3

Tentokrát mě můj oblíbený režisér zklamal na plné čáře, než se dostal k "jádru pudla", tak jsme se museli prokousat hromadou intelektuálských hlášek, které podle mne byly úplně zbytečné. Výběr hlavních postav mě taky iritoval - především "ženská" postava z oné trojice, má do ženskosti a vůbec jakékohokoli náznaku citů, na míle daleko. Jinak téma dobré, možná jen s jinými herci, pro mne v tomto obsazení téměř nechutné..... Každopádně ve vztahu je jakákoli 3 vždycky průser..... (16.12.2011)

Vlastně se mi tyhle Tykwerovy „malé filmy“ líbí víc než hvězdně obsazené mezinárodní produkce. Autor opět povolal svoji oblíbenou náhodu a nechal dva dlouholeté partnery zamilovat se do stejného muže. Zápletka jak z tuctové romantické komedie u něj ovšem nabývá větší hloubky. Doporučuji brát spíš jako vztahové drama, u kterého se občas zasmějete, čistá komedie to určitě není. (20.04.2011)

Učit se německy, studovat německou literaturu, žít pár měsíců v Berlíně, alespoň trochu proniknout do místní mentality a brečet u Pramenů života od Roehlera - přesně pak člověk pochopí, že podivná nalajnovanost scénáře, zdánlivě krkolomně vystavěné situace, klišé a nerealistické náhody, jsou prostě jen čistým projevem německého ducha. A přesně tak je potřeba tento film přijímat. / Velmi pozitivně hodnotím bezprostřední pohled na nejaktuálnější problematiku a nastínění hranic lidskosti/nelidskosti. (29.03.2014)

Do posledního okamžiku jsem si nebyl jist, zda jde o něžný pohled na zmatené vztahy a zmatenou sexualitu jedné generace nebo o jejich krutou karikaturu - a myslím si, že tato nejednoznačnost je záměrná. Tykwer je mi ohromně sympatický tím, že na rozdíl od mnoha jiných kultovních tvůrců nerezignuje na experimenty a kontroverze, nezakademičtěl, ještě stále si dokáže hrát. Taky proto si mě opět získal, kluk ušatá. "Drei" je výtečná, invenční a místy vcelku vtipná podívaná - proto se nevylekejte roztěkaných 10 minut na začátku filmu, pak to opravdu stojí za to. (07.11.2011)

Tom Tykwer přišel s mnohovrstevnatým příběhem plným metafor a nastavovaných zrcadel. Přesto mě však tento film příliš nezaujal. Chyběla mu jiskra a šťáva. Hlavní hrdinové mi byli téměř jedno, během dvou hodin jsem si k nim nevytvořil žádný vztah. Navíc jejich propletený trojúhelník postrádal tolik potřebné jiskření. Velkým kladem filmu je jeho závěr. Ale to 110 minut dlouhé chvíle nezachrání. (25.10.2012)