Sherlock - Série 4

Pro mne klasický Moffat syndrom který jsem prožil u Doctora Who. Moffat začal Doctora a má na svědomí ty nejlepší díly z prvních dvou sérií a pak začal kombinovat a kombinovat a stala se z toho nekoukatelná sračka. Se Sherlockem udělal vlastně uplně to stejné. Tenhle díl jsem se opravdu přemáhal dokoukat. (04.01.2017)

Jak jde čas, Sherlock se pomalu, ale jistě stává do značné míry nezávislý - na knižní předloze ... což mu ovšem nikterak neulehčuje pozici - spíš naopak. Najednou jde čím dál víc o něj - v pořadí čtvrtá série jakoby vedla po tenkém ocelovém laně napjatém až k prasknutí ... přes údolí zatracení a jeho temné stíny - minulé i současné, naplněné bolestí a sebezapřením. Nicméně Sherlock ani v náznaku neudělá nic, co by mu v mých očích mohlo uškodit - nic, proč mu měla přestat věřit ... proč bych jeho příběhy nemohla nebo nechtěla přijmout. ----- "Na světě je jedno poslední útočiště zoufalých, nemilovaných, pronásledovaných ... místo, kde najde odvolání úplně každý ..." ----- Přála bych si, aby to tak zůstalo ... nicméně chovám neurčité podezření, že se Mark Gatiss a Steven Moffat (možná s drobnou asistencí Steva Thompsona) už od samého začátku třetí série průběžně pokoušejí nanejvýš sofistikovaným způsobem Sherlocka zlikvidovat ... ne snad přímo fyzicky - to už jim nevyšlo s "Reichenbašským pádem", ale PSYCHICKY. Jinými slovy: Velice rádi by ho naprosto znemožnili - což může být pro filmovou či televizní postavu ve své podstatě horší nežli smrt. Co se mě týká, zatím se jim to nepovedlo - Sherlock veškeré jejich ataky odrazil ... byť ho to stálo víc, než je ochotný připustit - než jsem JÁ ochotná připustit ... a tak nezbývá než počkat, jestli na tom něco změní kritik ze všech nejpovolanější a nejobávanější: Nesmlouvavý soudce jménem Čas. (19.01.2017)

Kvalitativně nejkolísavější série. První dvě série jsou perfektní, třetí byla průměrná až běda a ve čtvrté se to celé překombinovalo. První z trojice se nesl v duchu průměrnosti třetí série, jednoduchý děj a otravné chování všech našich oblíbených charakterů, ani špičkový vizuál už to nijak nemohl zachránit a překvapivé úmrtí na konci němělo šanci nikoho zasáhnout. Druhý díl se zčistajasna sápal po kvalitách prvních sérií. Povedená kriminální zápletka, špičkový děsivý záporák v podání Tobyho Jonese a opět sympatické duo Sherlocka s Watsonem. Díl měl skvěle nasazené tempo, které ani ke konci neztrácelo dech a z celého dílu jsem byl nadmíru spokojen, kromě divného cliffhangeru na konci. Právě zmíněné překvápko na konci se proměnilo ve třetím dílu do čehosi naprosto šíleného. Vše se začalo vyvíjet nerealisticky a až moc překombinovaně, celé rodinné drama nebo co to mělo být, bylo absurdní a celý díl se tak proměnil asi v nejhorší díl ze všech sérií. Né že by tak nudil nebo měl až příliš jednoduchou zápletku, problémem jsou nerealistické a nepravděpodobné zvraty a spousta dějových berliček a chyb, překombinovanost v tom nejhorším světle. Celá série se souhrnně špatně hodnotí, ale slabý nadprůměr to stále je, 5.5/10. (24.01.2017)

Tak mám všechny čtyři série za sebou a jsem neskutečně spokojen, ale i smutný, že není víc dílů. Ono ale také udělat tak kvalitní seriál není jen tak. Ústřední duo parádní, jsou to moji oblíbení herci. Všechny postavy jsou skvěle napsané a zahrané na výbornou. Bohužel kvůli prvním dvoum epizodám je tato série nejslabší. (27.11.2019)

Sherlock letos nezačal vůbec dobře. I přes všechnu bídu se mu však daří vyváznout se ctí. Oblíbené postavy zůstávají a složitý příběh je uzavřen. Snad se tak můžeme v budoucnu těšit na návrat ke kořenům. Ostatně jak bylo v závěru řečeno: „Podstatný je ten mýtus, ty příběhy, dobrodružství.“ Tak snad zase příště. Více na Věčnýkritik.cz. (16.01.2017)