poster

Taras Bulba

  • Rusko

    Taras Bulba

  • Rusko

    Тарас Бульба

    (Rusko)
  • slovenský

    Taras Bulba

  • anglický

    Iron & Blood: The Legend of Taras Bulba

Drama / Historický / Akční / Válečný

Rusko, 2009, 130 min

  • Tuax
    **

    Rozhodně tam bylo několik silných momentů, ale ani ty celý film nezachgránily. Působé to příliš nepřehledně, hlavně ve chvílích záběrů z minulosti. Souboje a bitvy na dnešní dobu vyloženě odfláknuté, neli působící amatérsky. Vypravěč byl hodně rušivým elementem a celé se to nese v duchu hrdosti, kterou to nedokázalo přenést do předvedeného příběhu. Je to prachbídné a zdlouhavé.(24.8.2010)

  • darkrobyk
    ***

    Stále jsem si říkal, že filmu chybí tak nějak šťáva. Pak došlo na bitvy a šťávy byly hektolitry. Nu, šavle a kopí umí nadělat paseku. Historickou stránku nehodnotím, nejsem s ní zcela obeznámen, ale dle rozporuplných komentářů bude zřejmě hodně upravená... Americký patos a nacionalismus je stejný jako ruský. Tam kde v řadě válečných filmů vidíte hvězdy a pruhy, tak tady zase hvězdy, srpy a kladiva. A kde ve scénách mučení M.Gibson (Statečné srdce) couvl, tak tam jsou Rusové doslovní... A zřejmě ani Šemící nepřežili natáčení všichni, ale to se v ruském ( potažmo sovětském) filmu nikdy neřešilo. Taková hezká národní agitka. Pěkná kamera.(22.8.2010)

  • tonho
    ***

    Nie som jediný, ktorý túto novú ruskú verziu porovnáva s tou americko-juhoslovanskou, ktorá bola nakrútená takmer pred polstoročím. Novšia (ruská) verzia sa končí až smrťou (upálením) Tarasa Buľbu, na rozdiel od hollywoodskej, ktorá sa nepochopiteľne končí už smrťou Buľbovho syna Andreja. Americký Buľba opisuje aj štúdium Buľbových synov Andreja a Ostapa na poľskej univerzite v ukrajinskom Kyjeve, ruský Buľba začína až ich príchodom zo štúdií v Kyjeve domov. O tom, že študovali v Kyjeve, sa dozvedáme len z flashbackov. Ruská verzia je samozrejme krvavejšia, ale súvisí to zrejme s rokom vzniku, v roku 1962, keď bola nakrútená americká verzia, neboli ešte samozrejmosťou krvavé detaily a naturalizmus pri zobrazovaní násilia, aj keď našli sa aj výnimky (napr. Kubrickov Spartacus). Bitky a verejná poprava sú vo filme zobrazené pomerne naturalisticky. Zrejme aj ruskí filmári sú stále presvedčení o výnimočnosti Ruska, takže záporožskí Kozáci sú vo filme zobrazení ako ruskí nacionalisti, ortodoxní kresťania a antisemiti, ktorí bojujú za slobodu proti svojim utlačovateľom Poliakom (poľskej šľachte) a hlavne za pravoslávnu matičku Rus. To, že sa dej filmu odohráva na Ukrajine je pre ruských filmárov vedľajšie, zrejme ju stále považujú za súčasť Ruska. Záporožskí kozáci vystupujú aj v poľskom filme Ohňom a mečom, kde sú spojencami krymských Tatárov v boji proti Poliakom.(8.2.2011)

  • D.Moore
    **

    Na specifický, tisíciprocentně vážně míněný a zároveň příšerně trapný ruský patos si asi nikdy nezvyknu. Taras Bulba je ho bohužel plný. Občasný zajímavý záběr, velmi sugestivní scéna z popraviště ani sympatický herec v hlavní roli (sympatický tedy hlavně díky dabingu Jaromíra Meduny) ho nezachránil. Umírání v téměř závěrečné bitvě, kde každý chrabrý kozák před smrtí povinně pronesl cosi o nesmrtelné matičce Rusi, bylo asi ze všeho nejhorší.(5.4.2015)

  • Deverant
    *

    První verzi novely Taras Bulba z r. 1835 musel Gogol přepracovat, protože se úřadům zdála příliš "ukrajinská". Ta druhá z r. 1842 je i předlohou Bortkova filmu. Na ní už není ukrajinského nic. Jak známo, Gogol byl, podobně jako Dostojevskij, zastáncem samoděržaví a pravoslavného univerzalismu, a v rámci slavjanofilství se Ukrajincem patrně nijak zvlášť necítil. A antisemitská a protipolská je tedy už původní novela, nikoli až film (a dlužno dodat, že i naši obrozenci panslavistického ražení Polákům zazlívali jejich povstání z r. 1831); a stejně tak nesmyslné spojování záporožských kozáků (kteří opravdu nebyli Rusové) velkoruskou ideou jde na vrub Gogolovi. Bortko se očividně snažil natočit něco jako jsou Hoffmanovy adaptace Sienkiewicze, ale přitom vynechat jakoukoli neurčitost a víceznačnost postav a jejich motivací. Proto jsou všechny nudné, ploché a prázdné. Celý snímek nadto postrádá jakýkoli dramatický náboj a svévolné používání vypravěčského voiceoveru, který je jednak zbytečný a druhak film činí narativně idiotským, to jenom zhoršuje. Jako by všechno měl vynahradit velkoruský šovinismus, který z filmu cáká na všechny strany stejně, jako krev z rozpolcených husarských kyrysů (mimochodem, právě samoúčelnost akčních scén je pro celou bezradnost snímku velmi ilustrativní: detaily na probodávané části těla, v rychlém sledu za sebou, následované celkem s patetickou promluvou /stejnou u každého dalšího/ umírajícího kozáka, to všechno pětkrát do kola). Když Jerzy Hoffman v devětadevadesátém adaptoval Ohněm i mečem, Sienkiewiczův nacionalismus a jednoznačnost v něm mírnil a problematizoval (Wisniowecki je je ve filmu oproti knize daleko fanatičtější a nelítostnější), Bortko naproti tomu všechno ještě přitvrzuje a nafukuje. Jak by taky ne, když byl z velké části financován ruským ministerstvem kutury. Není těžké odhadnout, kdo by tak měl být ten velký car, jehož věští umírajícíc Taras.(31.3.2011)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace