteráci možná budete připadat spíš jako minorita. Pokud vás vůbec pustí dovnitř. (Mimochodem, tenhle film je další důkaz nehezkosti Němek - chápu, že ta Amazonka, která vypadá, že má mezi nohama koule, nemůže být ztělesněním ženskosti, ale ani "Mathilda", která má podle všeho být onou hot chick, mnoho půvabu nepobrala.) ____ Perfektní je situace v léčebně, kdy se paní doktorka rozhodne si v rámci terapie poslechnout Ickovu hudbu a nasadit si obří sluchátka. Kde ona vidí depresi, zasvěcený slyší melancholii. Naprosto přesné. ____ Vlastní zápletka se však mohla odehrát v kterémkoli jiném období a o dnešním Berlínu nám neříká fakticky nic. Znalci mohou mít radost, že třeba poznají Saschu Funkeho za gramci, ale to jsou všechno jenom kulisy, kterých si nakonec příliš neužijeme. ____ Na závěr chci zdůraznit, že v celém filmu nezazní jediný minimal. Taky to není film o Villalobosovi, že? Nicméně soundtrack tuhle etapu techna vystihuje víc než dobře, a taky proto je tam ta čtvrtá hvězdička. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Dlouho jsem na Berlin Calling čekal až jsem se konečně dočkal, i když jen s anglickými titulky. I když furt lepší něco než nic a já jsem si i díky tomu dokázal tento film bez problémů užít. Pro fanouška elektronické muziky je tento film ten pravý balzám na duši, a věřím, že pro obyčejnýho diváka to bude průměrná záležitost, kde hlavní roli figuruje muzika, drogy, sex a taková ta klasika. Jenže kdyby muziku nesložil Paul Kalkbrenner a sám by si nezahrál hlavní roli, asi by se tohle nestal kult a já věřím, že tohle kult bude. Dost dobře už je Paul Kalkbrenner v elektronické muzice něco víc, než jen obyčejný producent a DJ a to se může poštěstit skutečně málokomu. Příběh s s ničím nesere, zobrazuje podsvětí Berlína docela razantně, takže tam některé scény dost překvapí a reálnost možná i sledování zprotiví. Jenže je tam furt ona dokonalá muzika v podobě chytlavého a melodického minimalu, která rozhodně nenudí, i když by to tento styl ve většině případů dokázal. Paul Kalkbrenner je prostě něco víc, zvuky hledá v pohybu, při nástupu do metra natáčí zvuk zavírání dveří, rozjezdu metra...všecko to pak zachytává v jeho rukopisech. A to jsem ještě nemluvil o tom, že jsem měl možnost se dostat i do zákulisí tvorby muziky a o tom, co se děje pak, když už je muzika na světě a producent hodlá vydat desku. Berlin Calling pro skutečného fanouška elektronické muziky není obyčejný film, otázka je, co to udělá se zbytkem, který to asi zazdí, ale třeba ne. ()

Galerie (18)

Zajímavosti (2)

  • O soundtrack se postaral známý hudebník Paul Kalkbrenner, který se mimo jiné ujal ztvárnění hlavní role a dotváření scénáře. (Peat)

Reklama

Reklama