Režie:
Robert AldrichScénář:
Lukas HellerKamera:
Ernest HallerHudba:
Frank De VolHrají:
Bette Davis, Joan Crawford, Victor Buono, Wesley Addy, Julie Allred, Anne Barton, Marjorie Bennett, Robert Cornthwaite, Anna Lee, Maidie Norman, James Seay (více)Obsahy(1)
Psychothriller vypráví o dvou stárnoucích sestrách, které společně žijí v domě na předměstí Los Angeles. Zahořklá Jane, kdysi ve vaudevillu známá jako zpívající zázračné dítě Baby Jane Hudsonová, se ovšem v dospělém věku dostala do stínu své sestry Blanche, úspěšné filmové hvězdy třicátých let, která je po automobilové nehodě upoutaná na kolečkové křeslo. Zahořklá Jane tak nevynechá jedinou příležitost, aby ji terorizovala. Bezmocná Blanche se nedokáže bránit fyzicky ani psychicky a s hrůzou pozoruje, jak se její sestra propadá dál a dál do naprosté demenci. Jane vytváří pitoreskní hororovou postavu, jejíž hrůzostrašnost vynikne o to víc, když se stará žena oblékne do dětských šatiček. - Pavla Bergmannová (Letní filmová škola)
(více)Videa (1)
Recenze (149)
Geniální hororový psychothriller o dvou stárnoucích herečkách mírně sráží pouze několik scenáristických chyb (Opravdu musím z okna házet papírek se vzkazem? Nestačilo by zakřičet?), jež se však dají s přimhouřenýma očima odpustit. Výkon Bette Davis je mrazivý, její postava narušené Baby Jane je opravdu mistrovská. Něco mezi Misery a Sunset Blvd. Horror movie of the Year ()
Skutečné peklo se odehrává v této sourozenecké "psycho-biddy" klasice s hororovými prvky, v níž excelují dvě tehdy skutečné sokyně ve filmové branži. Joan Crawford jako Blanche, která po "nehodě" zůstala na vozíčkovém křesle, a Bette Davis coby psychicky narušená Jane, jež se nemůže vyrovnat se ztrátou dávné dětské slávy, a terorizuje tak svou kdysi slavnější, dnes ale bezmocnou sestru. Obě dámy zde podávají excelentní výkony, přesto se nemůžu ubránit dojmu, že hnacím motorem je postava Baby Jane, jež se stále hlouběji propadá svým výčitkám a demenci. Jako pečovatelka ala Misery je skvostně šáhlá, svou sestru týrá psychicky a následně fyzicky, uzavře jí v pokoji a nechá hladovět. A samozřejmě že pro zachování tohoto tajemství je ochotna i zabít. Kromě obsazení je nutno ještě zmínit parádní práci s kamerou, osvětlením, hudbou a výpravou. Není to kupodivu tak komorní záležitost, mimo jejich dům se podíváme např. do města, a v závěru i na pláž. Do naprosté dokonalosti mi sice něco málo chybělo, ale rozhodně je tenhle snímek právem klasikou. ()
Grandiózní thriller, který zůstal víceméně v propadlišti dějin. Postupně vybuduje atmosféru, která by se dal krájet, a herecké výkony obou hlavních představitelek jsou jednoduše famózní. Musím říci, že na mě dlouho žádný film takhle intenzivně nepůsobil. Ale! Ne po celou dobu. Detaily upírají tomuto dílu jistě právoplatné postavení v dějinách kinematografie: Ve scénáři je několik do očí bijících pasáží, které prostě nesedí, ať už časově nebo logicky. Nutno říci, bohužel. ()
Vynikajúci psychothrilller s brilantne napísanými hlavnými postavami. Ide o príbeh dvoch sestier, medzi ktoré sa nebezpečným spôsobom votrel jeden z najhorších ľudských neduhov - žiarlivosť. Vývoj oboch sestier bol naozaj veľmi dobre premyslený, pričom sa nezabudlo ani na jemné nuansy tohto problému. Tiež sa mi páčilo, ako sa tu poukázalo na vrtkavosť osudu, a že ho máme predovšetkým iba a výhradne len vo vlastných rukách. Navyše postava Jane mi v niektorých ohľadoch pripomenula Normu Desmond z legendárneho filmu Sunset Boulevard (1950), čo bola veľmi príjemná asociácia, hlavne v spojitosti s finálnou scénou. Silný nadpriemer. 85/100 ()
Film, který patří do kolonky...co mohlo vzniknouti před Psychem a co po něm. Ano, i já zde cítím, Sunset Blvd. a jiné filmy. Beru za plus to, že jsem se aspoň dověděl, jak to bylo s tou autonehodou doopravdy. Pokud Blanka tedy nekecala. V př., že bych byl jako jiní silněji zainteresován do obou (či aspoň jedné z nich) hereček, mohlo by to asi býti i na plný počet a je mi jasné, že pro ty, co je mají v TOPkách, to musí/musel býti slušný nářez. Sice nevím, zda bych chtěl svou verzi s např. Woodwardová vs. Baxterová či Bergmanová vs. Fontaineová (to by bylo!) lhostejno v jaké roli zda negativní či positivní, ale bylo by to bezesporu zajímavé. Takto jsem byl docela nezúčastněný divák z čímž jsem tak nějak dopředu počítal. Ani nemusím souhlasiti s kolegáčkem honajz2, páč to že je Blanka naprosto nevyužitá a scénárista (zajímalo by mě, jak je na tom předloha) si s její postavou očividně moc hlavinku nelámal, je holý fakt. A nakonec k očividné hl. STAR. Davisová je zde tak odporná a děsivá na pohled (což jsem ostatně věděl již dávno z fotek) že si dle mého, maskéři ušetřili práci. Dotvoření díla hrůzy je pak kompletní s její garderóbou. Ostatně, ona nebyla hezká pro mě nikdy. Herecký um ji ovšem neupírám. Tohle by už dnes nikdo nedal. Pokud by v té době vznikala ženská verze Jokera, donutil bych ji osobně, aby ho hrála, páč to by nasadilo takovou laťku, že by nikdo (včetně mne) ani nevzdechl v budoucnu po Nicholsonovi či Phoenixovi. A to si nedělám srandu. V každém př. jeden z dalších film. dluhů mám tímto splacen. Zda si to nechám či ne....to je ve hvězdách. A jsem rád, že mé lehké obavy o to, zda rež. dokáže zaplniti 133min. film aniž by nudil, se nenaplnily. ()
Galerie (73)
Zajímavosti (23)
- Snímek spustil vlnu hororů označovaných jako "pscho-biddy" nebo "hag-horror“, v nichž vystupovaly stárnoucí dámy v rolích trýznitelek i trýzněných. Mezi ty nejzdařilejší patří Strait-Jacket režiséra Williama Castlea (1964) s Joan Crawfordovou a Aldrichova Sladká Charlotte (1964) s Bette Davisovou. (Pavlínka9)
- Kritik kulturněpolitického týdeníku ÚV KSČ "Kulturní tvorba" Miloš Veselý označil film za "velmi nepovedený" a obvinil americkou distribuci z "prodávání zajíce v pytli" (viz Kulturní tvorba 1963, č. 21, s. 15). (Přemek)
- Scény z Janiných (Bette Davis) raných filmů jsou použity z filmů Parachute Jumper (1933) a Ex-Lady (1933). Když se Bette Davis dozvěděla, že produkce hledá její špatné filmy z 30. let, žertovně prohlásila, že můžou použít jakýkoliv její film z tehdejší doby. (Kulmon)
Reklama