Generál Patton

Hodně problematický film. Na jednu stranu se tváří jako věrohodná psychologická studie generála Pattona (a ukazuje tudíž i jeho cholerické záchvaty, víru v mystiku a svéhlavost), na druhou stranu jsem alespoň já měl pocit, že to má být vlastně správný americký postoj k válce. K obsahu pak podotýkám, že zobrazení Britů a speciálně Montgomeryho jako těch největších zabedněnců a neschopných velitelů, bez kterých by Američani byli v Berlíně pravděpodobně den po vstoupení do války, je blbost. Ono vůbec posuzování schopností spojeneckých velitelů je poměrně ošemetné, protože ti prakticky vždycky bojovali v situaci výrazné materiální i lidské převahy a o nějaké schopnosti manévru se dá tudíž těžko mluvit. A pak ty jeho věty co prý Rusům "nechali". Chtěl bych Pattonovy schopnosti vidět tváří v tvář plné síle Wermachtu, abychom si mohli s určitostí říct, kdo co komu nechal. Několik technických poznámek: ve filmu zcela špatně popisujou pohonné systémy amerických a německých tanků, o amerických s naftovými motory se mluví jako o benzínových a u německých s benzínovými zase jako o naftových. Samotná použitá technika už vůbec neodpovídá, po poušti a evropě se prohánějí poválečné M47/8 či M60, asi že mají bojové jméno Patton, proto je paradox, že maj německý kříže :). Německý bombardéry v jediný skutečný bitevní scéně (dost slabý a upřímě ani nijak nedatovaný a neidentifikovatelný, o co vlastně mělo jít) jaksi někde nechaly stíhací doprovod a vojáci si vykračujou jak na přehlídce. Film je spíš autorskou licencí než skutečným životopisem, a to licencí, kterou upřímě neshledávám nijak zajímavou po historické ani lidské stránce. "When we land against the enemy, don't forget to hit him and hit him hard. When we meet the enemy we will kill him. We will show him no mercy. He has killed thousands of your comrades and he must die. If your company officers in leading your men against the enemy find him shooting at you and when you get within two hundred yards of him he wishes to surrender – oh no! That bastard will die! You will kill him. Stick him between the third and fourth ribs. You will tell your men that. They must have the killer instinct. Tell them to stick him. Stick him in the liver. We will get the name of killers and killers are immortal. When word reaches him that he is being faced by a killer battalion he will fight less. We must build up that name as killers." George C. Patton. (16.07.2008)

Film zobrazuje posledné 3 roky z druhej vojny. Do deja vstupujeme po prehranej bitke pri Kasserine v Maroku, vtedajší americký veliteľ Fredendall utrpel značné škody, a bolo načase ho vymeniť. Už úvodné rozkazy nastupujúceho generála Pattona zvyšovali disciplínu a povzbudzovali morálku mužstva... Bezpochyby bol Patton počas celej vojny znamenitým dôstojníkom, nechýbala mu dravosť, nekompromisnosť, disciplinovanosť, ale dokázal ukazovať aj ľudskú tvár básnika a nadovšetko stál za svojími ľuďmi. Neváhal strieľať po útočiacich lietadlách svojim revolverom, neváhal robiť regulovčíka, neváhal robiť všetky kroky, aby jeho vojská napredovali. Lebo uznával jedine napredovanie. Presne všetky tieto historicky známe skutočnosti sú obsiahnuté aj v tomto veľkolepom filme. A že ide o parádny vojnový film svedčia aj realisticky natočené tankové boje. Chvíľami som nechápal, prečo nemohol byť snímok premietaný ešte v socialistických kinách, na záver som to pochopil.:) Treba ešte podotknúť, že výkon Georgea C. Scotta je obdivuhodný, ukázal nám postavu generála v celom jeho spektre charakteru, od poéta po prehnaný ambicionizmus. (09.12.2011)

Roztahaná válečná freska o osobnosti, která rozhodně stojí za pozornost. Bohužel mi to opravdu přišlo dlouhé a vlastně ne až tak zajímavé. Kdyby nebylo George C. Scotta - který odmítla převzít nejen nominaci, ale i Oscara za svou skvělou roli - tak mě film opravdu nebaví. Takhle jsou zde zajímavé scény, které nejsou tolik o válce samotné, ale o člověku a jeho místě ve světě. Pattonův pohled je zajímavý. (28.07.2015)

"Pamatujte si, že žádný parchant ještě nevyhrál válku tak, že zemřel pro svou zemi. Vyhrál ji tím, že donutil jiného pitomého parchanta, aby padl za tu svou." Propaganda? Ale vůbec ne. Pokud si přečtete Pattonovu "Válku mýma očima", Montgomeryho "Paměti polního maršála", Ikovu "Invazi do Evropy" a ještě k tomu přidáte nějakou tu biografii tohoto amerického generála, zjistíte, že Pattonův portrét je v tomto filmu až neuvěřitelně přesný. Je to jako byste se ani nedívali na George C. Scotta, ale na jednoho kontroverzního amerického vojevůdce, který se hodně často cítil svými krajany zrazený, byť oni se mu jen snažili pomoci. Ale co na tom, když to byl i podle řady neměckých generálů nejlepší vojevůdce, kterého Spojenci během druhé světové měli. Podobné filmy bych pouštěla v hodinách dějepisu na školách. A taky jsem ráda, že pocházím z toho kousku země na západu Čech (Plzeň), kam Patton ještě stačil dojet. (Byť mě lehce mrzí, že tato část byla ve filmu úplně vynechaná.) Dodatek 5. května 2009: V rámci letošních slavností svobody (výročí osvobození Plzně americkou armádou) jsem šla na setkání s veterány, kde byl mimo jinými i George Patton Waters, vnuk generála Pattona. Po skončení přednášky jsme se si spolu pár minut povídali a přišla řeč i na tento film, který George nazval v rámci ztvárnění svého předka výborným a nesmírně přesným. A já s ním musím souhlasit. Ano, jsou tu možná nějaké "ryze hollywoodské" prvky, ale je to jako vidět válku očima samotného generála, podle kterého prostě Monty bude vždy jen britský elegán snažící se neprohrát a Sovětská armáda něco, proti čemu by se mělo bojovat. (14.04.2009)

Dost zjednodušující pohled na Pattonovo válečné tažení Severní Afrikou i Evropou. Samozřejmě, že hlavní postavou není válka samotná, ale generál, takže se místo scén bojů divák dočká spíše jeho nejrůznějších promluv a řečnění, jehož cílem je navodit dojem, že Patton byl skutečně člověk spíše 16. století. Ale zpracování filmu mně nevyhovovalo. Jednotlivé situace, jimž všem Patton vévodil, byly pospojovány bez ladu a skladu, vše bylo podřízeno jen tomu, aby byl vykreslen generálův charakter. Ale ani v tomto ohledu film nijak výrazně neboduje, protože nedojde dál, než právě k tomu, že Patton byl Don Quijotem 20. století a ve své armádě nesnesl zbabělce. Žádná výrazná psychologie ani hloubka postav neexistuje. Občasné prostřihy na aktivity německých velitelů v Berlíně ve filmu nemají žádný smysl, o ničem nevypovídají. Stejně tak filmové týdeníky, které sice poskytují určité zpestření, ale snímek by se bez nich také obešel. Z Montgomeryho se zase nesmyslně dělá šašek. A celkově je film pouhou obhajobou Vietnamské války, propagandistickým dílem. Je ale pravda, že po zhlédnutí tohoto filmu bude mít divák o Pattonovi alespoň o trochu větší přehled, než před tím. __ Já vím, že tohle není dokument, ale hraný film, přesto diváka alespoň trochu znalého vojenské historie nepotěší, že v rolích německých tanků jsou zde k vidění americké stroje M47 Patton (sic!). V rolích amerických Shermanů uvidíte zase tanky M24. (Je mi jasné, že filmaři prostě dobové tanky neměli k dispozici, a také vim, že většině diváků je to fakt jedno, ale na mě ty vojenské scény působí směšně, když vidím, jak proti sobě bojují na obou stranách americké poválečné tanky). Je dobře, že se zde alespoň několikrát mihne dvojice He-111, ale člověka to těší jen do chvíle, než si uvědomí, že nic jiného už nebude. Tyhle dva Heinkely prostě simulují veškeré německé letectvo. Žádných velkolepých vojenských scén se divák nedočká, jak naznačuje Matty - to, že se o bitvách mluví, neznamená, že je člověk uvidí. Výprava není ohromující, jak zase píše Lima, to by totiž musel mít režisér k dispozici více než dvě letadla a asi desítku tanků. ___ Poslední šance v životě! Celý svět je ve válce a já budu stát stranou? (19.04.2010)