My děti ze stanice Zoo

Scénář: Herman Weigel, Uli Edel .. Předloha je jistě mnohem bohatší, ale i tak je filmové zpracování dostatečně působivé, zejména díky hlavní představitelce, které tu heroinovou fascinaci až závislost snadno uvěříte.. (26.05.2009)

Pro diváka, který má již několik podobných snímků za sebou, je to stále stejná pohádka... Žádné překvapení, žádný údiv, jen stále stejné kroucení hlavou nad inteligencí mladých lidí, kteří si dobrovolně ničí život. Jakápak je to potom síla se vším skončit, když jsem dost slabý na to, abych začal? WTF a mrazení se nekonaly. Faktem ale je, že Uli Edel to zmáknul dávno před Dannym Boylem a dalšími, kteří se pokusili věrně zachytit problematiku tvrdých drog - za to mu patří ohromné plus. Herecký výkon hlavní představitelky byl mrazivě autentický, tu holku museli nalévat alkoholem, nebo nutit šňupat koks :)! Drsné, přesvědčivé, DEPRESIVNÍ, ale lehce zařaditelné a tím pádem paradoxně ne tak silné. (23.10.2011)

I na ploše dvou hodin je to proti knižní předloze strašně osekané, ale chápu, že o moc lépe to asi podat nešlo. Režie je perfektní a soundtrack Davida Bowieho božský. Jediný - ale zato zásadní - problém mám vlastně jen s hercem představujícím Detlefa. Ten je v tomhle filmu nějakým omylem. (Poprvé 27.06.2006, podruhé 9.7.2013). (09.07.2013)

V podstatě stále dokola řešící dilemata. Brát, nebrat, když už beru, přestat, nepřestat. Je to v podstatě vlastně nepochopitelné, každý z těchto "dětí" minimálně tuší, co se skrývá na konci, nicméně touha z poznání, potřeba se vyrovnat, možná i láska, může člověka k tomuto dohnat. Naprosto reálné a detailně autentické prostředí můžu s přimhouřenýma očima považovat za kvality snímku a čtyři hvězdičky jsou u mě spíše vydřené. Předloha je jasně daná a příběh je bohužel jen jeden z tisíce, který může být použit jako varování. Film je určitě smutný a nejsmutnější jsou ty detaily. Například, že matce situace dojde až ve chvíli, kdy dceru najde ležet v koupelně, což bohužel ještě není ten dostačující důvod k radikálnímu zásahu. I když se Christiane v dobrovolné odvykačce doslova vyblije z podoby, získá obdiv a možná i inspiruje své "přátele", nepomůže to nikomu. Ve filmu jsou skvěle vystiženy role, které každý feťák obměňuje podle toho, jak se mu to hodí. Nechybí tu jistá zodpovědnost a starost o druhé, přátelství i láska. Ovšem závislost je silnější než všechny tyto dobré a jediné kladné vlastnosti, které se ve filmu objevují. Prostě marnost a mizérie. (10.09.2012)

Dnes už rozhodně ne tak překvapivé, ale pořád působivé a nesentimentální drama o propadu do závislosti na drogách s geniální hudbou Davida Bowieho. Vzhledem k věku Christine mi chybělo větší zastoupení matky (už jen vzhledem k závěru) v příběhu. Nevěřím, že by si stavu své dcery tak dlouho nevšímala... (28.03.2009)