Režie:
Irena PavláskováScénář:
Tereza BoučkováKamera:
Diviš MarekHudba:
Jiří ChlumeckýHrají:
Vilma Cibulková, Tereza Ramba, Dana Marková, Ondřej Vetchý, Miroslav Etzler, Jiří Dvořák, Barbora Seidlová, Jan Zadražil, Jan Hartl, Eva Salzmannová (více)VOD (4)
Obsahy(1)
V létě roku 1968 se matka se dvěma dospívajícími dcerami a přítelem vrací z letní dovolené v Itálii. Je noc na jedenadvacátý srpen. A rozvedený tatínek se právě oženil ve Vídni se svou mladou přítelkyní. Takový je začátek filmu, jenž zachycuje jejich intimní osudy v nastávající éře normalizace, a který vrcholí Chartou 77. Vypráví příběh Marty, dvou dcer - Gábiny a Majdy - a jejich postupně přicházejících a odcházejících "tatínků". Zatímco někteří "tatínkové" se postupně snaží zvrátit kolo českých dějin, Marta a její dcery vzdorují následkům, které tyto jejich pokusy u komunistického režimu zákonitě vyvolávají. Matku a dcery poznamenává jak disidentské působení jejich blízkých, tak situace, do nichž se samy svými činy dostávají. Intimní pohled na soukromé životy v nelehké době napsala Tereza Boučková a inspirací jí byly vlastní zážitky a vzpomínky. Režisérka Irena Pavlásková natočila film plný bizarních i tragikomických scén, v němž dostaly velký prostor především herečky Vilma Cibulková, Dana Marková a Tereza Voříšková v hlavních rolích. (Česká televize)
(více)Recenze (313)
Jeden z dalších poměrně povedených českých filmů z doby okupace, který se snaží lehce komediální formou ukázat hrůzy tehdejší doby, kdy inteligence a vzájemná pomoc byly nepřítelem státu. ()
Téma neľudskej tváre bývalého režimu u nás je veľmi vďačná a vyslovene zlý film je "umenie" natočiť. Ani tento počin nie je zase až taká katastrofa. Čo mi však najviac vadilo je vizuál a vykreslenie postáv. Po celý film som mal pocit že sledujem nejaký TV projekt na ČT. Nedokázal som sa zbaviť dojmu, že sledujem iba naaranžované kulisy a nie dobové prostredie. A čo sa týka tých postáv, tak to bola plytkosť nad plytkosť. Ich konania boli akoby zo zotrvačnosti a bez motivácie, bez hlbšieho vysvetlenia ich pohnútok. Napr. prečo bol Hána taký chladný k svojim dcéram (jednu nazval doslova "bývalá dcera") a prečo sa tá mladšia aj tak k nemu stále správala ako k milujúcemu otcovi, striedala Marta partnerov iba preto lebo bola jednoducho radodajka alebo mala aj nejaké hlbšie city??? A takýchto prečo je tam omnoho viac. Napriek tomu som sa vyslovene nenudil, takže po dlhom rozhodovaní sa a prevládajúcich mínusoch dávam iba 2* namiesto 3och. BTW neskutočne ma iritovalo, že napriek min. osemročnému časovému posunu postavy vôbec nezostarli. ()
Dlouho se mi nestalo, abych byl z filmu takhle rozpačitý. Na jednu strany ve mě vyvolával dojem snahy o druhé Pelíšky, o zvláštní rekonstrukci téměř černobílého světa (ti jsou zlí, ti jsou hodní, sem tam nás zavřou, ale jinak je to príma a taky až přehnaně předobrazené postavy Vetchý-Havel,...). Na druhé straně pak skvělá vizuální rekonstrukce doby, zajímavé herecké složení (Tereza Voříšková jede!), skvělá poslední dvacetiminutovka, která byla naprosto skvostná. Za chybné bych označil uvedení filmu jako komedie, protože hlášek a vtipných situací bylo v porovnání se "strašákem" normalizace pramálo. Přesto nemůžu říct, že bych byl rozhořčen, nebo zklamán, protože to do sebe určitě něco mělo. Jen je škoda, že pomyslné doladění schází téměř po celou dobu (dlouhých) 120 minut, které tlačí nahoru až opravdu výborný závěr. ()
Nejen že není moc na co koukat, ale ještě ke všemu někdo přepálil stopáž. Zážitek srovnatelný s dvouhodinovým zíráním do zdi... ()
Těžko se to hodnotí. Najednu stranu to tak špatné nebylo, nadruhou je to fakt shit. Celkově to je hodně nevyvážené, střídají se dobré scény s horšími. Celou dobu váháte co si o tom myslet, když to nakonec za vás vyřeší scéna trojitého striptýzu matky s oběma dcerami (takže nakonec ten shit). Historicky vypovídající hodnotu to má pramalou. Tenkrát bylo všechno šedivé. Všechny budovy, lidi, auta. Nablejskaný moskviče v ulicích působí přímo rušivě. Koukněte na záběry z listopadu 89, co ti lidi nosili, jak se skutečně oblíkali! Takový spodní prádlo jaký maj při tom striptýzu fakt neexistovalo. Lidi ve filmu jsou načesaní, slušně a rozmanitě oblečení, pořádají večírky, souloží ostošest a mají se docela dobře. Nedostatek toaleťáku tedy vážně neřeší. Autentický pohled do doby minulé to není ani náhodou. Herecky to špatné není, ale místy také nevyvážené. Výraz paní cibulkové někdy neodpovídá situaci. A já nevěděl jestli to byl vtip, ironie, nebo mám být smutný? Nakonec nevím co je lepší, jestli tehle paskvil s občas dobrými scénami, nebo Pelíšky, které sice pohromadě drží daleko líp, ale nakonec jsou jen pohou povrchní zábavou (policajt se tam neobjeví ani jeden, žádná prohlídka bytu, žádný zatčení, kriminál, ztráta zaměstnání, žádná hrozba, jen celou dobu nevíme na co ti lidi od stolu nadávají, když se mají tak dobře). Zkátka, český film je na tom špatně. ()
Film není úplně zbytečný, jen měl být pojat asi spíše trošku z temnější stránky, všichni jsou až příliš šťastní a upravení. Vlastně se docela dobře baví, jen občas jim policie zruší tajnou "párty" . Ovšem na Terezu Voříškovou je opravdu rájský pohled. ()
Na rozdíl od ostatních se mi to líbilo. Kamera skvela, akorat ten architekt... Rozbitej Strahovskej stadion a věci, ktere v te době opravdu neexistovaly... ()
Voříšková - dobrá, zbytek nic moc. Na Vilmu se sice taky pořád dobře dívá ale nějak jsem nepochopil ten scénář. I když možná to tak bylo - partyja se akorát tak ožrala, šoustal každý s každým a u toho se napsalo (v alkoholovém opojení) pár pamfletů. Nevím jestli to tvůrci mysleli jako varování - mě to připadlo spíš jako podpora KSČ. Že bych totiž ty rozvratné živly litoval, to teda ne. A to opravdu nejsem komanč, naopak. ()
Spíše smutné drama, než avizovaná komedie, líčící osudy jedné rodiny za bolševika. Ale dobře natočené drama... ()
Kravina na první pohled, na druhý taky. ()
Zase se nám někdo pokouší namluvit, že teď se žije lépe než kdysi. Kdyby to byla pravda nemuseli by se řitní alpinisté a paraziti na režimu tolik snažit. Naštěstí je dost lidí, kteří mohou ještě srovnávat tu tehdejší ošklivou totalitu s tou dnešní krásnou demokratúrou. ()
Takový pelmel všeho možného, co nás mohlo v sedmdesátých letech potkat. Bohužel to nespěje k jasnému cíli a po shlédnutí zůstává jen pestrobarevná šmouha. Chtělo to trochu větší tah na branku, ženy! ()
Tenhle film - možná nechtěně - potvrzuje zažitý názor, že život v disentu byly jen mejdany, chlast a sex. ()
60% ()
Něco už si z té doby pamatuji a tady mě to vůbec nebavilo, i když jsem zkusil opakovaně najít alespoň něco pozitivního. Zápory: jediné dějové vyznění, které si lze zapamatovat, je lovkyně tatínků. Závěr: nedoporučuji; ten, kdo dobu nezažil, nepochopí a ten, kdo ano, bude znuděn. ()
Ale jo, bylo to docela stravitelný. ()
No to ne, takhle ne soudruzi! ()
Je to takový učesaný a chartisté zde jsou vykresleni jako šukálisti a pařmeni. Vlastně to vypadá že to za toho socíku nebylo tak špatný. Ale Cibulková je tam hot af! ()
Chtěl jsem tento film zcela pohanit, vzhledem k tomu , že jsem zmiňovanou dobu normalizace zažil a i se o ni zajímám z historického hlediska i dnes. Pak jsem si uvědomil, že takto je možno se na minulé události dívat zrakem ženy, které byla v té době politika ukradená a chtěla žít normálním rodinným životem a tak jak ji to tehdejší režim umožňoval. Hlavní hrdinka (hraje Vilma Cibulková) se stýká s bývalým manželem, který se stal protirežimním reptalem, což jí a jejím dcerám trochu zkomplikovalo život a aniž by v podstatě věděla jak, tak se zapletla do organizování tajné schůzky disidentů. Souhlasím s tím, že tato zmatená výpověď o minulé době má pramalou historickou vypovídací hodnotu a pokud se na tento film bude chtít podívat člověk nezatížený životem v této době s tím, že by chtěl rozkrýt více pohnutkty a jednání lídí vystupujících proti režimu, tak tento film mu v tom ani trochu nepomůže. Je to v podstatě film o ženě a jejích dcerách, které si hledají své místo v životě, umístěný do období 70 - átých let v ČSSR. ()
Film, ktorý ma po mnohých nepriaznivých reakciach milo prekvapil. Nesúhlasím s názorom, že by film nejako negatívne popisoval disent, podľa mňa sa len neznižuje na úroveň socialistického realizmu a vykresľuje disidentov ako ľudí-aj s chybami a so slabosťami. Historicky cenné boli pre mňa scény popisujúce inváziu "bratských" vojsk a návštevy SNB a ŠTB u príslušníkov disentu. Film ma ani chvíľu nenudil a nebol ani náhodou vulgárny, či, nedajbože, pornografický. Príjemne strávený večer. ()
Reklama