Wolverine

Tak tenhle výlet se Wolverinovi příliš nepovedl. V první polovině je to přitom překvapivě hodně nadějné, Loganova postava stále funguje, příběh vypadá zajímavě a atmosféru to má také slušnou. Jenže po výtečné přepadovce na pohřbu a akci na vlaku se cosi ošklivě pokazí a naplno se začíná projevovat totálně děravý scénář. Charaktery plkají o ničem, pod kůži se jim nedostaneme ani náhodou a tempo je snad pomalejší než kulhající Wolverine. Navíc se upřímně přiznám, že jsem ani moc nepochopil motivy a chování některých postav (nejen) v závěru filmu a celkem sebejistě si myslím, že chyba nebyla na mojí straně. Akce je sice hodně slušná, ale je jí málo a neselhávající Hugh Jackman to sám prostě neutáhne. Jednička i přesto, že u mě za těch pár let malinko klesla, mě bavila překvapivě více. Potitulková scéna ovšem vede. (01.08.2013)

Tak se nám nejdůležitější X-men vydal úplně jiným směrem. Konkrétně východním. Je to na škodu? Vůbec. Naopak. Řekl bych, že to působí mnohem lépe, něžli všechny předešlé díly. Je to reálnější, emotivnější, drsnější a krvavější, neni to jenom o akci, ale hlavně o Loganově psychice. Ale když už se ta akce objeví, bere dech. Akce ve vlaku a následně v něm je jedna z nejlepších tohoto roku. Skvělá je ale i sněhová akce před pevností a Wolverinův souboj se Shingenem. Styl natočení mi celkově dost připomínal styl filmů agenta 007 s Danielem Craigem (hlavně Quantum of Solace). Korunu tomu ovšem nasazuje potitulková scéna, u který mi běhal mráz po zádech. Spolu s první třídou pro mě nejlepší X-menovka, hlavně díky tomu, že je naprosto, ale naprosto odlišná od všech ostatních. (09.11.2013)

Nechci vypadat jak nějaký militantní a rasistický pičus, nicméně mě z celého filmu nejvíc zaujal výbuch Fat Mana nad Nasralfraki, ví bůh či Bush proč... V mých čivách je zkrátka jednoznačné, že chceš-li snížit kvalitu čehokoliv, najebej tam Japka, které jdou nunčaku v nunčace s rozklepanou bruslí kamerou, prapodivnými pohyby a skřeky makaka, nic pro svatého mé velkékosti. Třeba souboj na rychlíku jedoucího do Hoštic, který nemohl přibrzdit, neb měl, jak známo, zpoždění, a u kterého ostatní učůrávají blahem do textilu, tak ten mě vyloženě uhranul svou nablble blbou přiblblostí, do bldele, deblilita. Lodyha, lodyha, mamamememimi, už je to v cajku...ta mluvidla, ta mi dávají, uf, pomalu jak rodidla, ale neodbíhejme od tématu, ač se tolik od zmíněného orgánu nevzdálím, neboť (dámy a upjatí kokokoti prominou) film byl doopravdy a dokonale o pyče....fuj, a mám to za sebou, takové krásné slovo je to JARO, co? Áááá, právě jsem šlehl svým sokolíkovým pohledem na jméno kameramámy , Mokri, to vysvětluje mnohé. Vychvalovaný scénář, který prý úspěšně navazuje na celou rosomáčí sérii a jiné mutantí příběhy, a kde??? Dovolte, abych se zasmál...hrhoblee, nejde to, jsem nachcípanej a navíc je to spíš smutné. Myslím ta má nebetyčná hloupost, která mi nedovoluje vidět to, co ostatním šťastlivcům. Pokud bych chtěl nějak pregnantně hodnotit, pak mě napadá jediná věc, vlastně dvě...nuda a vata. Jestli si pod tím představíte vaťák na nudapláži, to již záleží čistě na vaší kreativitě. (27.11.2013)

Za mých studií na SOU hornickém, kdy válka ještě nezteplala, jsme se pravidelně účastnili branných kurzů. Zde jsme získali cenné instrukce, jak přežít jaderný výbuch v jeho epicentru pouze v pláštěnce a s balíkem IPCHO (pro ty později potracené - Individuální protichemická ochrana). Běhali jsme jako čuráci v plynové masce a igelitovými sáčky utaženými gumami od zavařeniny na končetinách, dokud jsme neměli dušnost a opruzené xichty a při výkřiku instruktora "BUM" jsme vyděšeně lehali patami k výbuchu. No jo, no, jediným homixem tehdy byly Otazníky detektiva Štiky a nikdo tedy neměl ani tušení, že se sto metrů od Nagasaki stačí přikrýt kanálovým poklopem, kapku pohrdat radiačním spadem, a ťaman se v pohodě dožije devadesáti a stihne založit i nějakou tu Macušitu, aby pak mohl Rosomráky nutit pravidelně se koupat, stříhat, holit a chodit na pedikůru. Každopádně, až na těch pár nepodstatných pičovin jde o veskrze zábavnou záležitost, po které vám na rozdíl od všech těch Homothorů, Spajdrgejů a Superbukvic nevyraší akné a nezačnou se viklat horní jedničky. (01.11.2013)

Logan sám o sobě je pořád sympaťák, který se jen ocitl v poněkud nepatřičném světě a poněkud nepatřičném příběhu. Díky němu se sice vyrovnal s psychickým traumatem, ale toto trauma se jakožto trauma objevilo až v tomto příběhu, a tak nebylo žádnou nezbytnou překážkou, aby se prostě vrátil v dalších X-Men coby stejně sarkastický cynik jako dřív. Kéž by byl Wolverine aspoň za mák inspirativní film, ale není - a přečtení nedávno česky vydaného komiksu Wolverine vám přinese mnohem větší požitek než celý tenhle podivně slátaný parazit na komiksovém boomu. O něco více tady.. (30.07.2013)