Režie:
Jan PrušinovskýKamera:
Petr BednářHrají:
Miroslav Krobot, Ondřej Vetchý, David Novotný, Luděk Sobota, Jaroslava Pokorná, Leoš Noha, Pavel Kikinčuk, Jan Hartl, Norbert Lichý, Pavla Beretová (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Slavoj Houslice má fotbalový tým a nerudného trenéra Pepika Hnátka, kterého se všichni bojí. Kapitán týmu Jirka Luňák mu podlézá, ale s ostatními spoluhráči ho za jeho zády pomlouvají. Doufá, že to bude právě on, kdo by po něm mohl převzít funkci. Jenže Hnátek se do odchodu na trenérskou penzi nikterak nechystá. Nařídí mužům další trénink, ti se ale vzbouří a dohodnou se, že na něj nepřijdou. Rozčilený trenér začne běhat po vesnici a snaží se je k tomu donutit všemi možnými prostředky. Nakonec však zůstane ležet před svým domem v bezvědomí. Uvědomí si, že je s ním něco v nepořádku, a vyhledá známého lékaře. Od něj se dozví, že prodělal infarkt a že musí jít na vyšetření. Jeho výsledek ho nepotěší, dozvídá se, že potřebuje nové srdce a že bude zařazen na transplantační listinu. Hnátek se to za každou cenu snaží udržet v tajnosti. Nakonec se vše dozví zdravotník týmu a od něj i ostatní hráči. Tým v době jeho nepřítomnosti vyhrál zápas s výrazně silnějším soupeřem, což Hnátkovým kritikům dodává odvahy. Výsledkem je dočasné postavení mimo funkci. Za to se jim Hnátek pomstí... (TV Nova)
(více)Videa (2)
Recenze (1 029)
Asi po roce jsem se ukázal v kině a po úvodním šoku ze zdražení lístků i občerstvení se značně vyvedený z míry sesunul do sedačky. Po smrtonosné dávce reklam mě v upoutávkách na další filmy pobavilo zjištění, že 3D stále letí. Pak ale nastoupil Slavoj Houslice i s legendárním trenérem a mně došlo, že ten očistec za to stál. Specifická atmosféra vesnice, blaznivé postavy i hlášky jsou stejně jako v seriálu samozřejmostí a bonusem je hořký příběh nerudného trenéra. I tady musím zdůraznit, že kdo se v tomto prostředí chvíli pohyboval, se bude bavit víc než ostatní. ()
Po hodně dlouhé době opravdu výborná česká komedie, ve které je spousta hlášek, které opravdu můžou zkultovět (a na vesnici se tomu tak nejspíš stane). Krobot je bůh, ostatní herci si to také hodně užívají a celé je to napsané a zrežírované s opravdovou chutí a nadšením. Tenhle přebor si dám ze záznamu ještě určitě několikrát. ()
„Proč ten chlap neumřel v zimní přestávce. Takhle přijdu vo podzim!“ Jsem moc rád, že tenhle „fanouškovský“ film vznikl. „Prodloužený“ čas s oblíbenou skvadrou oceňuju. Před zhlédnutím jsem sice měl trochu strach z nastavované kaše a nehodícího se ukotvení, ale zcela zbytečně, tvůrci zajeli do těch správných kolejí a „poetiku“ původního seriálu se jim podařilo zachovat takřka úplně. I když je pravda, že film zhořkl a humoru trochu ubylo, za to je o dost černější (s čímž jsem neměl žádný problém). A to s velkým přispěním hlavní „akvizice“ snímku, tedy excelentního Krobota, kterému byla role ušita přímo na tělo (nedokážu si na jeho místě představit nikoho jiného). Jeho Hnátek je podobný samotnému filmu, tedy stejně zábavný jako tragický (myšleno smutný, kvalitou je na úrovni seriálu). A (znovu) se vydařil i konec, žádné slzavé údolí se (naštěstí) ani trochu nekonalo, naopak pobaví. „Ale…něco mě štve daleko víc.“ – „Co?“ – „Ty mě štveš! Vytváříš tady to…negativní atmosféru!“ – „To snad dělám celej život, ne?“ ()
Kdysi jsem na knižním veletrhu k jedné knížce dostal i druhou knížku a to Okresní přebor: Poslední zápas Pepíka Hnátka. Ze seriálu jsem viděl spíše upoutávky a drobné kousky. Moje představivost spojená s útržky ze seriálu a filmu pracovala dobře a knížka se mi četla dobře. Na film jsem slyšel ódy o originalitě. Tak jsem se na něj koukl. Nicméně jsem asi četla příliš. Film to není špatný, ale ani nic extra.Herecký je to přitom velmi dobře obsazené, ale jako by tam něco chybělo. Možná kdybych viděl předtím seriál, tak by mé hodnocení bylo lepší. ()
Nevtíravá úsměvná hořkosladká záležitost. Milé a ČISTÉ povídání, které rozhodně není žádnou taškařicí, ale upřímnou drobnokresbou venkovského života. Scénárista a režisér Jan Prušinovský na něj pohlíží smířlivě, nevysmívá se mu, ač jde o místo, kde se zastavil čas. Své postavy má odpozorované, některé jsou na české poměry slušně vnitřně komplikované, divák však může postrádat vyloženě kladného hrdinu. Já však nikoli, stačili mi typově přesní herci, kteří dokázali přenést na plátno mentalitu buranů, aniž by samotný film sklouznul k buranskému vyznění. Prušinovský totiž není (zatím, a snad to tak zůstane) žádný populista jako Renč nebo Vejdělek, svým příběhem překvapuje, jak je prostý a jednoduchý, přesto své kvality má. Má také nesnesitelného dědka Miroslava Krobota, který svou ubručenou postavu hraje minimalisticky coby netolerantního samorosta, kterého sžírá desítky let stará nevěra manželky (zase v tom bude fotbal). Právě jeho umanutost (selhávající srdce) se stane motorem vyprávění. Není to ale jen on, ale i jeho banda pohodlných pivařů, kteří se po herecké stránce nemusejí za nic stydět. Nestydím se ani já, že po delší době českému filmu šoupnu čtyři hvězdy. Smích tu totiž neznamená posměch.. ()
Galerie (35)
Zajímavosti (40)
- Píseň, která zní v závěrečných titulcích, je „Stará mříž“ od Pavla Bobka, a to z alba „Kruhy“ vydaného také v roce 2012. (Lajty)
- Miroslav Krobot souhlasil s vykreslením své postavy hned po přečtení první verze scénáře, kterou mu Jan Prušinovský předložil. Režisér a scenárista v jedné osobě pak vytvořil ještě několik verzí, které se v charakteru vždy částečně lišily, ale na důrazné doporučení představitele hlavní role se vrátil k verzi první. (Honzíno)
- Komparzisté z celého Lochovicka měli na natáčení nástup v sedm ráno. V osm večer mohli jít domů. Natáčelo se necelý rok. Na hodinu komparzisté dostávali 500 Kč. (TuristikaJi)
Reklama