Osamělý jezdec

Kdyby měl tenhle film prdel, byla zřejmě digitální, protože počet digitálních efektů v tomhle filmu hravě převyšuje počet zlatých cihel v soukormých sejfech pražských kmotříků. Jenže copak se na ten film dá zlobit, když je od začátku jasný, že se náš milej film nebere absolutně vážně, nechybí mu nadhled a větší než malé množství vtipných scén i dialogů. Trošku jsem se bál, aby Johnny nepostavil postavu Tontyho výhradně na své homosexuální mimice a-la Jack Sparow, ale to se naštěstí, až na vyjímky (zahrabávání Johna ) neděje Johnny zde má mnohem větší prostor na hraní, viz ty jeho pohledy na Johna, které opravdu dávali mé bránici pořádně zabrat. Ale dost už mudrování, tenhle film má jediné poslání, bavit, bavit a zase jen bavit a to se mu povedlo výtečně. Osamělý jezdec je přesně ten typ filmu, na kterej je fajn vzít svojí holku nebo bandu, nejlépe oboji, nějaký tu láhvičku a vyrazit po desátý večer do letního kina. Jako startovku na dlouhou letní noc neznám lepší filmovej tip. Původně jsem chtěl dát čtyři hvězdy, přece jen se mě nelíbila, ta vyprávěcí část s faganem, ale protože tady někteří uživatelé žerou zřejmě jenom suchary, dávám plnou palbu, protože pro králíky, co žerou škorpiony mám stejnou slabost, jako pro nezodpovězenou otázku "jak si se dostal z vězení", to je totiž naprosto nepodstatný. Podstatný je mít na hlavě mrtvýho havrana a dobře ho krmit. (05.07.2013)

"WE DID HAPPEN TO NOTICE A NUMBER OF FAIRLY SERIOUS HEALTH CODE VIOLATIONS. IT IS A HOUSE OF SIN. ONE WITH EVIDENCE OF LIVESTOCK ON THE PREMISES, INADEQUATELY MARKED FIRE ESCAPES, AND A FAIRLY SINISTER-LOOKING JAR OF PICKLES ON THE BAR. UNREFRIGERATED. I'D HATE TO HAVE TO SHUT YOU DOWN." --------- The Lone Ranger je vizuálne pôsobivý, ale zároveň predvídateľný a nudný. A aby toho nebolo málo, často je z neho cítiť Pirates of the Caribbean a slabý Disney humor. (09.03.2017)

"Horse is dead..." Na úvod musím povedať, že postava divného a vtipného indiána Deppovi nenormálne sekla a so všetkých pošukov, ktorých stvárnil, ho mám asi najradšej. Vždy, keď je na plátne, bola zábava a to aj v prípade, keď sa nič mimoriadneho nedialo. Stačí gesto, pohyb ruky, či očí, jednoducho tento indián so zdochnutým vtákom na hlave je super. Hudba i záporáci sú rovnako skvelí, no film má jeden problém a to, že nevie kedy dosť. Minimálne 2-3-krát som si myslel, že film sa blíži ku koncu a stále sa to darilo naťahovať, navyše akcie je niekedy až priveľa, miestami zbytočne prehnaná. Film je príjemný a vtipný práve v momentoch, keď je na plátne Depp sám, alebo s jeho maskovaným parťákom. Najvtipnejšie mi prišli scény s "výmenou". Niečo za niečo - tak hovorí komančský zvyk. Film má zopár chýb, najviac určite prestrelená stopáž, ale Depp to dokázal vyvážiť. Trochu skrátiť, pridať humor a možno by som dal i plný počet. Takto "iba" 70%. (30.07.2013)

To je přesně film, o kterém řeknete, že je to galimatyáš. Na jednu stranu přináší neskonalou zábavu, kvalitní záběry, vtipné situace, překrásné exteriéry, napětí a akci, a na druhou stranu nudu, klišé, nesmysly, trapnost. naštěstí to není půl na půl a to dobré převládá, takže až vyjde nějakej direktor kut, kde to bude přestřihaný ze 150 na 90 minut, pak to teprve bude něco. Každopádně, Jack Sparrow is bek akorát nejede na mlýnském kole, ale na vláčku. (06.10.2013)

OSAMĚLÝ JEZDEC má spíž než k libovolnému dílu PIRÁTŮ Z KARIBIKU mnohem blíže k předchozímu Verbinského a Deppově snímku, animovanému RANGOVI, ve kterém se variovaly žánrové vzorce westernu a značně sebeuvědoměle se zdůrazňovala role protagonisty ve fikci. Podstatný rozdíl je ale v tom, že hlavním inspiračním zdrojem nejsou (italské) spaghetti-westerny, nýbrž western v jeho různých podobách (klasický, revizionistický, postmoderní). A že se neakcentuje, že by postavy naplňovaly předem dané schéma, ale staví se na odiv samotný proces vyprávění po vzoru MALÉHO VELKÉHO MUŽE. Učinit oživlý muzeální exponát vypravěčem, jehož pamět i vzpomínky nejsou úplně spolehlivé, se ukázalo jako velmi chytrý tah. Indián Tonto (vypravěč a jeden z protagonistů) se totiž stává dokonalým alibi pro nesoudržnost filmu jako celku, když jím prezentované události jsou spíše zřetězeny do série atrakcí, než že by byly příčinně provázané. A zároveň jakožto výstavní kousek v muzeu má protetickou (velmi zjednodušeně osvětleno "žánrovou") paměť, která snímku umožňuje procházet napříč historií podob westernu. Cesta se ale neubírá směrem vpřed, nýbrž zpět: od revizionistického přístupu (Tontovo vyprávění určené malému chlapci, re-interpretace vyobrazení Indiánů) přes různé subžánrové polohy (motiv hodinek či narativní funkce padouchů a ženských postav jsou velmi leoneovské) až ke klasickým dílům (od Johna Forda ke Busteru Keatonovi). Podrobněji v Blu-ray recenzi snímku. (14.12.2013)