Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Židovský intelektuál, polský důstojník a krásná Francouzka prchají z nacisty okupované Francie a s nimi zanikající svět první poloviny 20. století v komedii pražského rodáka F. Werfela. Tomáš Töpfer, Viktor PreissMarta Vančurová v úspěšném představení pražského Divadla na Vinohradech. Podtitul nejslavnější hry pražského rodáka Franze Werfela zní „komedie jedné tragédie“. Vznikla na základě autentických autorových zážitků z dramatického útěku nacisty obsazenou Francií do Ameriky. Dokázal o nich před přáteli vyprávět s neuvěřitelným šarmem i absurdním humorem, a tak ho požádali, aby vše zpracoval jako divadelní hru. Stalo se tak, i když první divadelní hra na toto téma, která se hrála ještě na Broadwayi roku 1944 v režii E. Kazana, a to s velkým úspěchem, byla z pera Američana S. N. Behrmana, který zpracoval Werfelovy zážitky. Franz Werfel byl s jeho adaptací velmi nespokojen a napsal text vlastní. Česká premiéra tohoto posledního Werfelova dramatu se pak konala o dva roky později v pražském Divadle na Vinohradech v režii Jaromíra Pleskota. Jacobowského hrál Jaroslav Marvan, Plukovníka Bedřich Vrbský... Další nastudování tohoto titulu v Divadle na Vinohradech (premiéra roku 1995) a v režii Jiřího Menzela se stalo ihned divácky velmi úspěšným. Nejen pro svůj humor a hluboký pacifismus, ale samozřejmě i pro své umělecké kvality. Svědčí o nich mimo jiné i řada nominací na divadelní ceny (T. Töpfer, V. Preiss). Herecky je inscenace velmi vyrovnaná, a tak vedle obou protagonistů je třeba jmenovat také M. Vančurovou, V. Vydru, J. Menzela a další. (Česká televize)

(více)

Recenze (8)

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Krásná práce. Vinohrady v 90. letech byly skvostnou scénou s neskutečnými hereckými osobnostmi. Menzlova režie Werflova exilového dramatu Jacobowsky und der Oberst (1944) je až nadskutečná. Okolnosti skutečného útěku Werfla do exilu najdeme mmj. v dokudramatu Die Manns - Ein Jahrhundertroman (2001). Uvádění této hry má na českých scénách tradici už od roku 1946 a proto jen málokdo látce nerozumí nebo o ní pochybuje. Preiss, Töpfer a Vydra nejml. jsou geniální. Zajímavé srovnání nabízí americký film Me and the Colonel (1958), což není žádný renonc, vzhledem k tomu, že právě pro americké publikum původně hra vznikla. Časem si samozřejmě ráda doplním i slovenskou inscenaci Jacobowski a plukovník (1990) pro úplný zážitek. ()

Aluska88 

všechny recenze uživatele

Herecky skvělé, scénáristicky rovněž. Celkově mě však toto představení nijak neohromilo. Nějak mi zde chyběl, asi silněji podaný příběh, nebo jsem očekávala více humornější stránku. Excelující Viktor Preiss za doprovodu civilního a příjemného výkonu Tomáše Töpfera coby moudrého a klidného pana Jacobowskiho. Výborný part Pavla Rímského v menší roli francouzského četníka. ()

Reklama

patrikus 

všechny recenze uživatele

Úsměvné válečné drama s dobrým textem a dobrými herci !! Potěšil mě sám režisér v epizodní roli řidiče a nezapomenutelná scénka s Pavlem Rímským. Jediné, co mě trochu zklamalo je to, že představení bylo snímáno, jako televizní inscenace ( ateliérovka ), bez diváků. Povšimněte si, jak je to všechno hluché, nikdo se ani nepousměje, ani nezakašle a proto atmosféra představení, nebyla dokonalá, jako u jiných dobrých TV záznamů. A to jen kvůli televizním kamerám, aby mohly být před forbínou a jezdit z portálů :-/ Silná herecká čtveřice Topfer, Preiss, Vančurová a Vydra, však i před prázdným hledištěm dokážou hrát naplno... ()

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Herecké obsazení bylo výborné, někteří herci se sice jen mihli, jako paní Jirásková, ale jinak samá esa a legendy. Nicméně je třeba podotknout, že zde je záznam uváděn jako komedie, ale já bych jej mnohem víc pasoval do role tragédie nebo když už tak tragikomedie. Ale jen komedie? To je pořádný úlet. Jistě, zasmál jsem se, hlavně a převážně suchým komentářům v podobě Jacobowského. Nic dalšího vlastně k zasmání nebylo. Snad to bylo způsobeno dobou, kterou děj popisuje, snad tím, že to byl vskutku dramatický útěk z Paříže s nacisty neustále v patách. Samozřejmě výborný Viktor Preiss tomu dal korunu, ale skvělí byli i ostatní herci. Nicméně tehdejší trend bohužel byl natáčet bez diváků, což se mi vůbec nelíbí. Nemá to pak tu správnou divadelní atmosféru. To mohli natáčet rovnou ve studiu. Viděl jsem už ze záznamu všechny Cimrmany, Sluhu dvou pánů a ještě pár dalších záznamů a s diváky a bez diváků je to obrovský rozdíl. Naštěstí dnešní divadelní záznamy se již provádějí opačně. Každopádně bylo to herecky kvalitní, ale upřímně řečeno jsem nadšený a nějak zvlášť zaujatý nebyl. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Přimět dobře hrát dobré herce není žádné velké umění. Ale vyždímat z Vydry skutečný herecký výkon, to samo o sobě si zaslouží pozornost. Menzel byl zkrátka skvělý režisér nejen filmový, ale i divadelní. Hra je natolik dobře napsaná, že by mohl být i celkem problém na ní něco zkazit. Menzel výzvu přijal se ctí. Za všechny bych ráda zmínila jeden výtečný režijní nápad. Věčný Žid a mnich spolu nejen putují za spásou, ale jsou k sobě připoutání i dvojkolem, které je nutí k vzájemnému respektu a synchronizaci. Jak krásná symbolika! A na závěr ještě poslední apendix, jenž se týká hereckých výkonů. Všichni hrají úžasně civilně, je to divadelní záznam, ale při sledování si vůbec neuvědomíte, že se hraje na prknech, která znamenají svět. ()

Galerie (8)

Zajímavosti (5)

  • Autor dramatu Franz Werfel, který se narodil v Praze roku 1890, přežil tzv. evropský konec 2. světové války jen o pár měsíců, zemřel totiž v USA na konci srpna 1945. Definitivní tečku za 2. světovou válkou ale představuje až kapitulace Japonska 2. září 1945. (SFalconJ)
  • Autor dramatu Franz Werfel částečně v inscenaci odráží svůj vlastní příběh. V roce 1938 utekl s manželkou Almou před nacismem do Francie, ale v roce 1940 museli prchnout i odtud. Při útěku přes poutní město Lurdy se zapřisáhl, že pokud se mu podaří uniknout, napíše knihu o sv. Bernadettě Soubirous, dívce z Lourd, jíž se v roce 1858 zjevila Panna Maria. S Almou, spisovatelem Heinrichem Mannem a jeho synovcem, filosofem Golo Mannem, uprchli pěšky přes Pyreneje do Španělska a dále až do Spojených států amerických. V roce 1941 obdržel americké státní občanství. Ve stejném roce napsal úspěšný román "Píseň o Bernadettě". (SFalconJ)

Reklama

Reklama