Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Židovský učenec a rabín Löw kdysi vytvořil hliněného obra golema a oživil jej. Po Löwově smrti se golem stal pro utlačované židy symbolem záchrany před pogromy. Na dvoře císaře Rudolfa II. se komoří Lang snaží intrikami ovládnout císaře a získat moc. Potřebuje k tomu golema a proto jeho lidé při hledání vniknou do ghetta. Neváhají použít násilí a uvězní také mnoho židů včetně rabína Jakuba. Císařova milenka hraběnka Stradová chce překazit Langovy plány. Snaží se proto spojit s uvězněným Jakubem, který jediný ví, kde se golem nachází. Než se jí to podaří, Lang golema najde a oživí. Je jím však po právu potrestán za násilí na bezbranných lidech... (ČSFD)

(více)

Recenze (34)

Oktavianus 

všechny recenze uživatele

V žánrovém zařazení je tu "horor" na druhém místě. Ehm, no to jistě. Poměrně nudné historické drama, kde můžeme jen litovat, že Voskovec s Werichem se nakonec natáčení neúčastnili, protože by to alespoň byla legrace. Takhle je to jen klasické rudolfinské drama se všemi zažitými (i když již historicky překonanými) stereotypy a klišé.Jediné, co stojí za zmínku, je výprava (byla skutečně bohatá, což na kostýmech a kulisách je prostě vidět) a závěrečný golemův útok. To také rozhodlo, že když jsem se při hodnocení rozhodoval, zda dvě, nebo tři hvězdy, přiklonil jsem se k té vyšší. Ale bez poslední zhruba čtvrthodinky jde o nudu k uzoufání. Zlatý Wegener (i když pořád lepší, než ta sockomoušská agitační hrůza s Werichem). ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Golema si u nás v rámci filmové tvorby každý pojí především s Janem Werichem coby Cisařovým pekařem. Jeho černobílý předchůdce, který spatřil světlo světa poté, co francouzské producenty zaujala Werichova & Voskovcova stejnojmenní divadelní hra, měl daleko temnější podobu. Tohle je přímo historická freska na motivy známé legendy, v níž nechybí vedle nádherných kostýmů ani opravdová hororová atmsoféra. Pozoruhodná to koprodukce z meziválečného období, navíc ještě plna židovských motivů – při úvodní písně se záběry na trpící a modlící se Židy mne zamrazilo, když jsem si vzpomněl na holokaust, který byl zanedlouho po roku vzniku tohoto filmu rozpoután. V něčem už film, pravda, po technické stránce zestárl, ale líbilo se mi velkolepé řádění ozrutného Golema (zde ještě v podání skutečného herce). Na svou dobu velmi zručně a uvěřitelně nasmínané, včetně působivých davových scén! Docela se divím, že dílo ještě nebylo u nás restaurováno a vydáno na DVD, v lepší kopii, než té z CS filmu (často ještě k tomu s bílými titulkami na bílém pozadí) to mohl být ještě větší zážitek. Zatím coby svého filmového favorita na "golemské" téma volím Brdečkovu povídku Poslední golem z filmu Pražské noci. 75% (# Challenge Tour – 52 roků filmu za 52 týdnů) ()

Reklama

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Závěrečných 15 minut by si nezadalo ani v dnešní době, tak úžasná gradace filmu se vidí málokdy. Ve filmu jsou použity jedny z prvních davových scén, což mu také dodává na zajímavosti. Harry Baur je naprosto skvělý v roli pomateného Rudolfa II. Musím ocenit kameru, která si pozoruhodně hraje se světlem a stínem. Na mnohých akčně trikových scénách je poznat odkojení Duviviera Mélièsem. Golem zde představuje židovské Blanické rytíře a jeho kousky jsou předobrazem budoucí populární francouzské poválečné akční postavy jménem Gorila. ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Kuriózní snímek. Tak si říkám, jestli by nebylo lepší, kdyby to Češi (potažmo W+V) nafilmovali a Francouzi financovali. :o) Golem je ryze české téma, francouzský pohled je zajímavý a zcela odlišný, leč mému srdci není blízký. Nicméně francouzština z úst českých herců byla roztomilá, hraběnka Stradová byla půvabná, Rudolf statný, nad technickou kvalitou nutno přivřít oko. Můj problém (a možná to postihlo víc českých a slovenských diváků) je srovnávání s divácky úspěšnou verzí Císařův pekař a Pekařův císař. Žel, tomu nelze uniknout. Po druhém zhlédnutí už jsem se soustředila na film samotný. I když jde o film zdařilý, nechávám původní hodnocení z výše uvedených důvodů. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Francouzská představa o tom, jak má vypadat příběh o Golemovi a Rudolfovi II. Pro českého diváka, odkojeného Rudolfem v podobě geniálního Jana Wericha, to může být až šok. Rozhodně to lze nazvat druhou filmovou tváří doby. Teď jde o to si vybrat, která je věrohodnější. Rozmařile rozmazlený směšný vztekloun, jehož eskapády a činy nás rozesmávají, nebo temný film, zobrazující nekonečné útrapy Židů, císařovu šílenost a skutečnou zlobu i opravdovou pekelnou proradnost pana Langa? Osobně jsem pro tuto verzi. Při vší úctě k filmové posvátnosti Císaře i Pekaře prohlašuji, že Werichův Rudolf, je pro mne, v kontrastu s Baurovým, švejkovina s budovatelskou písní. Velkolepost snímku je na rok výroby opravdu unikátní a navzdory možnostem, které filmaři měli, je atmosféra doby v podstatě bezchybná. Může být poučením a vzorem pro mnohem mladší historické filmy. To samé platí i pro herecké výkony, Harry Baur a jeho převtělený císař je pochopitelně základ. Úvod v jeho alchymistické dílně ( v té skutečné, ne výroba slivovice) je jedinečná a atmosféru doby jen a jen podtrhuje. Vůdce a učedník raby Lowa dal do své role také vše, je nutno zmínit i vynikajícího bezpáteřního Langa. "Hospodine, nesrazíš ho bleskem?! Nestačí Ti, že mučíš naše těla pro své potěšení, chceš pošpinit i naše duše?!" Náročná, ale přesto hodně kvalitní podívaná. ()

Galerie (10)

Zajímavosti (11)

  • Psaný komentář v úvodu situuje děj do roku 1610, v souladu s tím, že rabi Löw je již po smrti (zemř. 1609). Několik věcí je s tím však v rozporu. Komoří Lang je zde na vrcholu moci, ve skutečnosti byl od roku 1608 ve vězení, kde 1609 nebo zač. 1610 zemřel. Španělská princezna Isabela, s níž měl být Rudolf II. oženěn, byla již od r. 1599 manželkou jeho bratra Albrechta. V jedné ze scén, v níž se Rudolfův zamýšlený sňatek s Isabelou projednává, je navíc ohlášen vyslanec španělského krále Filipa II., ač tento zemřel r. 1598. Po něm vládl Filip III. (1598–1621), jemuž odpovídá jak vročení děje (1610), tak Rudolfovo hovoření o něm jako o svém bratanci. (Adam Bernau)
  • Pařížská premiéra filmu se uskutečnila v kině La Paris na Champs Elysées. (ČSFD)
  • Francouzská filmografie Juliena Duviviera uvádí jako námět jen román Gustava Meyrinka. Koprodukční film, jehož hlavní kapitálovou účast zajistila česká výrobna, byl natočen pouze ve francouzské verzi. Architektu Andrejevovi asistovali Jan Zázvorka a Karel Škvor. Zdroj: Český hraný film 1930-1945, NFA 1998. (ČSFD)

Reklama

Reklama