Quo Vadis

Důstojná adaptace vynikající knihy, jejíž motivační a psychologickou obsáhlost se tvůrcům skrze pár důležitých změn celkem povedlo znázornit. I když k dokonalosti má film v tomto ohledu pořád daleko - logicky se vypichuje linie cézarova odboje proti křesťanům, která směřuje k finále v aréně, ale nepřesvědčvě naopak působí linka romantická a přerod Vinitiovy osobnosti, který byl v románu klíčový. Závěr pak postrádá kýženou emocionální hloubku, na druhou stranu však dobře uzavírá velkolepou rekonstrukci historické římské etapy, již si každý spojí s krutovládou matkovraha a žháře Nera. Jeden z vizuálně nejepičtějších snímků své doby, jakkoli trpící zjednodušováním a občasnou kýčovitostí.. 75% (21.01.2019)

,,BOHUŽIAĽ CÉZAR, AKO VLÁDCA TEJTO RÍŠE MUSÍŠ MAŤ KOMU VLÁDNUŤ, TAKŽE OBYVATEĽSTVO JE NEZBYTNÉ ZLO." __ Budem porovnávať s knihou, avšak nijako prísne kriticky, nakoľko toto je najlepšia adaptácia fenomenálneho Sienkiewiczovho románu. Kedysi dávno, ako malý, som ešte pred Quo Vadis videl Spartakusa, no už tam ma Ustinov upútal natoľko, že v úlohe Nera som si nevedel predstaviť nikoho iného. Neskôr, pri prvom pozretí tohto filmu bolo moje nadšenie o to väčšie, že sa mi táto predstava splnila. Tu mi neostáva nič iné, než potvrdiť slová iných užívateľov, že Ustinov ako Nero je jednoducho božský a svoj pomyselný herecký vrchol si odbil hneď v začiatkoch svojej kariéry (nie že by už ďalej hral zle, Batiatus v ,,Spartakusovi" sa mu takmer vyrovná), no vyzdvihnúť treba tiež Jiřího Pragera, ktorý ho umne predaboval. Najlepšie napísanou postavou knihy je Petronius, tu ho však predbieha už spomínaný Nero, avšak ako náhle sú títo dvaja spolu, o znamenité herecké výkony a ,,zábavu" je postarané až natoľko, že by celý film mohol byť iba o ich vzájomných dialógoch. Pozornosť si tu zaslúži skutočnosť, ako veľmi emotívne na niekoľko strán opísal Sienkiewicz Petroniov skon, zato Nerovi venoval posledných pár riadkov, tu je ich smrť však natoľko sugestívne podaná, že nechýba veľa aby divák za oboch uronil slzu, jednajúc sa pritom o charakterovo rozdielne figúry. Úžasné je sledovať zdrvujúcu Petroniovu smrť, po ktorej nasleduje jeden z najvtipnejších Nerových výstupov u neho hraných na vážnu notu. Z ostatných hercov spomeniem Finlaya Currieho ako Sv. Petra, presláveného hlavne v úlohách múdrych starcov, takže i tu bol prirodzenou jasnou voľbou. Samozrejme, po 60 rokoch dnes už film na nikoho nemôže pôsobiť moderne, má však svoje prirodzené nezopakovateľné kúzlo a nebývalá veľkorysosť ako interiérov tak aj exteriérov vzbudí obdiv i teraz a aj napriek absencii výraznejších akčných scén na ploche takmer troch hodín prekvapivo neumára nudou. Poslednej vete v texte distribútora treba postaviť piedestál. Dokonale vystihuje celý film. (514. hodnotenie, 24. komentár k filmu) (17.11.2011)

Pár rokov po Kristovej smrti hádže pomätený zločinec na cisárskom tróne prvých kresťanov levom. Krutý osud. Ale stačilo pár sto rokov a kresťania upaľujú čarodejnice, rúcajú "pohanské" svätyne, dobýjajú Svätú zem a hromadia majetky. Stačilo ďalších pár storočí a moslimovia podrezávajú nevercov. Spoločným menovateľom je intolerancia a túžba po moci. Preto tohto veľkofilmového dinosaura nemôžem ohodnotiť viac ako tromi hviezdičkami. Nadpriemerný bol vlastne iba výkon Petra Ustinova, zvyšok sa pravdepodobne držal Sienkiewiczovej predlohy, ktorú som nečítal a ani nehodlám. (03.11.2019)

Megalomanský kousek z dílny MGM, který ze svého kouzla neztratil nic ani po více než půl století a který ve své době za sebou strhl lavinu dalších podobných snímků. Přestože jsem fanda spíše komornějších věcí a tydle historické výpravné velkofilmy zlaté éry, v tomto případě navíc s náboženskou tematikou, moc nemusím, přežila jsem todle bez úhony a nakonec jsem byla ještě i nadšená. Je to bezpochyby mistrně natočený kousek s velkolepou výpravou, kostými, hudbou a hereckými výkony (Ustinova už tady snad ani nemá cenu znovu vytahovat) ........ no a prostě ten zapálenej Řím ........ nemá chybu. (12.08.2011)

Quo Vadis je velkolepou záležitostí, která letos oslaví 62. narozeníny, což se zdá skoro neskutečné vzhledem k tomu, že film nepůsobí vůbec zastarale (jediným indikátorem jsou modré obrysy kolem postav při zpětných projekcích - to působí trochu rušivě). Příběh mě trochu zklamal (což je důvod, proč nejdu na pět), v mnoha bodech se podobal staršímu filmu Sign of the Cross. Taylorova postava mi nijak zvlášť srdci nepřirostla, jeho vztah s krásnou křesťanskou dívkou mi nepřišel moc věrohodný, nicméně Ustinovův Nero a z vedlejších postav Petronius to plně vynahrazují - tohle byl jejich film. (10.02.2013)