Katka
Katka
Katka
Obsahy(1)
Film Heleny Třeštíkové je unikátním časosběrným dokumentem, mapujícím čtrnáct let v životě mladé narkomanky a jejího marného zápasu se závislostí. Proč začala brát drogy? Jak sama říká - chtěla se lišit. Píše se rok 1996 a tehdy devatenáctiletá Katka žije v terapeutické komunitě Sananim v Němčicích s nadějí na obyčejný život - touží mít přítele, jednou i rodinu. Happy end se však nekoná. Režisérka zaznamenává ve svém filmu rok za rokem Katčin sestup níž a níž na spirále krádeží, prostituce, fyzického i psychického chátrání, na spirále, přerušované jen občasným vzepětím naděje a odhodlání s drogou skoncovat. Její touha je upřímná, droga ale nakonec vždycky zvítězí. Podaří se Katce konečně najít sílu ve chvíli, kdy otěhotní a budoucí mateřství jí nabídne životní motivaci? (oficiální text distributora)
(více)Recenze (542)
Zajimavy dokument, jsem rad, ze pujde do skol. Takovyhle obraz ze zivota narkomanu by mel kazdy videt. ()
Po odchodu z kina jsem měla pocit, jakoby mi někdo během projekce vpravil do žíly dávku heráku. ()
Možná je to kruté, ale kdo jinému jámá jámu, sám do ní sám. ()
Nejvíc jsem na Katce obdivoval, že vždy dokázala sehnat peníze na drogy a cigarety, které kouřila snad bez přestávky. No a nejvíc jsem litoval toho psa a dítě. Evidentně existuje spousta možností jak se z takové situace dostat, ale tady není šance. ()
Poetičnost industriálu rozpíchaná jehlami lidské existence. - Pomalá destrukce těla, ducha, jejich společného jazyka. Rozpuk a vyhnilost svobodné vůle. Rozpadlé domovy - obaly smrtelného přežívání. - To všechno vidím skrz režisérčin vpich. Jen nevidím jehlu a ruku, která ji vede. ()
Velmi silný, bezchybně natočený dokument, který ale nepřináší nic nového. Bohužel Katka se už od začátku dokumentu ukázala jako beznadějný případ, tudíž mi jí vůbec nebylo líto. Naopak jsem vůči ní citil vztek. Dokument je to každopádně zajímavý a stojí za zhlédnutí (obzvlášť pro mladší generace, jako prevence), celkem by mě zajímalo jak je na tom Katka nyní, ale to je asi jasné. 68% ()
Katka, áno, úplne to všetko (ne)chápem... ()
Je zajímavé jak tyhle destruktivní příběhy drog na lidi fungují. V době kdy elementární znalost literatury je u našich školáků většinou opravdu velice elementární a o Dostojevském si spousta z nich myslí, že to byl ruský kosmonout (a to jako fakt!) však každý z nich zná příběh Christiany F. z Dětí ze stanice ZOO či Johnovo Memento. Na jednu stranu to je logické, na tu druhou pak smutné. A i u pozdějších genrací jsou prostě drogy povětšinou zajimavé téma. To bychom měli sociologickou vložku, která tak trochu objasňuje, proč je nejnovější počin Třeštíkové tak vyhledávaný, a to i v zahraničí (teda kromě toho že je opravdu dobře natočený a silný). Z toho však Helenu těžko obvyňovat, ona jen "sleduje" příběh jedné holky, který nemohla předpokládat a který určitě není provplánový. Co mě na Katce respektive Třešíkové zaujalo jako první, byla ona existencionální otázka Francoise Truffauta, zda je film opravdu důležitější než život. Často jsem si říkal, sakra vypněte tu kameru a pomožte/nafackujte/poraďte. Ale ne, k tomu se Helena odhodlá jen málokdy a místy to vážně vypadá, jako by na tu otázku chtěla odpovědět kladně. Katka se tak topí v jedné sračce za druhou a kdo měl pocit, že v televitním snímku V pasti – Katka šlo do tuhého, bylo to ještě od hraniční meze proklatě daleko. Velkou aspirací tohodle snímku do budoucna může být sekundární motiv a to školní potřeba / odstrašující případ. Jinak jo, pořád platí co jsem už o Třeštíkové říkal – má na záběry oko, umí si najít postavu a nejlepší záběr a jo, umí parádné stříhat. Super, čtyři hvězdy s klidem. Z jejích celovečeráků jde každopádně o nejsilnější materiál. ()
Už pouhým aktem pozorování se mění pozorovaný oběkt=to je velká pravda ale u feťáka to možná platí tak něják napůl,takže tady sice můžeme díky paní Třeštíkové sledovat jak Katce pomáhá její "popularita" a jak jí samotná kamera občas pomůže z nepříjemných situací ale na celkové pointě se nemění asi zhola nic...Je to takový zajímavý příběh,který snad pomůže lidem lépe pochopit na co všechno musí jedinec přistoupit a čeho všeho se musí vzdát chce li příjmout tenhle omamný životní styl..Není třeba vymýšlet poutavé příběhy podkreslené srdcervoucí hudbou jako to dělá např.(mnou nenáviděný) requiem for a dream-aby jsme dostali přibližnou představu o "zlých drogách" stačí si sednout do kavárničky na Pražském hlaváku na pokec :D nebo,když není odvaha,tak si prostě pustit Katku :) ()
Když jsem poprvé viděla příběh o Katce v televizi, zamávalo to se mnou. Přišlo mi smutné, že tak krásnou holku to neustále táhne k drogám. Možná to mělo základ v rodině, o problémech s otcem se moc nechtěla bavit, snad to mělo původ tam, ale co já můžu vědět. Nebo prostě patří k těm lidem, kteří v drogách najdou „úlevu“ a „svobodu“. Po prvním díle ve mně zůstala jiskřička naděje, říkala jsem si, že tedy dobrá, spadla tam, kam většinou všechny závislé narkomanky, a provozuje tedy „méně náročnou“ a „nevyhnutelnou“ činnost, aby se lépe dostala k penězům, ale přesto jsem viděla jiskru v jejích očích, viděla jsem a doufala, že je tady možnost, jak to všechno změnit nebo vrátit. Ve druhém díle jsem jí držela palce, alespoň z dálky jí podporovala v její cestě ke změně, i když sledovat co s vámi může udělat jen Metadon, bylo taky docela silný kafe. A pak přišel film. Už po prvním díle jsem měla pořád celou tu dobu někde v hlavě otázku „Jak to teď s Katkou asi je?“ a díky pokračování a filmu jsem dostala odpověď. Teď ale nevím co s tím sdělením mám dělat. Je mi akorát smutno. Pořád v ní vidím tu usměvavou holku, která si hraje s vlasy, stará se o sebe, koupe se ve fontáně, pláče a přemýšlí, ale žije, žije SVŮJ život, jak v jedné scéně dávala všem nahlas najevo. Celkem jsem jí obdivovala, že to všechno pořád zvládá, že se jí nedějou žádný hrozný věci, že je v podstatě stále velmi silná. Vybrala si drogy sama a byla pořád sama sebou. Ovšem ve spojení s jinými lidmi jsem jí už pak nepoznávala, hlavně tedy s tím posledním. Drogy jsou strašný svinstvo, kam lidi dostanou, jak si tu svojí oběť postupně tvarují a malují a mění, podobně jako nemoc, až se ze všech jejich obětí stanou sobě podobné smutné vulgární trosky s prázdným výrazem, které ztratí veškerou svou osobnost. Ale přesto pořád tak nějak doufám, že se stane zázrak. Jen ještě dotatek: Jeden z uživatelů tady psal něco o zlomyslném smíchu. Také jsem toho byla v kinosále svědkem. Holka vedle mě se pochechtávala skoro celý film. Z toho mi bylo vyloženě zle. Nebo absolutně nechápu, jak si někdo na takovýhle film může přitahnout popcorn. A už vůbec nechápu, jak mi v Palace Cinemas můžou popřát u tohoto filmu: "Bavte se!" ()
Film nepřináší nějaké strhující myšlenky o tom, jak docílit vymizení drog nebo drogově závislých. Vlastně nepřináší žádné nové myšlenky. Je to "jen" portrét dívky, která fetovala, fetuje a bude fetovat, dokud nezemře. Portrét je to ale sugestivní a věřím, že mladého člověka může od drog jednou provždy odradit. Proměna Katky z hezké mladé slečny v obludnou nesvéprávnou trosku bere dech. ()
"A dokonáno jest." Film, navazující na první Katku (V pasti), se mi také velmi líbil. Všechno zásadní však už bylo řečeno v prvním díle, proto mě tolik neohromil. Je mi moc líto, že nenašla nic, za co by chtěla vyměnit svůj nejistý život (ani malou Terezku). Nedokázala to, neměla sílu, nechtěla ... kdo ví. ()
Je těžké dívat se na tenhle dokument a neptat se, co by se muselo stát, aby hlavní hrdinka nedopadla tak, jak dopadla. A je těžké najít odpověď na otázku, jestli naše společnost vůbec má dost nástrojů takové lidi od této cesty zachránit a jestli naše pomoc je skutečnou pomoc. Výborně natočený dokument, paní Třeštíková jenom potvrzuje svůj status královny dokumentů. ()
Souhlasím s tím, že jako protidrogová prevence to má určitě velkou šanci na spoustu jedinců zapůsobit. Co mohla být pro Katku větší výzva proč přestat fetovat, než zrod nového života? Než zrod jejího dítěte? Každopádně ani tohle nezabere...Během sledování dokumentu V Pasti se ve mně mísily pocity lítosti, ale i opovržení. Jenže během sledování Katky (dokumentu) se mi pocity celkem vyjasnovaly. Již během sledování jejího útulného soužití s Romanem se mi skutečně zvedal "morální" kufr. A po neschopnosti se odrazit ze dna kvůli malé ratolesti zvítězil odpor. Ikdyž se má jednat o reálný dokument, který znázornuje život pražské fetačky heroinu, stále jsou zde některé prvky, které má díky štábu podle mého přijatelnější. Nemyslím si, že kdyby přišla vyfetovaná žena k doktorovi s tím, že je těhotná, byl by na ní personál relativně milý. Samozřejmě jsem si všimnul drobných pohledů jednotlivých sestřiček a doktorů, ale přeci jen bylo hlavně vidět, že se Katce snaží pomoct. Nejsem si jist, jestli by byli k fetačce ve stejné situaci bez štábu za zády taky tak přívětiví... ()
Ten smutek v duši se ani popsat neda, slzy stekaji po tvari ()
Poprvé jsem to viděla ještě na základní škole a kompletně to zapůsobilo jako geniální kampaň proti drogám takže bych se teď sama nedotkla drog ani nápad...Fakt mi bylo místy líto té Kateřiny ale za blbost se bohužel platí...S odstupem času mi to přišlo jako takový další nezáživný dokumentární snímek špatně natočený ale světe div se ono to funguje! ()
Hodně silný dokument o jedné životní trosce, která se stále snaží a snaží. Bohužel feťákovi nikdy nevěř. Nikdy. Smutný a velmi realistický osud lidí, kteří tady s námi okupují squaty a jiná ponurá zákoutí. 75% ()
Každému co jeho jest, někdo má rád vdolky, někdo holky a někdo tvrdý drogy, jak je libo. Každej má svobodu vybrat si to jeho co mu sedí. Katka si vybrala drugs, pak holt musí nejst i to ostatní, co to sebou nese. Podle mě je vůbec nejlepší nikdy drogy nevzít, nemusim mít všechno. Akorát v tom filmu mi ani tak na nervy nelezla ona jako ti její vypatlaní bojfrendi, jeden horší než druhej, respektive oba hrozní, vyšmátraní až na půdu, ale co se divim, nedivim, týdle lidský spodině, stejně jako nám, by se udělala velká služba, kdyby se jim píchla větší dávka, aby už to jejich utrpení skončilo, vyléčit to nejde a nic jinýho se s tim dělat nedá, jakmile vykročí na tu cestu, tak je hotovo 20. ()
nejbrutalnejsi cesky film ()
Hnal bych na to všechny studenty/ky středních škol. Součást povinné výchovy, protože žádný film, ať je sebelepší a sebepůsobivější (Trainspotting, Requiem za sen) neodradí tak moc, jako Katka. ()
Související novinky
Vítejte v KLDR! Zdarma!
Provozovatelé portálu pro online distribuci dokumentárních a experimentálních filmů Docalliancefilms.cz nabízí od pondělí 4. října do následujícího pondělí 11. října zdarma k vidění film Vítejte v… (více)