Pařba ve Vegas

Velmi dobře natočená komedie. Skvělá režie, povedená hudba a příjemní hrdinové. Originální a bláznivé, ale ne za hranicí vkusu a uvěřitelnosti (což je vzhledem k tomu, co se ve filmu děje, zvláštní). Pařba ve Vetgas je pro mě příjemné překvapení a skvělý film na jedno použití. Navíc je skvěle nasnímaná a záběry z Las Vegas jsou prostě... cool. Hangover asi nepatří mezi filmy, které by člověku něco daly, ale i filmy čistě pro zvednutí nálady a pobavení jsou potřeba... (13.12.2009)

Jasný důkaz toho, že i eRkové komedie můžou být chytře napsané. Phillips kupodivu natočil "jen" příjemně odvázaný film, než aby diváka trápil tunou samoúčelných scének bez vyššího smyslu a pral do něj jeden f*ck za druhým. Díky sympatickému ústřednímu triu (Galifianakis nakonec není pouze idiotem, kterého nenávidíte), správně nastavenému tempu a nepředvídatelnému vývoji příbehu je Pařba ve Vegas asi nejlepší komedií, co jsem letos viděl. Přestože to není žádná přehlídka geniálních fórů, drží pohromadě, a když vás po sto minutách vyplivne ven, uvědomíte si, že jste si tu jízdu vlastně náramně užili. Update: Zní to neuvěřitelně, ale ten film je podruhé ještě lepší. Bez ostychu zvedám na pět. (09.06.2009)

Nosí prstýnek mé babičky, která přežila Holocaust! -Nevěděl jsem, že tam rozdávali prstýnky. Naprosto ultimátní, skvělá, vtipná, místy i dojemná komedie o čtyřech kamarádech, Las Vegas, rozlučce se svobodou, tygrem v koupelně a spoustě dalších věcí. Snad každý z nás někdy zažil probuzení pro propařené noci. A i já, čerstvě 18letý, jsem jednou zažil situaci "What happened last night?" Co na tom, že jsem neměl tygra v koupelně, nevzal jsem si prostitutku (teda o tom alespoň do teď nic nevím :-)) nebo mi nezmizel kamarád. Stejně to nebylo příjemné, když jsem nevěděl, co se dělo. A proto jsem si tuhle komedii naprosto užil. Tohle je totiž naprostá jízda od začátku do konce. Musím pochválit skvěle vybranou hudbu (potěšila mě zejména píseň Yeah od Ushera) vynikajícího švagra Alana a cameo Mika Tysona. Protože, ač tomu někteří nebudou věřit, má pořád ránu! :-) Podtrženo sečteno: Pařba ve Vegas je skvělá komedie, která mi přesně kápla do noty, a už dlouho jsem se takhle v kině nesmál. Můžu vřele doporučit, hlavně opravdu vydržte a podívejte se na fotky, které se fakt povedly! P. S. A na to, že Heather Graham táhne na 40, tak je vážně pořád kočka! (16.08.2009)

V otázce „pít, či nepít“ mám na dalších pár měsíců jasno. Zůstávám abstinentem. Ono vážně není nic milého, když se probudíte s opicí, vedle slepice a s tygrem v koupelně, nemluvě o proměně interiéru luxusního hotelového pokoje ve skladiště nepříjemných skutečností. Touto sérii parádně rozvržených záběrů film po dlouhém jízdě po ranveji začíná konečně stoupat do komediálních výšin. Bohužel jich nikdy nedosáhne. Eliminace hrdiny, od kterého na základě jistých dispozic čekáte, že bude tím hlavním, vede k přesunutí pozornosti na zbývající dvojici trotlů doplněných jedním magorem. Všichni tři dostávají náležitě do těla a jakýkoliv soucit s nimi je prakticky vyloučen. Chceme se těm blbečkům přece smát, ne jich litovat. Tvůrci si tohoto faktu zjevně byli vědomi a patetizování dokázali ve většině případů předejít parodováním (romantický song, kdy opačné pohlaví zastupuje jenom ona slípka). Tradiční prohlubování homosociálních vztahů a náznak vztahu homosexuálního (Alanova záliba ve Philovi) jsou přesto přítomny a působí nepatřičně. Stejně tak „povinná“ proměna jedné z postav. Nikoliv té hlavní, jež vlastně ani neexistuje. Zamlouval se mi systematický výsměch všem „zakázaným“ tématům: 11. září, jiná barva pleti, policejní ochrana, holocaust, manželství, malé dítě, orální sex, anální sex, simulovaný anální sex se zvířetem (čtete dál, nebo jste už prchli do nejbližšího kina?). Sbohem, politická korektnosti v amerických komediích. Popkulturních odkazů si užijete dosyta – Alan se slunečními brýlemi například připomíná poslední dostupnou verzi Joaquina Phoenixe a „rainmanovská“ scéna z kasina sice již byla parafrázována v Hrdinech, ale zde funguje také. To byly ty lepší vtipy, mnoho dalších je hodně předvídatelných, přestřelených či úplně pitomých. (Zženštilého čínského padoucha omlouvá jenom to, že s nečekanou a nejspíše nezamýšlenou trefností zastupuje (pod)průměrného popcornového diváka, kterému skutečně přijde směšný hlavně ten „tlustoprd padající na hubu“.) Nejednou mohlo být z vytvořené situace vytřískán pár vtípků navíc (Alan v rezidenci Mika Tysona). Co postrádám nejvíc, je scéna/hláška, při které publikum v sále mře smíchy. Ale jestli ne celý film, některé projekce by ve správném prostředí (na filmovém festivalu), ve správnou dobu (okolo půlnoci) a se správně (nejlépe v lihu) naloženým publikem do dějin vejít mohly. Je to sranda, nepopírám, ale spíše ptákovina na páteční večer pojatá ve stylu Zahulíme, uvidíme, nežli vyšperkovaná záležitost k opakovanému sledování jako Zbouchnutá. Lepší tři hvězdičky mě, člověka netušícího, co znamená „být sťatý pod obraz“, nechť berou ti, kdo se s alkoholem kamarádí a kterým "poselství" filmu pravděpodobně nepřijde těžko akceptovatelné, jako jasné čtyři. 70% Zajímavé komentáře: kOCOUR, Bebacek, Tayen, ScarPoul, Triple H, DavidS., Wargoo (18.06.2009)

Jo, když se člověk ráno vzbudí a přemýšlí: 1. U koho v bytě to, sakra, jsem? 2. V kterém městě to, sakra, jsem? 3. Proč vedle mě leží dva kluci pouze v trenkách, zatímco mně chybí jen ponožky? 4. (zoufale) Kde mám brýle? 5. (když je najdu, pokřivné jak prase, samozřejmě, tak ještě zoufaleji) Kde mám kabelku??? ---> Po půl hodině marného hledání zjistím, že jsem vlastně žádnou kabelku neměla. Na mobilu spousta nepřijatých hovorů a vzkazů, kde to jako jsem? Okno jak kráva a jediný letmý záblesk vzpomínky, jak v pozdních nočních (ranních?) hodinách vyřváváme zaseklí ve výtahu. (24.06.2009)