Katka
Katka
Katka
Obsahy(1)
Film Heleny Třeštíkové je unikátním časosběrným dokumentem, mapujícím čtrnáct let v životě mladé narkomanky a jejího marného zápasu se závislostí. Proč začala brát drogy? Jak sama říká - chtěla se lišit. Píše se rok 1996 a tehdy devatenáctiletá Katka žije v terapeutické komunitě Sananim v Němčicích s nadějí na obyčejný život - touží mít přítele, jednou i rodinu. Happy end se však nekoná. Režisérka zaznamenává ve svém filmu rok za rokem Katčin sestup níž a níž na spirále krádeží, prostituce, fyzického i psychického chátrání, na spirále, přerušované jen občasným vzepětím naděje a odhodlání s drogou skoncovat. Její touha je upřímná, droga ale nakonec vždycky zvítězí. Podaří se Katce konečně najít sílu ve chvíli, kdy otěhotní a budoucí mateřství jí nabídne životní motivaci? (oficiální text distributora)
(více)Recenze (542)
Velice vítám snahu Třeštíkové ukázat kontrast výpovědí mezi jejich reálným světem a světem, který si myslí, že žijí. Obávám se ale, že mi uniklo vlastně poselství, které má dokument předat?! Je jeho cílem ukázat na ošklivost drog a hrozný život s nimi? Protože to mě z tohoto díla zas tak nevystrašilo, myslím, že tito lidé měli oproti jiným feťákům ještě poměrně dost dobré podmínky. Nebo bylo cílem dát světu vědět, co z lidí drogy dělají? No přiznejme si, že i bez delíria a drog by vás to mohlo potkat. Nebo snad je podstatné to, že pokud berete drogy, nemůžete se starat o své dítě? No, to nemůže ještě spousta dalších, nebo taky ani nechce, a v drogách nejedou. Rozhodně bych to neviděla jako dobrý materiál k výuce právě z výše zmíněných důvodů. Myslím, že první dokument o Katce byl daleko lepší neb dával neustálou naději na to, že se toho Katka zbaví, tady už jde jen o ohranou verzi toho: proč nemůžu přestat! ()
jako film to hodnotit nemůžu (3 hvězdičky, dávám jen aby tam něco bylo) a do kina snad na to může jen voyeur. Ale jako dokument pro školy, či převýchovné ústavy se to rozhodně hodí. Je však vidět, že když člověk sám nechce, tak se z toho nikdy nedostane. Jako odstrašující příklad před zkušeností s drogami nebo na začátku by to stačit mohlo - i když se mi to ke konci už zdálo hodně dlouhé a lepší by to bylo o půlhodiny kratší. ()
Od Heleny Třeštíkové jsem viděla celkem hodně dokumentů. Rozhodně nemohu říci, že by Katka byla nejlepší, ale určitě to je hodně kvalitní, zajímavý a působivý film, což jsou ostatně všechny od Třeštíkové. Ke Katce nemám, co bych vytkla, 5 hvězdiček nedám proto, že vím, že Třeštíková má i nějaké lepší dokumenty (např. některé díly Manželských etud), které si plné hodnocení zaslouží. Každopádně v kině byla jedna věc, která mě opravdu šokovala... Nebyla to Katka, která mi přišla ubohá. Mnohem ubožejší mi přišli dospělí lidé, kteří se v sále ZLOMYSLNĚ Katce smáli... a nebyl to jen obyčejný smích, nýbrž smích plný opovržení a nenávisti. Bylo mi z těch lidí zle. Mnohem více než z feťáků. ()
Jak já jsem rád, že jsem nikdy nezkusil drogy... ()
Nejlepší protidrogová prevence, povinně pouštět na školách! Po dokumentu V pasti jsem Katce fandila, teď je mi z ní jen zle. Katka je výborně natočený dokument a Heleně Třeštíkové patří obdiv za to, jak se dokázala držet stranou a pouze pozorovat. Já vidět těhotnou holku, co si píchá těsně vedle toho břicha, tak ji snad zpřelámu ruce. Tohle je ten nejpůsobivější dokument, který jsem kdy viděla a který zároveň už vidět nikdy nechci. ()
Konečně! Dost mě mrzelo, že jsem na tom nebyla v kině, protože později se ukázalo, že je skoro nemožné to sehnat. Ve svém snažení jsem tedy ustala a až před několika dny, kdy na mě matka od dveří volala, že dávají Katku, jsem dostala další šanci, kterou jsem už nepropásla. Musím říci, že Třeštíková mě opět dostala. Nechápu jak to dělá, že vždy dokáže natočit tak silné scény. První část, která rekapituluje její předchozí dokument o Katce, je vzata dost šmahem, což je dobře... každý se koneckonců může podívat na starší verzi aby zjistil, jak na tom nejznámější česká fetka byla dřív. Katku tentokrát potkáváme v ještě zuboženějším stavu, než byla předtím, a navíc to nevypadá, že by se na situaci něco mělo měnit, i když z jejích vlastních slov je patrné, jak moc by se ze své situace chtěla dostat. Navíc je těhotná a jak sama Třeštíková trefně poznamenala "je to poprvé v životě, kdy nejde jenom o tebe, Katko". No, hodně jsem Katce fandila, ale zároveň mi byla odporná takovým tím způsobem, jakým jsou mi odporní všichni lidé tohoto druhu. Některé scény jsou opravdu hodně silné - Katka rozmlouvající se svou doktorkou o jméně pro dítě, její přítel dělající bordel v kavárně na nádraží,... nebudu prozrazovat víc, to musíte vidět sami, slovy to popsat nejde. ()
Krutý příběh fetky s dlouhým finišem. Za přepálenou stopáž musí hvězda dolu, i kdyby sterilizované stříkačky padaly. Tohle by měl být povinný film pro všechny aktivisty, kteří neustále mají snahu pomáhat a integrovat a resocializovat. Aby viděli, jak je to zbytečná snaha. ()
Co má větší dopad na diváky a větší působení na realitu – hraný film nebo dokument na stejné téma? Odpověď není tak nabíledni, jak se zdá na první pohled. Hraný film má nesporný umělecký faktor – cílenost vystavění příběhu, herecké výkony umocňující emoce diváka, přitažlivost zobecňující univerzality a zázračnosti fantazie. Dokument zase zrcadlí realitu a přináší konkrétnost, přirozenost a původnost a použitelné informace. Záleží samozřejmě na samotném divákovi, jeho založení, preferencích a emotivnosti – jedni dají přednost hranému umění, jiní obrazu reality. Nicméně v konečném důsledku nikdo snad nemůže popřít, že v hloubi duše všichni vědí, že hra je hra a skutečnost je skutečnost, a proto lze tvrdit, že člověk obecně vnímá dokument jako fakt, kdežto hraný film je jenom napodobení faktu, a tudíž je jednodušší získat odstup od filmu než od dokumentu. V tom právě tkví síla umění dokumentu. ____ I Katka dospěla do logického konce člověka zotročeného drogou, i Helena Třeštíková dozrála k pochopení, že přinejmenším v tomto případě se droga ukázala být silnější než mateřský pud a vůle k životu. Myslím, že Třeštíková při natáčení tohoto dokumentu ztratila pár životních idealistických představ o člověku obecně a ženách konkrétně a vzdala se veškerých nadějí ohledně Katky. To jest Katka přestala být pro Třeštíkovou člověkem hodným pozornosti a účasti neboli i profesionál je v první řadě člověk. ()
Katka je pravověrný dokument, jaké Helena Třeštíková točit umí. Nic víc, nic míň. Drogová tématika v tomto podání nabírá silnější charakter, než jakého by byl schopný modelový výchovný program či film, které mají přebytek prázdných argumentů, a zároveň je svým vyjádřením silnější než hrané filmy, ve kterých pořád sledujeme jenom herce (přesto zůstává Requiem za sen nepřekonané). Katka má silné argumenty, i když je divákovy moralisticky necpe. Třeštíková nikoho nesoudí, předsudky nebere, a tak je divákovi nakonec spíš Katky líto a utrvdí ho v odmítavém postoji k jakýmkoliv drogám. Drogy vás přinutí lhát sami sobě. Jakmile v tom jedete, nic je nezastaví. A trpět mohou nevinní jako malé děti. Nejděsivější bylo sledovat fyzickou přeměnu (hlavně v obličeji) z poměrně sympatické, milé a pěkné dívky v trosku sužovanou démony drog. ()
Časosběrné dokumenty paní Třeštíkové mám ráda. Je to zkušená dokumentaristka, která se nebojí nikoho a ničeho. V některých momentech bych utíkala hodně daleko (bála bych se, že od nějakého jejího přítelíčka dostanu přes hubu). Příběh hodnotit nebudu. Napsal ho sám život a život cizí osoby je zcela nehodnotitelný. Ale provedení se už ocenit dá. Jsem ráda, že se nezacházelo do detailů a nebylo nám ukázáno vše. Je to prosté nastínění života. Spoiler! - Jen si teď tak říkám, když tu ženskou nemotivovalo její vlastní dítě, nepomůže jí už nikdy nic. ()
1810. hodnocený film: ()
Je tak zvláštní, že drogově závislý se shodnou na jediném: "S drogami je všechno jednodušší." (K) ()
Jsem hrozně ráda, že Helena Třeštíková s příběhem Katky pokračovala, protože televizní snímek V pasti- Katka mě moc nenadchnul, teprve pokračování se, díky Katčině těhotenství, stalo mnohem dramatičtějším a zajímavějším (doufám, že to nevyzní moc hloupě) a ukázalo, co drogy opravdu dokážou... ()
Příběh ženy, která si prohrála svůj život. Několikrát se jí málem podařilo převážit misky vah na tu optimističtější stranu, bohužel selhala a musí si vypít hořký pohár až do konce. Někteří lidé mají sílu přestat, ale ona ji v sobě nenašla a je obdivuhodné jak dokázala Helena Třeštíková dlouho snášet všechny silné momenty, které ve skutečnosti byli daleko drsnější než je možné vidět ve filmu. Na české poměry velmi silný film. ()
Podle jednoho dokumentu, po těch několika málo minutách z života jednoho člověka, co je závislý na drogách, je těžké dát dohromady, co si myslet o Katce (a to jsem shlédla i předchozí Katka - v pasti). Na jednu stranu člověk vidí jen samé výmluvy, že hned dalším dnem přestane brát drogy a začne hledat práci nebo v tomto případě se Helena Třeštíková snažila i Katku dovést k tomu, aby se začla starat o svoje dítě - neúspěšně, což od začátku toho dokumentu je jasné, kam to celé spěje a čí vinou se hrabe ve sračkách a světě drog (vlastní vinou). Hodním 70% jelikož je tu ,,krásná" ukázka toho, jak lehko se člověk dostane do sraček, jak lehko si člověk hledá výmluvy proto, aby v těch sračkách zůstal a také proto, že je to perfektní ukázka reality.. Je to smutná realita, ale tihle lidé si lítost nezaslouží, obzvlášť ti, co si ani nenechají pomoct.. ()
Oceňuji tu práci a snad i tu snahu ukázat nám, jak snadná je cesta do pekel. Na druhou stranu mě zneklidňuje fakt, že je někdo schopen tomuto pádu pouze přihlížet. Nevím jestli je pí Třeštíková tak silná, nebo tak bezcitná, ale nelíbí se mi to. Katka nebyla herečka a stála za záchranu. A když ne ona, tak její dítě. I za tu cenu, že tento dokument nevznikne. Ale na to už je teď pozdě. Přitom právě tento film ukázal, že z drogové závislosti se bez aktivní pomoci "normálních" lidí nikdo nedostane. Jako černá nit se celým dokumentem táhne nesmyslný názor, že k překonání závislosti stačí jen chtít a mít pevnou vůli. Vždyť se mohou sami rozhodnout, zda budou mít dítě, zda odejdou do komunity, zda podstoupí léčení, zda z něho odejdou... . Alibismus. Vždyť právě tato neschopnost dělat správná rozhodnutí a malá vůle, z nich udělala trosky. Katka není jen tiché svědectví o umírání slabých. Já v něm vidím i němou výčitku holky, která neměla vůli, nebo odvahu požádat o opravdovou pomoc. Katka nemusí být jen dokument, může to být návod. A povině by se měla pouštět ve školách. ()
Pro tento typ dokumentu se Helena Trestikova narodila. Malo co tomu jde vytknout a jeji dokumenty nuti lidi se zamyslet. Muze to sice vypadat, ze profituje na lidskem nestesti, od toho by se ale dokumentarista mel odprostit. Katku nelituji a jeji nezodpovedny zivot me nechava chladnym, neni ji pomoci... ()
Poměrně kvalitní dokument, bohužel jsem si nemohl nevšimnout analogie s "Reném", proto pro mě nic nového. ()
Mým největším favoritem byl rozhodně Roman Liška - neskutečně vtipnej. :)) Co se týče lítosti, deprese a podobných pocitů, tak ke mě se jich taky moc nedostavilo, snad jen k Terezce. U ostatních to bylo spíš rozčilení a nepochopení. Pohádka o tom, jak bychom strašně chtěli přestat, ale nemůžem, hlavně, že ale fetujem proto, že nám drogy dávaj svobodu, že jo... ()
Filosofie má dva hlavní typy důkazů - důkaz "že", který dokazuje jen nějaký fakt, a důkaz "proč", který přidává bezprostřední příčinu a je tedy nadřazený prvnímu typu. Třeštíková bohužel zůstává u prvního, ukazuje narkomany mezi námi, ale nezajímají ji žádná proč. Její kamera "za zadkem" je dle mého zneužívání a využívání lidské trosky a za inscenování některých scén by se Třeštíková měla stydět (kašna, potok), a kromě toho nechává veliký prostor sebelítostným zpovědím a sebemrskačství, místo toho, aby začala hladit Katku proti srsti a ponořila se víc do hloubky. A čas na to měla. Objektivně dvě hvězdičky, ale vzhledem k tomu, že Katčino chování na ambulanci mi připomnělo něco z minulosti, a já měl slzy v očích, hvězdička navíc. ()
Související novinky
Vítejte v KLDR! Zdarma!
Provozovatelé portálu pro online distribuci dokumentárních a experimentálních filmů Docalliancefilms.cz nabízí od pondělí 4. října do následujícího pondělí 11. října zdarma k vidění film Vítejte v… (více)