L'Homme de chevet
Cartagena
Režie:
Alain MonneKamera:
Antoine RochHudba:
Florencia Di ConcilioHrají:
Sophie Marceau, Christopher Lambert, Margarita Rosa de Francisco, Rodolfo De Souza, Linnett Hernandez Valdes, Salvatore BasileObsahy(1)
Krásná Muriel (Sophie Marceau) nenašla nikoho, kdo by se o ni postaral. Bývala volná jako pták, po vážné autonehodě ale ochrnula a stala se vězněm svého vlastního těla. Leo (Christopher Lambert) neměl kam jít. Alkohol zničil poslední střípky jeho boxerské kariéry a zvláštní náhoda ho přivedla právě ke dveřím Muriel. Stal se její chůvou, kuchařkou, hospodyní, přítelem a pokusil se v ní probudit touhu znovu naplno žít… (oficiální text distributora)
(více)Recenze (59)
O dost lepší než Skafandr a motýl, neboť se jedná vlastně o romantickou komedii, nikoliv o jednoznačné drama. Ale humorem naprosto nemůže dosáhnout na Nedotknutelné. Lambert nikdy zrovna moc velký herec nebyl, takže roli Lea bychom mohli považovat za jeho mistrovský kousek. Ve srovnání se Sophií Marceau se však jedná pouze o druhořadý výkon. ()
Poměrně vcelku příjemné drama, kterému možná škodí dvě věci - 1) pokud jste viděli mladší francouzskou komedii na podobné téma, budete to pravděpodobně vnímat trošku jinak než byste měli, 2) určitě se z thoo dalo vyždímat trošku více. Každopádně je to fajn film, obzvláště, máte-li rádi Marceau (která je zde hrozně fajn, i když se vlastně nehýbe) a Lamberta (který je prostě skvělý, a ne že ne). Fajn je, že film není jen o nich, ale do náruče bere více postav. Mám hrozně rád postavy jako je tady zpívající masér, objeví se jen na chvilku, do děje nijak výrazně nezasáhnou, skoro nic neřeknou, ale i přesto o nich víte všechno. ()
Tentokrát musím poděkovat za dabing Jiřího Štěpničky, který dal alespoň verbální emoce postavě Lea, když jsem se jiných od Lamberta nedočkala. Díky tomu jsem si vychutnala tento nádherný komorní příběh, postavený na hlavně na dialozích. Pravdou je, že postava boxerky byla nesympatická a místo toho, aby u mě vzbuzovala zájem, byla pro mě celkem zbytečná. Místo ní bych raději vyladila konec, který film nečekaně a celkem zbytečně rychle ucvakl. ()
Jeden je zlomený na těle, druhý na duši. Náhoda, která je svede dohromady, dává oběma naději. Zlomenému na těle možná zachrání duši, zlomenému na duši možná tělo i duši. Netradiční, pozvolna plynoucí příběh, který je dojemný aniž k tomu potřebuje tklivě plačtivé scény a pozitivní, aniž k tomu potřebuje sluníčkový lid. Vděčí za to skvěle prázdnému Lambertovi a (a to především) skvělé Marceau, která dokáže rozehrát velké emoce, aniž se hne. Snad jen ta boxerská linie působila nejen poněkud rušivě, ale také křečovitě a občas dokonce nesmyslně. Jako by byla dodatečně hrubou silou narvána do původního již hotového příběhu. Neustále překáží v cestě a vnucuje se tam, kde bych raději sledoval podrobnější rozvíjení vztahu mezi Muriel a Leem, Leem a Luciou a Luciou a Muriel. ()
Postavy sú iba letmo načrtnuté, zvraty nedávajú zmysel, mnohé scény WTF (to čo malo znamenať, že Lambertova zverenkyňa prišla ženám povedať, že Lambert sa najbližšie dni neukáže TAKÝM spôsobom?!) a množstvo scén je uťatých práve keď sa začali rozbiehať. Ako keby bezradný režisér nakrútil štvorhodinový film a zlí producenti ho prinútili zostrihať ho na 90 minút. Takže tu máme spevavého maséra, ktorý sa objaví v dvoch scénach a potom bez stopy mizne, hoci evidentne patrí do okruhu najbližších pacientky. A je toho oveľa viac (v jednej scéne je Lambert totálne ožratý, sedí v noci pred kopou odpadu, položí pred ňu nedopitú fľašu a zrazu sa z masy odpadkov vynorí ruka, fľašu vezme, malý otvor, ktorým prestrčila ruku za sebou zakryje vrecom a Lambert sa tvári, ako keby sa mu to v minulosti už 50x stalo). Je to veľmi čudný film, ktorého najvýraznejším plusom je umiernený výkon najlepšieho Tarzana v histórii filmu. ()
Reklama